Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra je autorem nejen velkých staveb. Příkladem jsou hroby a hrobky, které najdeme po celé České republice, především pak na významných hřbitovech v Praze.
Impozantní barokní stavba na pražském Karlíně měla sloužit válečným invalidům, inspirována byla francouzskou Invalidovnou. Jedná se o mimořádný objekt, který je zařazen mezi národní kulturní památky, v následujících letech ho čeká rozsáhlá rekonstrukce. Video z produkce TV Architect vzniklo v roce 2018.
V roce 1904 byl Bubeneč povýšen na město a roku 1922 připojen k Velké Praze. V okolí se nachází známé vily z konce 19. a počátku 20. století. Ve vile ve Slavíčkově ulici bydleli bratři Suchardové, významní čeští sochaři. Podívejte se na reportáž, kterou připravil historik architektury Zdeněk Lukeš.
Uměleckoprůmyslové muzeum je významná kulturní stavba v centru Prahy od Josefa Schulze, postavená v letech 1895 až 1900. Stojí mezi ulicí 17. listopadu a mezi starým židovským hřbitovem v Josefově. Stavba se nese v duchu neorenesance.
Laichterův dům na okraji Riegrových sadů na pražských Vinohradech je vrcholnou stavbou architekta Jana Kotěry. Dům ve stylu moderny postavil pro svého kamaráda, nakladatele Jana Laichtera, jako zázemí pro nakladatelství a vlastní bydlení.
Hotel Jalta na Václavském náměstí vznikl v éře komunistické totality 50. let jako jeden ze dvou významných pražských hotelů. Druhým byl Hotel International v Dejvicích. Přestože jde o stavbu ve stylu socialistického realismu, je architektonicky cennou památku, říká v pořadu Skryté poklady architektury historik Zdeněk Lukeš. Autorem budovy byl meziválečný představitel avantgardy Antonín Tenzer.
Na Národní třídě v Praze, naproti Národnímu divadlu stojí ukázka pražské secesní architektury. Jedná se o dva domy postavené na počátku 20. století podle návrhu architekta Osvalda Polívky. Budova blíže k Vltavě patřila pojišťovně Praha, druhý objekt, Topičův dům, je pojmenovaný podle slavného pražského nakladatele Františka Topiče, který zde prezentoval české i zahraniční umění.
Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem patří k významným příkladům architektury historismu v Praze. Budovu postavenou na základě vítězného soutěžního návrhu zdobí díla Josefa Mánesa, Otta Menzela, Josefa Václava Myslbeka a Josefa Mařatky.
Na severní hraně horního Jeleního příkopu se nachází odlehlé místo areálu Pražského hradu. Masarykova vyhlídka je sice veřejnosti přístupná, ale mnoho lidí o ní neví.
Zahrada Na Valech patří do komplexu Jižních zahrad Pražského hradu. Na západní straně navazuje na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty vedle Černé věže.
Rajská zahrada Pražského hradu je jednou ze dvou Jižních zahrad. Společně se zahradou Na Valech představuje dílo slovinského architekta Jožeho Plečnika, pro kterého právě úprava těchto zahrad byla prvním úkolem v hradním areálu v roce 1920.
Známý slovinský architekt Jože Plečnik svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. V době T. G. Masaryka se zasloužil o rekultivaci zahrad, nádvoří a dalších prvků. Jedním z jeho počinů je i úprava prvního hradního nádvoří. Podívejte se na video.
Jednou z hlavních dominant Prahy je budova Národního muzea. Jedná se o neorenesanční palác vystavěný v posledním čtvrtletí 19. století. Impozantní budova uzavírá horní část Václavského náměstí na Novém Městě.
Národní divadlo v Praze představuje nejen kulturní svatostánek, ale také zdařilou novorenesanční architekturu. Budova od Josefa Zítka stojí na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží na Novém Městě. Tato národní kulturní památka je v mnoha směrech jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi.
Obecní dům je nepřehlédnutelná budova u Prašné brány v Praze. Už na první pohled je nepochybné, že se jedná o reprezentativní centrum českého společenského a kulturního života. Budova je dnes národní kulturní památkou a jednou z vyhledávaných dominant Prahy.
Palác Drn je polyfunkční nárožní budova stojící na rohu ulic Národní a Mikulandská na Novém Městě v Praze 1. Budova zaujme jak exteriérem, tak naprosto výjimečným interiérem. Jedná se o administrativní komplex, který slouží jako kanceláře, najdeme zde ale i obchody, galerii a restaurace. Na každém rohu se prolínají historické a moderní prvky a materiály.
O Střešovicích se říká, že je to čtvrť výtvarníků. V minulosti zde žilo mnoho malířů i sochařů, jejichž jména jsou velmi známá. Konkrétně vilová čtvrť Ořechovka byla pro většinu umělců příjemným, tichým a poměrně klidným bydlištěm. V době vzniku této čtvrti, za první republiky, se Ořechovka stala jednou z nejlepších adres pro bydlení v Praze.
Stavba z roku 1888 se dříve nacházela na pozemku Holešovice-Buben, poté došlo ke změně katastru a dnes spadá pod území Bubenče. Letenská vodárenská věž, nebo také Letenská vodárna, je pětipodlažní hranolová stavba s výškou 28 m. Objekt v současnosti slouží jako knihovna i mateřská školka.
Kamenický Šenov je srdcem českého sklářství. Najdeme zde spoustu dosud fungujících výroben, ale bohužel i ty, jejichž sláva byla už dávno zapomenuta. Například bývalá sklárna Elias Palme patřila ve své době mezi nejvýznamnější stavby celého regionu.
Palác Lažanských je novorenesanční stavba postavená v letech 1861-1863. Najdeme ji na Starém Městě na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží přímo naproti Národnímu divadlu. Sídlí tu slavná pražská kavárna Slavia, ostatní části budovy využívá Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění.
