Výstava Veřejný prostor/krajina města v Galerii Jaroslava Fragnera představí v průběhu listopadu výběr 60 mimořádných realizací, které významně změnily veřejný prostor. Do expozice jsou zařazeny jak projekty revitalizace parků, tak i obsáhlejší projekty, které měnily podobu měst za posledních sedmadvacet let. A kromě pozitivních případů chtějí kurátoři upozornit i na ty problematické.
Veřejné prostory jsou důležitou součástí města. Kvalita a organizace těchto míst často vypovídají o vyspělosti společnosti více než mnohé ekonomické ukazatele. Velká část českých měst, Prahu nevyjímaje, stále hledá způsob, jak tyto prostory spravovat. Pro porovnání jsme se podívali do Lublaně (hlavního města Slovinska), jak se stará o veřejné prostory a v jakém jsou stavu. Oproti Praze se tam daří lépe korigovat soukromé zájmy, ovšem město čelí menšímu tlaku investorů a developerů. Veřejný prostor tam také není tolik zprivatizovaný a roztříštěný jako v české metropoli.
Italský architekt Stefano Boeri vytvořil alternativu k nevzhledným protiteroristickým betonovým zátarasům. Místo nich navrhuje do veřejného prostoru umístit osázené květináče. Jako první to má v plánu Florencie. Zajistit bezpečnost, aniž by se vytratila estetika historických center evropských měst, plánuje i speciálními lavičkami nebo stojany na kola.
Heslo u bruselského pavilonu na Letné připomíná studentské protesty z roku 1967. Padesát let starý nápis obnovili umělečtí aktivisté v rámci festivalu Cultural Hijack.
Jak by mohla města fungovat v brzké budoucnosti a s využitím moderních technologií? Ukazuje to výstava Activ Public Space, která se bude konat od 31. srpna do 22. září v pražské galerii Kvalitář.
Městský strom Citytree by v budoucnosti mohl významně pomoci se zvýšením kvality ovzduší ve městech po celém světě. Vynález berlínské společnosti, který je ve skutečnosti čtyři metry vysokým mobiliářem z mechu a lišejníků, vyčistí přibližně stejný objem vzduchu jako les o 270 stromech.
Dánská kancelář Gehl Architects představila vize proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí. Součástí návrhu jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní. Podívejte se na změny, které významné architektonické studio navrhuje.
Z veřejného prostoru zmizely desítky a možná i stovky uměleckých děl z dob socialismu. Přesný počet ani nelze stanovit. Podle ilustrátora Jana Šrámka a historičky umění Jany Kořínkové navíc odstraňování a demolice provázejí velmi zvláštní okolnosti. Stejně pojmenovali i publikaci, která obsahuje zhruba třicítku ilustrací zmizelých soch a plastik od předních až po ty méně známé autory. "Lidé stále vnímají období komunismu černobíle, zároveň neumí posoudit kvalitu děl," říká Šrámek. Situace se ale podle něj přece jen lepší a Češi mají o veřejný prostor stále větší zájem.
Brazilský projekt Urb-i mapuje na snímcích z Google Street View pozitivní změny veřejných prostranství měst z celého světa. Snaží se ukázat, že stačí málo k tomu, aby se města stala příjemným místem k životu a přestala sloužit pouze autům.
Architekt Petr Kučera se dlouhodobě věnuje revitalizaci Václavského náměstí, v rámci iniciativy Metro D jinak a lépe se snaží zasadit o kvalitnější podobu pražského metra a ve své disertační práci se zabývá degradací veřejného prostoru. Kritizuje nejenom přemíru dopravního značení, ale i venkovní reklamy. Současnou podobu veřejných prostranství podle něj ovlivnil komunismus, nástup komercionalizace v 90. letech a chybějící legislativa. "Dodnes neexistuje žádná účinná regulace venkovní reklamy. Jediná plyne ze zákona o reklamě, která ale řeší její obsah a nikoliv formu. Zaměřená je především na reklamu v médiích. Venkovní reklama je politicky velmi ožehavé téma," říká v rozhovoru.
Michaela Hečková se kultivování veřejného prostoru věnuje posledních pět let. Podílela se například na zkrášlování pražských sídlišť na Černém Mostě a Jižním Městě. Díky projektu Piána ve městech projela desítky měst v Čechách. Nedávno také dokončila knihu O městech lidech. Ta mapuje příběhy lidí, kteří nezanevřeli na malá města a snaží se v nich znovu probudit život. Občanský aktivismus podle ní může společnosti výrazně pomoci. "Získáme tak třeba silnější vztah k místu, ve kterém žijeme. A to už pak nemluvíme jen o nějaké 'roztomilé kulturní akcičce', ale pocitu celkové kvality života a nějaké vnitřní spokojenosti," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Již druhý rok ožívá letenský "Stalin" díky kulturnímu centru Containall, které nabízí bohatý kulturní program. Místo tak znovu patří hudbě, dýdžejům, divadlu a skejťákům. Nově se vše odehrává pod metronomem, který Pražská správa nemovitostí přebarvila na zeleno. Prostor bývalého památníku Stalina se snaží mnoho lidí nějakým způsobem usměrnit, vyřešit, zastavět. Posledním příkladem je pokus o novou budovu Národní galerie. To je podle historika architektury a zastupitele Prahy 7 Richarda Biegla špatně, protože místo žije samo o sobě a byla by chyba tam něco umísťovat.
Pavel Jeřábek už několik měsíců bojuje proti vizuálnímu smogu a nabízí ekologickou alternativu křiklavým reklamním billboardům v ulicích českých měst. Reklamu svých klientů umisťuje na chodníky speciální metodou, v podstatě ji vyčistí do špíny. "Všechno to začíná u lidí. Nedělají dostatečný tlak na parlament, aby pracoval na změnách zákonů, tak aby neupřednostňovaly reklamu. Potřebujeme více kverulantů. Je málo lidí, kteří si na reklamu stěžují. Nikdo se o to nezajímá, téměř všem je to úplně jedno," říká v rozhovoru zakladatel Aqua Ads Pavel Jeřábek. Finance na rozšíření služeb i do dalších měst se teď snaží vybrat přes crowdfunding.
Umění ve veřejném prostoru ubývá. Zatímco během 70. a 80. letech jenom v Praze vzniklo na 2200 výtvarných realizací, od roku 1991 se jich osadilo pouze šestapadesát. Normalizační umění kvůli době, ve které vzniklo, navíc společnost vnímá negativně. Sochař Pavel Karous, strůjce projektu Vetřelci a volavky, se snaží názor Čechů změnit. Pomoci mu v tom má také stejnojmenná publikace, jejíž rozšířená verze právě vychází. Lidé podle Karouse veřejný prostor nepřijali za svůj, což vede k mnoha dalším společenským problémům. "Není nárůst xenofobie a rasismu či jiných sociálně-patologických jevů také důsledkem toho, že spolu nesdílíme žádný prostor?" ptá se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Nejsem umělec. Ten tvoří pro úzkou skupinu lidí. Já jsem spíš zástupce středního proudu, dotýkám se širší skupiny lidí," říká v rozhovoru Ondřej Kobza, který přetváří podobu měst.
Kavárník Ondřej Kobza umístil po pianech do veřejného prostoru stoly se šachovnicemi. Jeho cílem prý není podobné aktivity pořádat, ale ukázat cestu jiným. Teď uvažuje o komunitní zahradě na střeše.
Investice do kultury se vrátí, nejsou to vyhozené peníze, říká sochař Krištof Kintera
Dočasné oživení ulic Praze svědčí
