Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči byla postavena jako novorenesanční letní sídlo pro podnikatele, sběratele umění a mecenáše Vojtěcha Lanna mladšího. Autorem stavby je Vojtěch Ignác Ullmann, který stavbu realizoval společně se svým zetěm, začínajícím architektem Antonínem Barvitiem, v letech 1868 až 1872. Sídlo se znaky severoitalské renesance mělo sloužit rodině jako klidná oáza.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy byla postavena především podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Naproti měla stát i budova německé právnické fakulty, z její stavby ale sešlo.
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
Swéerts-Šporkovský palác je komplex budov v pražském Novém Městě s hlavním průčelím v Hybernské ulici a zadními trakty v ulici V Celnici. Celý palácový komplex je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Jednotlivé budovy jsou architektonicky odlišné. Ačkoliv je dnes objekt běžně nazýván jako Šporkův palác, jeho oficiální název zní palác Swéerts-Sporck.
Zámek Lány je barokní stavba, která se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji, západně od Prahy. Zámek se nachází na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů. Součástí areálu je i rozlehlý zámecký park, rybník, palmový skleník a obora.
Jedna z největších pražských staveb, Veletržní palác, vznikla v meziválečném období. Jedná se o skvost české funkcionalistické architektury. Původním záměrem bylo postavit budovu, kde se budou konat veletrhy, od roku 1976 zde sídlí Národní galerie Praha.
Sovovy mlýny jsou komplex budov v centru Prahy na Kampě v katastru Malé Strany. Jedná se o oblíbené místo na břehu Vltavy. Dnes zde sídlí nadace Jana a Medy Mládkových, historie objektu sahá ale až do 10. století.
Budova Národní technické knihovny získala řadu domácích i zahraničních cen. Postavena byla v roce 2009 v kampusu ČVUT a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, její historie je ale mnohem delší. Sahá až do roku 1718.
Budova bývalé Banky československých legií, nazývaná také jako Legiobanka, se nachází v centru Prahy v ulici Na Poříčí. Dodnes je nejvýznamnější pražskou stavbou ve stylu takzvaného národního dekorativismu. Jejím autorem byl slavný český architekt Josef Gočár.
V centru Prahy ve Vodičkově ulici se nachází tradiční česká cukrárna Myšák. Vznikla na konci 19. století a dodnes patří k nejpopulárnějším cukrářským podnikům v hlavním městě. Pozoruhodná je také historie domu, ve kterém sídlí.
Jungmannovo náměstí v Praze je komorní prostor na hranici mezi novým a starým městem. Uprostřed stojí pomník známého českého buditele Josefa Jungmanna.
Architekt a stavitel Vácslav Havel měl velké přání – postavit v Praze multifunkční palác. To se mu splnilo a v roce 1906 začal budovat v centru Prahy Palác Lucerna. Byla to první velkoměstská stavba v americkém stylu. Jedná se o mimořádně cennou památku.
Palác Adria se začal stavět v roce 1922 ve stylu art deco. Investorem byla italská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, budova je proto inspirovaná severoitalskými renesančními paláci. Autory této významné stavby na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy byli významní čeští architekti Josef Zasche a Pavel Janák.
Školní areály architekta Josefa Gočára v Hradci Králové patří k mimořádným urbanistickým i architektonickým dílům 20. let minulého století. Čím stavby ve stylu takzvaného holandského racionalismu vynikají? Podívejte se na další díl Skrytých pokladů architektury Zdeňka Lukeše.
Za 21,38 milionu korun se na sedmý pokus podařilo vydražit vilu odsouzeného Radovana Krejčíře. Stavbu v Černošicích u Prahy výrazně znehodnotil požár v roce 2019. I tak má ale celý komplex vysokou hodnotu, cenovka lehce nad 20 milionů korun tak pravděpodobně není nadhodnocená. Podívejte se na reportáž TV Architect z roku 2020, v níž expert rozebírá hodnotu vily i pozemku.
Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o místo s impozantní vyhlídkou na město. V letech 1931 a 32 tady Svaz československého díla, které propagovalo moderní formy bydlení, nechalo vystavět tzv. výstavní kolonii. Jednalo se o urbanizační projekt, kde si zájemci mohli vybrat dům a ten si koupit, anebo si podle vybraného objektu nechat postavit vlastní sídlo.
