V srdci Nových Butovic má brzy vyrůst stavba, která změní panorama nejen celé čtvrti, ale i hlavního města. Mrakodrap Top Tower se stane nejvyšší budovou v Česku a odvážnou architektonickou dominantou. Praha schválila nutnou změnu územního plánu a spolu s tím i dohodu o příspěvcích. Stavba se tak výrazně přiblížila ke zdárnému konci. Finální slovo mají městští zastupitelé.
Tachovské náměstí se dočká finální tečky za svou revitalizací. V pondělí 30. června tam začala instalace uměleckého díla Zrcadlení, které ozdobí vstup do legendárního Žižkovského tunelu. Lesklé plochy z leštěného nerezu přinesou nejen světelnou podívanou, ale i zcela nový zážitek z místa, které se za poslední rok proměnilo v jeden z nejživějších veřejných prostorů Prahy 3.
Opoziční zastupitel a starosta třetího městského obvodu Vítězslav Štěpánek (ODS) by rád zakázal v Pardubicích vulgární mluvu na veřejnosti. Je to součástí jeho požadavku na zpřísnění vyhlášky o veřejném pořádku. Chce také rozšířit počet míst, na nichž se nesmí pít alkohol, a požaduje víc hlídek strážníků v ulicích, a to zejména v noci.
Areál bývalé Piettovy papírny v plzeňské čtvrti Slovany čeká zásadní proměna. Místo s historií sahající až do roku 1870 se stane jádrem moderní obytné zóny, ve které vznikne spousta atraktivních bytových jednotek. To však není všechno. Lukrativní projekt "Nová papírna" totiž nabídne také záchranu a nové využití cenných historických budov. Na co se mohou těšit Plzeňané i návštěvníci města?
Tisíce výdejních boxů v posledních letech zaplavily Česko. Na jednu stranu usnadnily nakupování, na druhou vyrostly i na místech, kde podle odborníků nemají co dělat. V ulicích působí rušivě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kristýna Lhotská z Institutu plánování a rozvoje. A navrhuje, jak do budoucna vyřešit, aby boxy sloužily lidem i nadále, ale zároveň nekazily veřejný prostor.
Za poslední roky v Česku vznikly tisíce výdejních boxů. Zásadně usnadnily nakupování přes internet, zároveň ale podle odborníků jejich nekontrolovaná výstavba často poškozuje veřejný prostor. A to nejen svou podobou, ale také z hlediska bezpečnosti. Experti proto hledají řešení. Navrhují boxy zmenšit, schovat do interiérů nebo zahalit do méně výrazných barev. Praha se na to už chystá.
"Skoro všechno, co mám v Praze rád, udělal někdo už před hodně dlouhou dobou. To znamená, my tady hodně žijeme z podstaty a z toho, že jsme na fantastickém místě," kritizuje architekt Adam Gebrian v debatě Spotlight Public. Problém je podle něj ve stavebních zákonech, ale i v tom, jak málo lidí ve městě opravdu žije. Jde to změnit? A kdo se o rozvoj Prahy podle něj nejvíce zasloužil?
"Je hrozně důležité se o město zajímat. Často mnohem důležitější, než jestli je v něm vizuální smog," říká umělec a hudebník Vladimir 518 v debatě Spotlight Public: Dokonalé město. Souhlasí s ním i expertka na vizuální smog a designérka Veronika Rút, podle které mají česká města zásadní nešvar. O co jde? Jak v lidech probudit zájem o místo, kde žijí, a jak města zvelebit skrze umění?
Jestli nevíte, co je to pumptrack, nejste jediní. Nekonečná smyčka s řadou zatáček a terénem nahoru dolů se rozšířila až v posledních několika letech. Děti ji na kolech BMX, koloběžkách, skateboardech nebo inline bruslích brázdí pomocí setrvačnosti, takzvaným pumpováním, díky čemuž se nemusí odrážet. Ten největší pumptrack svého druhu na světě mají teď děti v pražských Modřanech.
Zbavit pojmy jako feminismus negativní konotace chce nová malba v podchodu u stanice metra v pražských Jinonicích. Ilustrátorka Lucie Lučanská ji vytvořila pro neziskovou organizaci Praho! Project. Ta už několikátým rokem otevírá témata, jež hýbou společností, od klimatické krize po problémy queer komunity. Za tímto účelem oslovuje umělce, kteří jako pomyslné plátno využívají veřejný prostor.
Designérka Anna Marešová se pohybuje mezi dvěma zcela odlišnými světy. Stojí za značkou Whoop.de.doo, která rozbíjí tabu kolem ženských intimních pomůcek. Zároveň má ovšem slabost pro pražskou hromadnou dopravu a po výletní tramvaji T3 Coupé navrhla také novou lanovku na Petřín. "Je jedno, jestli se zabýváte vibrátorem, tramvají nebo lanovkou. Důležité je, aby věc byla dotažená," říká v rozhovoru.
Vulgaritami skončilo páteční vystoupení sochaře Davida Černého a kurátorky Marie Foltýnové v pořadu České televize. Ředitelka Galerie hlavního města Prahy, kde Foltýnová pracuje, se nyní za hrubost omluvila. Ve vypjaté atmosféře se ale podle ní dala pochopit. Černého návrh ředitelka kritizuje. Odvolání kurátorky žádal předseda pražského výboru pro kulturu Jan Wolf z KDU-ČSL, i on se omluvil.
Obrovská motýlí křídla rozpínající se z jedné strany nad ulicí Spálenou a z druhé strany nad Národní třídou. Vlastník obchodního domu Máj se rozhodl na fasádu kulturní památky umístit plastiku sochaře Davida Černého, a proměnit tak tvář centra Prahy. Odborníci se neshodnou, zda dílo budovu zdobí, nebo hyzdí. Není ani jasné, jestli půjde o dočasnou, nebo trvalou instalaci.
Děkan pražské právnické fakulty neměl klidný start do nového týdne. Od rána se potkával s vyděšenými profesory a uklidňoval je, že do Kotěrovy budovy nevnikl vandal. Posprejované žulové stěny v atriu a vyvěšené transparenty, které zaskočily všechny příchozí, ho jako jednoho z mála nechávaly v klidu. Na rozdíl od kolegů totiž věděl, že jsou součástí tajného projektu Vladimira 518 a Epose 257.
Každý den kolem nich procházejí lidé, pro většinu jsou ale neviditelná. Nový pohled na neudržovaná místa v zástavbě přináší kniha Město naruby od expertů z Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zmíněná místa odborníci nekritizují, upozorňují naopak, že mohou městu prospět a přinést do něj divokou přírodu.
Pražská čtvrť Libuš je od loňska hřbitovem 1400 reklamních laviček. Poté co se městu podařilo vypovědět nevýhodnou smlouvu se společností AD-Net, je z ulic odstranila externí firma a na náklady radnice uskladnila na kraji obce. Už déle než rok tu lavičky leží ladem, magistrát by se přitom s majitelem mohl dohodnout na jejich novém využití, prohlašuje francouzský umělec Mathieu Tremblin.
Po několikaletém sporu s developerem mají obyvatelé pražských Hlubočep konečně klid. Prostor přezdívaný "plácek" u vstupu do Prokopského údolí se proměnil v dětské hřiště s vodními prvky a prolézačkami. Jeho původní majitel, společnost JRD, chtěl v místech vybudovat dva bytové domy a podzemní parkoviště, což u místních vyvolalo odpor. Od roku 2016 tak bojovali o to, aby parcela zůstala volná.
Zelené a bílé kuželky, žulové kvádry, žluto-černé zátarasy a někdy i všechno dohromady na jednom místě. Praha se v posledních letech mění pod záplavou dopravních omezení v ulicích. Radnice se jimi snaží zklidnit dopravu, lidem ale vadí, že bariéry v ulicích nevypadají dobře, navíc je jich stále více a objevují se často i na zbytečných místech.
Zanedbané prostranství u hlavního nádraží v Plzni zpestřila dočasná kulturní zóna postavená převážně z lodních kontejnerů. Nově tu jsou kavárny, bufety, informace i vyhlídka. Místem denně projdou davy lidí, a je tak pomyslnou vstupní branou do města.
Pražané mohou v posledních týdnech narazit na řadě míst na záhadné básně s QR kódem. Jejich autorka jimi chce vyvrátit zažitou představu o tom, že umění patří do uzavřených galerií. Krátkými texty, které vylepuje v ulicích, komunikuje s cizími lidmi a vytrhává je z každodennosti a pocitu odcizeného města. Za básně sklízí pozitivní ohlasy, lidé je i aktivně vyhledávají podobně jako kešky.
Podchody na Vltavské, v kterých byly odpadky, výkaly a tma, jsou po roce k nepoznání. Radnice je ve spolupráci s městem a architekty nechala proměnit na hřiště a park pro skateboardisty nebo bikery. Místo, kam už si obyvatelé odvykli chodit, září barvami a kromě ramp má také malou lezeckou stěnu, basketový koš a lavičky. Časem se má proměnit i část na nábřeží Kapitána Jaroše.
V centru metropole má zmizet další kus zeleně. Přednost dostane atrakce pro turisty.
S architektem Osamuem Okamurou o rozzlobeném občanovi, penězích na umění i památníku ve formě esemesky.
Česká metropole podepsala partnerskou smlouvu s rakouským hlavním městem a chce se inspirovat jeho bytovou politikou. Jak to dopadlo, poznáte za pár let podle nájmu.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) nabízí možnost stát se na hodinu úředníkem a dohlížet na chod města prostřednictvím interaktivní výstavy Urbania. "Staňte se tepem města," vábí organizátoři. Slibují nahlédnout pod pokličku zaměstnancům městské správy. Redakce Aktuálně.cz vyzkoušela Urbanii na vlastní kůži.
Karlovy Vary mohou být na hotel hrdé, tahle architektura, která vznikla v totalitě, má svoje kvality. Bazén Thermalu je jedinečný, ale je strašně smutné, že nefunguje, míní městský architekt Petr Kropp. Vědomí, že veřejný prostor je důležitý, je čím dál větší, říká v rozhovoru, který jsme natočili v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
