Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Rusové je ostřelují, oni mezitím sázejí brambory. Obyvatelé ukrajinské vesnice Bohojavlenka v Doněcké oblasti si i přes ruské útoky, k nimž dochází pouze 10 kilometrů od nich, užívají slunečného počasí. Začínají na záhoncích pěstovat brambory, řepu nebo třeba cukety. A doufají v brzký mír.
Vesnice Bohorodične v Doněcké oblasti na Ukrajině čtrnáctkrát změnila vedení, říkají místní obyvatelé, kterých na místě žije pouze sedm. Ukrajinci a Rusové si osadu předávali z ruky do ruky a z vesnice nakonec zůstaly převážně trosky. Zbylí obyvatelé přebývají ve zničených domech, a pro chleba a humanitární pomoc se dokonce musí brodit přes řeku.
Ukrajinská vesnice Bohojavlenka je vzdálená necelých deset kilometrů od Vuhledaru, v němž v posledních týdnech probíhaly jedny z nejtěžších bojů. Její obyvatelé se tak stali oběťmi téměř každodenních ruských náletů. "Když dojde k výbuchu, ozve se děsivé zadunění. Pak ale nastane hrobové ticho," popisuje v reportáži obyvatelka vesnice, jejíž dům jako jediný zatím v celé ulici stále stojí.
Na první pohled působí Kostomlaty pod Řípem a Ctiněves téměř totožně. Obě obce leží pod horou, kam podle pověsti vystoupil praotec Čech, jenž přikázal svým lidem usadit se v okolí. Obě mají kolem čtyř stovek obyvatel, výrazný kostel a sousedí s Černoučkem, kde bydlí zvolený prezident Petr Pavel. Názor na něj ale sousední obce rozděluje. Ve Ctiněvsi drtivě vyhrál, Kostomlaty volily Andreje Babiše.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
Světové autory a jejich ikonické stavby letos přibližuje festival Film a architektura, který začal 29. září. V Česku a na Slovensku promítne přes 30 snímků, které sledují práci slavných jmen, jako je Ricardo Boffil nebo Alena Šrámková. Dalším tématem jsou realizace, které ve společnosti budí vášně. Za pozornost stojí brutalistní Myší bunkr v Berlíně nebo obří "vesnice" pro důchodce na Floridě.
Vesnicí roku 2022 Česka se stala obec Kostelní Lhota z Nymburska ve Středočeském kraji. Na druhém místě skončila ves Třeštice z Jihlavska v Kraji Vysočina, třetí příčku obsadila Poniklá ze Semilska v Libereckém kraji. Hodnotící komise vybírala ze 13 finalistů, vítězů krajských kol. U soutěžících obcí komise hodnotila například společenský život, aktivity obyvatel nebo péči o veřejná prostranství.
V kopcích nad Dunajem na úpatí Karpat leží šest vesnic, které v divoké rumunské přírodě působí jako zjevení. Na začátku 19. století je založili Češi, kteří se sem přestěhovali v domnění, že jdou za lepším, a dodnes jsou včetně jazyka ryze české. Nahlédněte, jak krajané v Banátu žijí, a projděte si tipy na zajímavá místa k navštívení.
V Česku je více než třináct set malotřídních škol. Děti z různých ročníků se v těchto venkovských školách učí dohromady v jedné třídě. Stěžejní je pro ně spolupráce se svým zřizovatelem, tedy obcí. Ta často z velké části dotuje jejich provoz. Pro starosty malých obcí je důležité tyto školy zachovat, i když se jim to třeba nevyplácí. Pokud zmizí školy, zmizí i život, říkají.
Bude vypadat lépe než kdejaký český satelit. Uprchlický tábor, jejž navrhli ukrajinští architekti z ateliéru Balbek Bureau, připomíná moderní vesnici s veřejným prostranstvím, chodníky i hřištěm. Její autoři ji vymysleli během měsíce a po nedávném vyjednávání s prezidentem Volodymyrem Zelenským je pravděpodobné, že se začne stavět. První výstavba modulárních domů pomůže zničenému městu Buča.
Ukrajinský mladík Maksym vylíčil reportérům Rádia Svobodná Evropa, jak probíhají "falešné" popravy vedené ruskými vojáky. Ti ho nejdříve dva týdny drželi ve sklepě s dalšími 22 lidmi. Několik z nich pak najednou jeden z vojáků vyvedl ven se slovy, že "potřebují nějaké mrtvoly". "Srazili mě na kolena a vystřelili v blízkosti mých uší. A potom mi řekli, ať jdu zase zpátky," popisoval Maksym.
Příchod 300 tisíc Ukrajinců do Česka znamená podle demografa Radima Perlína potenciál pro rozvoj venkova. Ten se podle něj stále nedaří tak, jak by měl. Některé oblasti se proto nadále vylidňují a hrozí, že zaniknou. "Vždy říkám starostům, ať si váží každého, kdo v jejich obci něco dělá, byť to je třeba diskotéka pro puberťáky. I ta pomáhá tomu, že v obci budou chtít lidé zůstat," říká Perlín.
Ukrajinci se pochlubili třemi ruskými tanky, které ukořistili poté, co znovu získali kontrolu nad obcí Lukjanivka. Ta leží 60 kilometrů východně od Kyjeva. Boje s ruskými vojáky údajně trvaly tři dny. Novináři Rádia Svobodná Evropa navštívili vesnici 27. března.
Sucho, které od podzimu sužuje Pyrenejský poloostrov, odhalilo zbytky španělské vesnice Aceredo poblíž hranice s Portugalskem. Zpustlé ulice teď objevují turisté i bývalí obyvatelé.
Fotograf Daniel Šperl své nové snímky označil souhrnným názvem Všednosti, ale všední rozhodně nejsou. Odrážejí běžný život tak, jak ho každý den prožíváme, dokážou však přitom zachytit vzácné okamžiky, které mají kouzlo, poezii nebo jsou nabity tajemstvím. Černobílé fotografie pořízené klasicky na film nyní vystavuje v sušické galerii Sirkus a na ukázky se můžete podívat i v naší fotogalerii.
Přes čtyřicet let staré fotografie Pavla Vavrouška vyprávějí příběh původní a snad i poslední autentické vesnice, nezasažené turistikou ani globalizací. Jeho snímky pořízené v nejvýchodnější vesnici Československa Nové Sedlici ukazují svět, který už dávno zmizel, ale někteří lidé si ho ještě pamatují ze svého dětství. Nyní si ho můžeme připomenout díky nové knize a výstavě v pražské Leica Gallery.
V Tvoršovicích nedaleko Benešova vzniká nová vesnice, ve které by jednou mohlo žít až 800 lidí. Momentálně tu kousek od rybníka stojí 21 bílých domů, od jejichž dveří už mají klíče noví majitelé. Developer tvrdí, že nechtěl stavět další satelit, ale místo pro "normální lidi". Počítá proto s návsí i hospodou.
Kamarádi ho varovali, že jakmile se mu narodí dítě, toulání po světě bude passé. S touhle představou se ale fotograf Milan Bureš nechtěl smířit, a tak letos v září s manželkou Emou a tehdy sedmiměsíčním synem Ottem vyrazil do Norska za polární kruh. Cestovali v obytňáku, za 30 dní urazili sedm tisíc kilometrů a vedle dechberoucích přírodních scenerií se zajímali taky o mentalitu místních obyvatel.
