Dvojici Pražáků ubíjely ruch a anonymita velkoměsta. Nemovitosti v blízkém okolí byly drahé, a tak se Kryštof a Šárka Herrmannovi přestěhovali do středočeské vesničky Soběšín, kde si postavili mongolskou jurtu. Bydlí v ní se třemi malými syny a vyzdvihují, že díky tomu nemusí splácet obří hypotéku. Zároveň spolu s dalšími mladými rodiči z regionu založili školku i školu a snaží se žít ekologicky.
Kronikářka ve vsi Oldřichov v Hájích nedaleko Liberce Jiřina Vávrová před osmi lety spoluzakládala občanský spolek Živo v Hájích. Ten tu od té doby pořádá společenské akce a snaží se zkrášlovat obec. V současné době spolek pracuje na opravě německé hrobky. "Nejde se tvářit, že tu žádní Němci nežili," říká Vávrová a dodává, že stereotypy, které kolují okolo Sudet, minimálně v této obci neplatí.
Horská vesnička Trasmoz, ležící na severu Španělska, má jen kolem stovky obyvatel. Každý rok tam však míří tisíce turistů, které často neláká ani zřícenina hradu, ani pohled na impozantní vrcholky. Trasmoz totiž proslavily především čarodějnické procesy a stal se jedinou prokletou obcí ve Španělsku.
Statenice jsou malá obec nedaleko Prahy. Lidé se tu moc neznali a ani se nezajímali o zdejší život. Vše se změnilo, když dvě mladé maminky Barbora a Zuzana přetvořily obecní knihovnu, kam skoro nikdo nechodil, v tzv. komunitní knihovnu, která se kromě půjčování knih zaměřuje na rozvoj obce a její komunity. Kolem jejich "Obýváku vesnice" se zrodila občanská iniciativa.
Lidé bez domova v kalifornském Oaklandu už dál nechtěli čelit krizi s bydlením. Pod hlavním dopravním tahem si postavili soběstačnou vesnici s hliněnými domky. Nabízejí jídlo, sprchy i zdravotní péči. Neziskové organizace navíc vyhlásily veřejnou sbírku, ve které vybraly v přepočtu přes milion korun. Teď "zázračné" vesnici hrozí demolice.
Kniha nazvaná Možnosti vesnice je průvodce pro fanoušky architektury. Přináší dvanáct portrétů těch nejhezčích vesnic a ukazuje příklady povedených staveb. Sleduje vývoj malých i větších vesnic - od Šumavy přes Krkonoše, Frýdlantsko až po Beskydy a znojemskou vinařskou oblast - a popisuje přístup těch, kteří současnou architekturu vnímají jako způsob, jak zlepšit kvalitu života obyvatel.
Kdysi to bývala honosná sídla nižší a střední šlechty, pro která se na Slovensku používá slovo kaštieľ. Postupně se změnily ve sklady, posilovny, mateřské školy, diskotéky, byty... a nakonec zůstaly opuštěné, v rozkladu. Slovenská fotografka Jana Šturdíková se rozhodla tento fenomén zmapovat. Vznikla působivá kniha, která tyto objekty ukazuje a zaznamenává, co v nich bylo naposledy.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Téměř všichni obyvatelé vesnice Karmadon žijí po desetiletí v pětipodlažní budově. Po gruzínsko-osetinském konfliktu na počátku 90. let přišlo mnoho vesničanů o práci v nedalekém sanatoriu. Poté se v roce 2002 zhroutil do údolí obrovský ledovec. Navzdory všem protivenstvím zde lidé zůstali.
Obec Orlické Záhoří na Rychnovsku leží v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici, mezi hřebeny Orlických a Bystřických hor. Má pouhých 200 stálých obyvatel a je to tak trochu vesnička "na konci světa", zato s panenskou přírodou. Teploty tu v klesají až na minus 27 stupňů. Šlo o dosud nejnižší letošní naměřenou teplotu v Česku. Pořádně chladno tu ale dokáže být i v létě.
Do Hrusic, rodné vesnice slavného malíře a spisovatele Josefa Lady, mířily každoročně tisíce návštěvníků. Mezi nimi třeba i japonští turisté, kteří si českého umělce a jeho kocoura Mikeše zamilovali. Teď se ale kvůli epidemii život v obci zastavil - turisté zmizeli, vánoční akce byly všechny zrušeny. A místní doufají, že co nejdříve přivítají návštěvníky zpátky.
Legenda české fotografie Jindřich Štreit vydal novou knihu, nazvanou Village People. Anglický název je namístě, publikace zobrazující život na vesnici v letech 1965 až 1990 je totiž několikajazyčná a vydalo ji zároveň německé nakladatelství Buchkunst a český Kant. Kniha objevuje mnoho dosud nepublikovaných Štreitových fotografií.
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.
Po letech sporů se obyvatelé rakouské osady Fucking rozhodli, že změní její název. Od příštího roku se bude víska se stovkou obyvatel jmenovat Fugging. Místní se tak chtějí vyhnout nechtěné pozornosti, které čelili kvůli podobnosti názvu osady s anglickým vulgárním výrazem pro pohlavní styk.
Pravděpodobně první pozvání do zahraničí, které budoucí první dáma USA Jill Bidenová dostala, přichází z malé vesnice na Sicílii s 600 obyvateli. Právě odtud, ze samotného jihu Itálie, před 120 lety odjeli hledat štěstí do Ameriky její příbuzní. Část rodiny zde stále žije a těší se, až Bidenové připraví tradiční italské pokrmy.
V lesích v kanadském Québecu se ukrývá "česká" vesnice. Postavili ji předci Johna Anthonyho, kteří sem v roce 1846 emigrovali. On sám obývá jediný dům, ve kterém ještě někdo žije. Stavby jsou inspirované českou architekturou, nechybí vinice ani kostelík. Dávní majitelé si dokonce z Prahy nechali dovézt staré lampy a z Tábora jezulátko do kostela.
Sumba je jedním z ostrovů Malých Sund a jeho východní část, která se nachází dva tisíce kilometrů od indonéské metropole Jakarty, se vloni musela obejít 249 dní bez deště. Někteří experti tvrdí, že na vině jsou klimatické změny v této části světa. A místní lidé se tak extrémnímu suchu musí přizpůsobit.
Lázeňská vesnice Sätra Brunn na východě Švédska leží zhruba 123 kilometrů od Stockholmu a žije v ní něco přes 300 obyvatel. Komplex, který sestává ze sedmi desítek budov, včetně kostela, mateřské školy, hotelu, lázeňského centra či konferenčního centra, je nyní na prodej za sedm milionů dolarů. Kromě toho je součástí kupní ceny i několik akrů lesa.
Konflikt mezi matkou, která chce všemu vnutit řád, a dcerou toužící po svobodě. To je námět nové knihy Petry Dvořákové Vrány. Spisovatelka se v ní do obou postav vžívá se stejnou empatií, s jakou v románu Dědina nahlédla do myšlení pevně zakořeněných starších obyvatel české vesnice a jejich mladších potomků přejímajících městský životní styl. O generačních propastech mluví i v rozhovoru.
Pitoreskní středověká vesnička Corenno Plinio, ležící u populárního severoitalského Komského jezera, plánuje od konce března vybírat turistické vstupné ve výši pěti eur (v přepočtu zhruba 126 korun). Nový starosta chce využít popularity místa k tomu, aby vybral peníze na další rozvoj oblasti. Místní se proti nové vyhlášce bouří.
