O spoluzakladateli Československa a jeho prvním prezidentovi T. G. Masarykovi už vzniklo nepřeberné množství textů a všemožných uměleckých děl. Přesto ale vznikají další a unikátní. Mezi ně patří i čerstvý muzikál Masaryk, který měl světovou premiéru v sobotu ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Aktuálně.cz ho přibližuje ukázkami i rozhovorem s jedním z autorů, režisérem Dodo Gombárem.
Všech šest dosavadních českých prezidentů mělo k Rusku silné vztahy. I ten poslední je má. Proč šest? Nepočítám ty, kteří měli k Rusku (Sovětskému svazu) vztah vazalský, daný jejich stranickými, funkcionářskými pouty k Moskvě jako k mocenskému centru mezinárodního komunistického hnutí. Václav Havel byl z těch šesti jediný, kdo měl k Rusku vztah vždy obezřetný.
To, že vznikla republika, nebylo překvapení ani šok, myslí si historik Luboš Velek z Masarykova ústavu Akademie věd. „Spíš byla otázka, kdo se toho nového státu zmocní,“ dodává. Podle hosta Matyáše Zrna je ale potřeba říct, že bez první světové války by byl zánik Rakouska-Uherska a vznik českého státu nemyslitelný.
Výstava obálky se vzkazem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která v úterý začala v Národním archivu na pražském Chodovci, představuje výsledky konzervátorského průzkumu, během něhož archiváři zjistili, z jakých materiálů byly popsané listy a obálka vyrobeny. Expozice je k vidění zdarma do pátku 24. října. Předchozí registrace na ni není nutná.
Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápisem Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna.
Odborníci potvrdili pravost dopisu československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který nadiktoval na sklonku svého života. Z analýzy vyplývá, že slova zapsal jeho syn Jan grafitovou tužkou a dokument pochází z 30. let minulého století, uvedly Radiožurnál a server iRozhlas.cz.
V pátek na zámku v Lánech došlo k výjimečné události. Po dvaceti letech čekání zde historici otevřeli vzkaz, který měl obsahovat poslední slova někdejšího československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ačkoliv o poslední slova nakonec nešlo, některá vyjádření TGM vzbudila zájem na sousedním Slovensku.
Po 20 letech čekání se v pátek konečně otevřel dopis, který měl obsahovat poslední slova někdejšího československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Obsah dopisu byl ale jiný, než se očekávalo. "Trochu jsme se báli, že tam bude nějaká banalita," říká historik Luboš Velek, který byl otevření přítomen. O žádné banality ovšem nakonec vůbec nešlo.
V pátek dopoledne se na zámku v Lánech u Prahy otevřela zapečetěná obálka s dosud neznámi slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Těsně před svou smrtí nadiktoval první český prezident Tomáš Garrigue Masaryk synu Janovi svá poslední slova. Téměř sto let od prezidentovy smrti se historici chystají obsah dopisu odtajnit. Podle historika Jaroslava Šebka, který bude v pátek dopoledne otevírání listiny přítomen, půjde o poselství dalším generacím.
Z kasaře se stal mediální idol, z idolu chladnokrevný vrah. Martin Lecián, "Postrach Moravy", fascinoval i děsil prvorepublikové Československo. Proč ho část národa zbožňovala, zatímco za sebou nechával krvavou stopu? Ponořte se s námi do hloubky archivů a odhalte skutečný příběh, kde se mýtus o českém Jánošíkovi střetává s brutální realitou vražd a osudové popravy.
Již za necelý měsíc, 19. září 2025, bude na zámku v Lánech otevřena zapečetěná obálka, která možná obsahuje poselství prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, jenž podle všeho ukrývá poslední Masarykova slova, je v nenápadné obálce s označením „pečeť do roku 2025“. Co se ale v záhadné obálce skutečně skrývá? Odpověď bude jasná už brzy.
Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
Vlastní rukou psané poslední vůle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše nebo razítka československé exilové vlády v Londýně ležely ukryty ve sklepích ministerstva spravedlnosti, odkud se dostaly ven loni při úklidu.
Snímek Tomáše Garrigua Masaryka, který drží v náručí malou holčičku oblečenou v kroji, se stal ikonou. Okamžik z Masarykovy návštěvy Žďáru nad Sázavou v červnu 1928 se objevil na titulních stranách časopisů, otiskly jej noviny a v roce 1938, rok po prezidentově smrti, se stal předlohou poštovní známky. "Holčička ze známky" Eva Haňková, rozená Neugebauerová, se narodila 20. května 1925 v Praze.
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
Před 105 lety členové Revolučního národního shromáždění zvolili aklamací v jeho nepřítomnosti prvním československým prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. Hlavou Československa byl až do své abdikace v roce 1935. Deník Aktuálně.cz při této příležitosti obarvil některé historické fotografie z Masarykova života.
Stalo se to před 95 lety, ale Eva Haňková, tehdy Neugebauerová, si vše pamatuje jako dnes. Shodou okolností se tehdy na náměstí ve Žďáru nad Sázavou jako tříletá holčička ocitla v náručí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vznikla při tom slavná fotka, která se v roce 1938 objevila na neméně proslulých známkách.
Prezident Petr Pavel v úterý s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou otevřeli v Praze prezidentskou knihovnu Tomáše Garrigua Masaryka. Nachází se v prostorách Masarykova ústavu a archivu v pražské Libni a je v ní asi 200 tisíc svazků z osobního archivu prvního československého prezidenta. Ten své knihy v 30. letech minulého století věnoval Ústavu T.G. Masaryka.
Dva mandáty Miloše Zemana v čele země bychom měli mít na paměti. Byla to tristní doba, která Česko těžce poškodila. Ten, kdo obdivuje Trumpa, Si Ťin-pchinga a dlouho i Putina, je pro české občany nebezpečný.
Kočka manželů Pavlových se stala hvězdou předvolební prezidentské kampaně. Desetiletou Micku si lidé tiskli na trička i ručně vyrobené transparenty. Pokud si ji prezidentský pár vezme do některé z hradních rezidencí, bude vůbec první kočkou v historii úřadu. Doposud nejznámějším mazlíčkem Hradu byla kníračka Ďula Olgy a Václava Havlových. Psa si do úřadu vzal i Zeman, Hácha, Svoboda nebo Beneš.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
Ideální kandidát na nejvyšší český úřad se – jako vždy – nezjevil. Přesto je k dispozici bohatá a pestrá nabídka. Po hubených letech by konečně mohla přinést i opravdu masivní účast.
