V Moldavsku, kde v nedělních parlamentních volbách lidé hlasovali o budoucnosti země, řeší lidé spoustu ekonomických problémů. Nejchudší zemi v Evropě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19, válka na Ukrajina a energetická krize, která vše zdražila. "Každý třetí Moldavan žije pod hranicí chudoby," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Daniela Gaspariková, ekonomická expertka Rozvojového programu OSN.
Moldavsko se připravuje na volby, které rozhodnou o tom, zda se nejchudší země Evropy přikloní spíš k Evropské unii, nebo v ní naopak převládne ruský vliv. Hlasování proběhne v neděli 28. září a reportér deníku Aktuálně.cz bude u toho. Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, v němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce.
Ombudsman Stanislav Křeček ve shodě se zástupcem dětského ombudsmana Víta Alexandra Schorma chtějí, aby Ústavní soud zrušil oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Považují je za neopodstatněné, škodlivé a protiústavní.
Pokud jste pobouřeni, že u nás nyní žije moc Ukrajinců, možná máte krátkou paměť. Sto tisíc jich na našem území Český statistický úřad poprvé zaregistroval už v roce 2006. O patnáct let později už téměř dvojnásobek. Skok samozřejmě nastal po ruském pokusu dobýt celé území Ukrajiny.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu do Česka emigrovaly stovky tisíc Ukrajinců. Nejčastěji přijíždějí matky s dětmi, které nedobrovolně přišly o svůj domov a musí začít nový život v cizí zemi. S úspěšnou adaptací jim pomáhá psycholožka Olena Stelmašenková, která byla sama nucena z Ukrajiny před válkou již podruhé odejít.
Přestože ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) říkal, že věří v rychlé projednání prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky, realita byla nakonec jiná. A to přesto, že jde spíš o formalitu, protože norma vychází z rozhodnutí EU. Ve sněmovně vystoupili s kritikou poslanci opozičního ANO v čele s Andrejem Babišem, který se dostal do vyhroceného sporu s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.
Čtyři muže a dvě ženy mají na výběr voliči, kteří přijdou tento pátek či sobotu volit svého senátora v obvodu Benešov. Mladým lidem ze Žákovského parlamentu Říčany se podařilo dostat všechny kandidáty za jeden stůl. Lidé tak mohli sledovat, jak se střetli třeba kvůli Ukrajině.
Některé pracovní agentury v Česku vykořisťují ukrajinské uprchlíky. Dávají jim pokuty za odchod ve výši měsíční mzdy, nedodržují smlouvu nebo zamezují v čerpání dovolené. "Od začátku války se nic nezměnilo, týká se to obrovského množství uprchlíků," říká Kristina Vejnbender z webu Investigace.cz. Přes agentury pracuje podle ní přes třetinu Ukrajinců. Stát má ale jen omezené nástroje kontroly.
Martina Sirová z Litomyšle je vedoucí česko-ukrajinského pěveckého sboru. Společné vystupování na různých místech Česka ale proměnila také ve velkou dobročinnou akci. Ukrajinské ženy, které utekly před válkou, zpívají na pomoc civilistům i vojákům. Na počátku přitom byla snaha, aby se lépe začlenily a naučily česky, popisuje pro Aktuálně.cz.
Jedním z hlavních témat letošních evropských voleb se stala opět migrace. Po vlně uprchlíků z Ukrajiny, kteří do unie přišli se začátkem ruské invaze, začíná znovu stoupat i počet migrantů a žadatelů o azyl z Afriky a Blízkého východu. Miliony lidí doufají, že v Evropě najdou lepší život, jednotlivé unijní státy se o ně ale nechtějí starat. V EU má nyní začít fungovat nový, spravedlivější systém.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM): Skoro polovina Ukrajinců u nás „má ukončené terciární a vysokoškolské vzdělání. Přesto často pracují na pozicích, které nedosahují jejich kvalifikace, nejčastěji jako manuální pracovníci“.
Chybu dělá i Andrej Babiš. Jeho orientace na voliče Rajchla, Konečné a Okamury mu zavírá dveře k případné koalici s ODS.
Skoro čtyři pětiny ukrajinských uprchlíků v Česku mají práci a náklady na bydlení hradí celé samostatně. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v Česku je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Za největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny.
Římskokatolická farnost v Ostravě - Staré Bělé je místem, kde od začátku útoku Ruska na Ukrajinu pomáhají měsíc co měsíc ukrajinským uprchlíkům. Těsně před Vánocemi lidé z této farnosti rozdali velké potravinové balíčky více než čtyřem stovkám rodin.
Už necelé dva roky utíkají před válkou na Ukrajině do Česka uprchlíci. Neziskové organizace upozorňují, že mnozí z nich jsou zde ve špatných podmínkách. Nemohou sehnat bydlení ani práci. Na špatnou situaci upozorňuje i ombudsman. Poslanci mezitím schvalují zákony, které postupně ruší některé výhody pro ukrajinské uprchlíky. Změnami chtějí pomoci jejich většímu začlenění do zdejší společnosti.
Podle Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP) musí být NATO do šesti až deseti let schopno odradit Rusko od útoku na Západ. Musí se vyzbrojit tak, aby to Rusy ani nenapadlo. To však vyžaduje změnu nejen německé, ale i evropské mentality.
Ačkoliv se na ně vztahuje branná povinnost a svou zemi nesmí opustit, v Česku je stále více ukrajinských mužů ve věku od 18 do 60 let. Momentálně jich zde má povolení k pobytu více než 90 tisíc, což je čtvrtina z celkového počtu ukrajinských utečenců v Česku. Část z mužů se sem dostane díky převaděčům. Buď je převlečou za humanitárního pracovníka, nebo je pošlou přes hranici po lesních cestách.
Asi 300 tisíc ukrajinských uprchlíků žijících v Evropě se vrací na Ukrajinu, aby šli k lékaři. Podle deníku The New York Times to vyplývá z průzkumu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Někteří Ukrajinci péči ve své rodné zemi považují za lepší a rychlejší. Další stovky tisíc běženců se vrací i z jiných důvodů, například aby viděli své příbuzné.
V Česku se pohyboval novinář s vazbou na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Firmy s ruským pozadím se tu snažily vydělat na energetické krizi. Čína stále hlouběji proniká do zdejšího akademického prostředí. Stát v mnoha případech nemá kontrolu nad tím, co se děje v jeho podnicích. Zmíněné a další poznatky uvádí ve středu vydaná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2022.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků už navštěvuje české školy. Přicházet začaly loni koncem zimy, kdy jejich zemi napadlo Rusko. V zapojování do vzdělávacího systému může jít Česko příkladem, přesto děti trápí slabá znalost češtiny, kvůli které je spolužáci mezi sebe neberou. Základní škola Kamenná stezka v Kutné Hoře se musela vypořádat s tím, že má pětinu žáků právě z Ukrajiny. A nejen z ní.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
Ukrajinští uprchlíci si musí od začátku července zvykat na to, že jim Česko výrazně zpřísnilo podmínky pro pobyt v zemi. Podle dobrovolníka Vojtěcha Vlčka z farnosti Ostrava - Stará Bělá někteří uprchlíci přijdou o ubytování. "Jejich situace se zhoršila. Už se nám ozývají kvůli tomu, že jim hrozí vystěhování," popisuje Vlček.
