Budova Státní opery se nachází v Praze na pomezí Vinohrad a Nového Města. Stavěla se mezi lety 1885-1888. Tento neoklasicistní objekt si nechali vybudovat pražští Němci jako divadelní scénu pro činohru i operu. Státní opera Praha je v současné době jedna ze čtyř scén, kterými disponuje Národní divadlo. Patří k nejvýznamnějším hudebním stánkům v Evropě.
Patří k dominantám české architektury a dobře známá je i v zahraničí. Brněnskou Vilu Tugendhat navrhl v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe pro průmyslníka Fritze Tugendhata a jeho ženu Gretu. Budova na Černých polích je unikátní svou konstrukcí, prostorovým uspořádáním, vybavením interiéru i začleněním do přírody.
Funkcionalistický hotel v centru Brna od architekta Bohuslava Fuchse stále láká hosty nejen svou jedinečnou architekturou. Největší zajímavostí na Hotelu Avion, který vznikl roku 1928, je parcela, na které stojí. Má totiž pouhých osm metrů. Původně na místě stával klasicistní dům s malým vnitřním nádvořím. Fuchs proto musel vymyslet úsporné řešení, jak prostor na hotel předělat.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Dříve se na tomto místě vyráběly klobouky. Ve 30. letech tu vznikla funkcionalistická stavba podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže. Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, která se nachází poblíž Hlávkova mostu v Holešovicích, patřila v době svého vzniku k nejmodernějším stavbám tohoto typu v Evropě.
Původně pavilon Klubu českých turistů ve Stromovce, dnes známé zrcadlové bludiště na Petříně. Stavba ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička vznikla na pražském výstavišti pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle plánů Quida Bělského a Matěje Bílka.
Petřínská rozhledna je jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Její historie sahá do roku 1889, kdy skupina Klubu českých turistů navštívila světovou výstavu v Paříži a nechala se inspirovat Eiffelovou věží. Po návratu výpravy do Prahy tak ihned začala vznikat stavba na temeni kopce Petřína. Objekt byl postaven podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
Funguje už od roku 1891 a je dlouhá více než 510 metrů. Pozemní lanová dráha spojuje Újezd s vrchem Petřín. S nápadem na její postavení přišel Klub českých turistů. Chtěl propojit nově budovanou Petřínskou rozhlednu s Letnou a výstavištěm. Rozhledna i lanovka tak vznikly u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.
Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v Česku. Dominanta Pražského hradu vznikla ještě v době Jana Lucemburského ve stylu francouzské chrámové gotiky. Jejím prvním architektem byl Matyáš z Arrasu, na něj navázal Petr Parléř.
Ústav šlechtičen je barokně-klasicistní palácová stavba, která se nachází v někdejším Rožmberském paláci v areálu Pražského hradu. Na stavu jeho jednotlivých budov z roku 1755 se silně podepsal komunistický režim. Vše se změnilo až v průběhu 90. let, kdy se celý palác dočkal nákladné rekonstrukce.
Architektonický klenot Ostravy se brzy dočká nového vzhledu i využití. Módní dům Ostravica - Textilia po třiceti letech projde rekonstrukcí. Projekt přestavby získal potřebná povolení i silného finančního partnera. Lidé tak ikonický obchodní dům budou moci navštívit zřejmě už za necelý rok v létě.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Nejvyšší purkrabství je renesanční budova v areálu Pražského hradu, která se nachází při Jiřské ulici. Její dnešní podoba vznikla v průběhu 16. století přestavbou dřívějších románských a gotických domů díky architektům Giovanni Venturovi a Ulrichu Aostalisovi.
Hotel Central se nachází v pražské Hybernské ulici na Novém Městě, pár desítek metrů od náměstí Republiky. Jedná se o nejstarší dochovanou secesní stavbu v hlavním městě. Hotel si nechal na přelomu 19. a 20. století postavit stavitel Quido Bělský podle plánů rakouského architekta Friedricha Ohmanna. V prostorách hotelu působil populární kabaret Červená sedma či Městská divadla pražská.
Moderní budova Husova sboru dominuje pražským Vinohradům nejen štíhlou zvonicí. Ve svém interiéru ukrývala dokonce i divadlo. Stavbu navrhl ve 30. letech architekt Pavel Janák v konstruktivistickém stylu, doplnil ji ale i o prvky i industriální architektury.
Na přelomu 19. a 20. století vzniklo v Praze několik tržnic. Jednou z nich je i Vinohradská tržnice postavená v letech 1903 až 1905. Jedná se o zděnou stavbu s železnou prosklenou střechou, která se nachází mezi Vinohradskou třídou a Slezskou ulicí. Budova ve stylu historismu s prvky secese se řadí mezi typické příklady architektury obdobných staveb tehdejší doby.
Nová radnice Ostrava se nachází v centru města na Prokešově náměstí. Projekt vznikl ve 20. letech minulého století na základě architektonické soutěže, kterou vyhrál brněnský architekt Vladimír Fischer. Jedná se o největší radniční komplex České republiky. Nyní je sídlem Statutárního města Ostravy, Moravskoslezské vědecké knihovny, pobočky České spořitelny a turistického informačního centra.
Grossmannova vila patří k architektonickým perlám Ostravy. Dlouhá léta zanedbaný objekt v těchto dnech prochází rekonstrukcí. V budoucnu bude vila sloužit jako kulturní centrum a v částech domu bude dokonce možné se ubytovat. Ve vile se do dnešní doby zachovalo původní vybavení.
Ostrava je slavná díky své industriální architektuře. Například velmi výrazný je areál bývalých jatek, který po dlouhých letech chátrání prošel v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Od září tu bude sídlit Centrum umění PLATO. Bývalá jatka tak budou sloužit jako městská galerie.
Palác První české zajišťovací banky, v současné době Goethe-Institut, je budova na Masarykově nábřeží, která vznikla jako součást obytného bloku v letech 1903 až 1905. Objekt paláce je ze souboru staveb nejvýraznější díky své poloze na nároží ulic Na Struze a Masarykovo nábřeží. Na projektu domovního bloku se podíleli významní čeští architekti.
Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči byla postavena jako novorenesanční letní sídlo pro podnikatele, sběratele umění a mecenáše Vojtěcha Lanna mladšího. Autorem stavby je Vojtěch Ignác Ullmann, který stavbu realizoval společně se svým zetěm, začínajícím architektem Antonínem Barvitiem, v letech 1868 až 1872. Sídlo se znaky severoitalské renesance mělo sloužit rodině jako klidná oáza.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy byla postavena především podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Naproti měla stát i budova německé právnické fakulty, z její stavby ale sešlo.
