Podchody na Vltavské, v kterých byly odpadky, výkaly a tma, jsou po roce k nepoznání. Radnice je ve spolupráci s městem a architekty nechala proměnit na hřiště a park pro skateboardisty nebo bikery. Místo, kam už si obyvatelé odvykli chodit, září barvami a kromě ramp má také malou lezeckou stěnu, basketový koš a lavičky. Časem se má proměnit i část na nábřeží Kapitána Jaroše.
V centru metropole má zmizet další kus zeleně. Přednost dostane atrakce pro turisty.
S architektem Osamuem Okamurou o rozzlobeném občanovi, penězích na umění i památníku ve formě esemesky.
Česká metropole podepsala partnerskou smlouvu s rakouským hlavním městem a chce se inspirovat jeho bytovou politikou. Jak to dopadlo, poznáte za pár let podle nájmu.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) nabízí možnost stát se na hodinu úředníkem a dohlížet na chod města prostřednictvím interaktivní výstavy Urbania. "Staňte se tepem města," vábí organizátoři. Slibují nahlédnout pod pokličku zaměstnancům městské správy. Redakce Aktuálně.cz vyzkoušela Urbanii na vlastní kůži.
Karlovy Vary mohou být na hotel hrdé, tahle architektura, která vznikla v totalitě, má svoje kvality. Bazén Thermalu je jedinečný, ale je strašně smutné, že nefunguje, míní městský architekt Petr Kropp. Vědomí, že veřejný prostor je důležitý, je čím dál větší, říká v rozhovoru, který jsme natočili v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Revitalizace náměstí, nový most, ale i stavba domova důchodců. Nejen tyto projekty představí výstava s názvem Praha zítra? v multifunkčním prostoru Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Celkem 76 projektů v různých stadiích přípravy od prvních nápadů až po ty, které se momentálně dokončují, vybral architekt a popularizátor architektury Adam Gebrian. Prohlédněte si výběr 11 z nich, které v budoucnu ovlivní podobu Prahy.
Ze dřeva, kovu, udržované nebo zchátralé. Jan Vrabec za posledních sedm let zachytil podobu tisícovky autobusových zastávek z celého Česka. Záliba, která původně začala nevinnou fotku jeho syna, se přeměnila ve sběratelskou vášeň a nakonec i knihu Zastávky, která vyšla na konci října. "Hodně nových zastávek mi připadá vyloženě nudných a sterilních. Proto budu mít vždycky radši ty staré plechové," říká.
Facebookový profil Zábradlománie na české železnici mapuje podobu železničních zastávek po celém Česku. A jak ze samotného názvu vyplývá, řeší především smysluplnost některých zábradlí. Ta sice mají cestující primárně chránit, častěji jim ale zbytečně komplikují cestu k vlakům a přestupům mezi nimi. Vybrané zastávky pro Aktuálně.cz okomentoval i Arch Vader z projektu Archwars, který mapuje bizarnosti v české architektuře. "Ostrov civilizace, osvícenosti a kultury v neobydleném lese. Už fakt nemůžu. Předpokládám, že když budou jezevci přecházet trať, tak se pěkně u toho zábradlí seřadí a počkají, až vlak projede," pozastavuje se například nad podobou menší zastávky v středočeské obci Klínec.
Architekti, historici a teoretikové architektury se v rámci celosvětové iniciativy Letters to the Mayor (Dopisy starostovi) zamýšleli nad tím, co jim v Praze nejvíc chybí. Dopisy adresované pražské primátorce jsou k vidění na výstavě v galerii Norma Space od 24. dubna.
Miniaturní pojízdné domy by mohly v budoucnu tvořit levnější alternativu k mnohdy předraženým bytům v centrech evropských měst. Německý architekt laoského původu Van Bo Le-Mentzel jeden takový navrhl. Je umístěn na přívěsu a zabírá plochu zhruba deset metrů čtverečních.
Kromě galerií, kaváren a toalet by život na pražských náplavkách měly obohatit i plovoucí lázně přímo pod Podolskou skálou. Projekt je momentálně ve fázi studie, kterou zpracoval architektonický ateliér Petr Janda/brainwork.
Veřejný prostor v Praze oživí během dubna již potřetí projekt Pražské židle & stolky. Díky iniciativě občanů budou umístěny ve zhruba 60 lokalitách. Nově například v kampusu Albertov, v kasárnách Karlín, parcích Jezerka, Klamovka či Sacre Coeur.
Co nás vede k další fázi degradace panelových sídlišť tím, že je přetřeme na stobarevné shluky naivních pruhů a nelogických kompozic, ptá se Vladimir 518 v dalším díle pořadu DVTV Apel.
Malostranské náměstí má v budoucnu pokrýt podle podle návrhu architektů žlutá žula, která koresponduje se zdobnými fasády a dokresluje barokní pozadí. První kroky k revitalizaci byly zahájeny.
Jeden záběr, několik dní trpělivého vyčkávání. I tak by se dal shrnout úděl street fotografa. "Ležel jsem týden v posteli, než jsem byl znovu schopen vstát a jít znovu fotit," popisuje svůj příběh fotograf David Gaberle. Někdy musel na dobrou fotku čekat i několik dní, ve dne v noci, na slunci i v dešti. Teď se po několika letech vrátit zpátky do své rodné Prahy. Původně kulturní antropolog je aktuálně jedním z nejviditelnějších českých street fotografů. Jak se to stalo? "Nebyla to vůbec jednoduchá cesta," popisuje na úvod David. Hlavní motivací se stal boj s úzkostí a strachem z přeplněného městského prostředí. Z prostředí plného inzerce, neonových nápisů a reklamních poutačů.
Příspěvek Nadačního fondu proti korupci týkající se lavičky v Praze 6, která má připomínat Václava Havla, rozpoutal na Facebooku velkou debatu. Diskutující řeší nejenom hodnotu lavičky, ale i její cenu. "Vzniklo-li dílo veřejnou transparentní dvoukolovou soutěží, z které se musela zaplatit i odborná komise, pak to určitě odpovídá," říká sochař a autor projektu Vetřelci a volavky Pavel Karous.
Dvě kovové ruce vylézající zpod obrubníku nedaleko plzeňské katedrály svatého Bartoloměje budí pozornost místních lidí i turistů. Nikdo zatím netuší, kdo je tam nainstaloval ani co mají symbolizovat.
Řada českých měst v posledních letech investuje nemalé finanční prostředky na revitalizaci a rekonstrukci městských nábřeží. V Praze v příštích letech projde velkou rekonstrukcí náplavka. Brno chystá velkou rekonstrukci nábřeží v okolí řeky Svratky. Hlavní město Slovinska Lublaň v posledních letech s pomocí slovinských architektů opravilo velkou část nábřeží v těsném okolí řeky Lublaňky. Domy z konce 19. století a Plečnikovy zásahy z první poloviny 20. století místní architekti doplnili o sklo, ocel a surový beton. Autoři mezi lety 2008–2012 navrhli a postavili řadu nových staveb, které velmi citlivě vstoupily do historického jádra a pomyslně otevřely řeku lidem.
Obec Velká Polom na Ostravsku nikdy v historii neměla náves. Dlouhodobou snahou vedení obce a postupným odkupem pozemků se místo pro setkávání občanů podařilo vytvořit. Návrh vytvořilo ostravského studio Ateliér 38. "Nikoliv prací architekta, ale zdravým selským rozumem, kterého - mám pocit - ubývá, se podařilo plán uskutečnit," podotýká jeden z autorů. Novou náves chválí například i architekt Petr Kučera. "Trend zkvalitňování veřejných prostranství není doménou jen větších měst a je to dobře. Města se mohou vesnicemi v mnohém inspirovat," píše na Facebooku.
