Jindy klidnou čtvrť Lucas Valley ve městě San Rafael ve Spojených státech v posledních týdnech ovládl strach a nervozita. Desítky lidí hlásily podivné a nečekané útoky - útočník se objevil znenadání a mizel stejně rychle, jako přišel. Obyvatelé mluví o strachu i bizarní situaci, která by před pár týdny nikoho nenapadla.
Kino, tma v sále, napětí v očích a popcorn zapomenutý na klíně. Hororové klasiky jsou nenahraditelné. Žádné digitální efekty, ale hutná atmosféra, nervy drásající hudba a strach, který přetrvával dlouho po závěrečných titulcích. Některé scény známe nazpaměť, ale stejně se k těmhle filmům vracíme zas a znovu. Otestujte si, kolik toho víte o filmové hororové klasice. Zvládnete to bez zakrytých očí?
Britská urbexerka, která si říká Chloe Urbex, na svých sociálních sítích zabodovala díky snímkům "hřbitova autobusů" z anglického Yorkshiru. Odvážná průzkumnice opuštěných objektů objevila místo, kde vraky autobusů vyvolávají strach i fascinaci. V minulosti zaujala svými fotkami strašidelné nemocnice, zašlé závodní dráhy a podivného muzea.
Říká se, že strach má mnoho podob. Některé strachy jsou zcela iracionální, jiné zase plynou z traumatizujících zkušeností. Z toho se pak mohou vyvinout úzkostné poruchy, nad kterými můžeme na první pohled kroutit hlavou. Podívejte se na neobvyklé fobie, kterými lidé mohou trpět.
Krev, pavučiny, červi či zombie se většině lidí hnusí. Na druhou stranu ale věci, které jsou běžně považovány za nechutné, fascinují. Pocity zhnusení jsou tak spjaté s hororovými filmy, ale i například svátky, jako je Halloween. "Hnus nás upozorňuje na nebezpečné věci. Nejste schopní přesvědčit svůj mozek, aby na to nekouknul," vysvětluje psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Akademie věd.
"S Petrem se mi podařilo během pár jízd kompletně zrušit můj obludný několikaletý strach z řízení. Po šesti jízdách jsem schopná odjet prakticky kamkoli - včetně jízdy po Praze, kterou jsem myslela, že nezvládnu nikdy," píše jedna z recenzentek služby, kterou poskytuje Petr Šulc. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné radí, jak odbourat strach z řízení.
Strach nás děsí a zároveň přitahuje. Celý svět je navíc plný míst opředených záhadami a tragickou minulostí. Mnohá z nich proto mají obývat duchové. Ať už jde o hrady, opuštěné ostrovy, lesy, či hřbitovy. Máte pro strach uděláno? Podívejte se na místa s temnou minulostí, kde lidé pociťují úzkost a nevysvětlitelný chlad na zátylku.
Když se řekne vztahy, většina lidí si vybaví ty partnerské. Párový terapeut Honza Vojtko ovšem v nové knize Prostě vztahy ukazuje, že není radno opomíjet ani svůj vztah k práci, času, smrti, okolnímu světu a sobě samotnému. V rozhovoru přibližuje, proč jsou obyvatelé západní civilizace tak posedlí úspěchem a výkonem i proč není zdravé zavírat oči před klimatickými změnami nebo válečnými konflikty.
Neškodně působící pohádka s roztomilými barevnými postavičkami. Teletubbies se na konci 90. let staly fenoménem i marketingovou senzací. Dětský seriál ale vyvolal i negativní reakce. Rodiče si stěžovali, že po nevhodně natočených scénách měly děti úzkosti. Podívejte se na nový díl pořadu Zpátečka.
Ruská flotila v pondělí odrazila ukrajinské drony, které se pokoušely zasáhnout Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymu. Mnohé obyvatele přístavního města stále častější útoky sice znepokojují, ale i nadále věří ve schopnosti ruské armády, zjistila agentura Reuters. "Jsme si jisti, že protiraketový systém funguje dobře a Sevastopol je chráněn," uvedla jedna z obyvatelek.
Když se v Česku začalo mluvit o přijetí 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů, postavil se za ně nečekaný hrdina. K jejich přemístění do západní Evropy přispěl řidič kamionu a poloviční Rom Jaroslav Miko. Jeho neúnavný boj za práva menšin zachytil v dokumentu More Miko režisér Robin Kvapil. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč pořád doufají, že se k dětem přihlásí i česká vláda.
Před deseti lety se objevily lži, které tvrdily, že Karel Schwarzenberg vrátí majetek Němcům, před pěti lety měl zase Jiří Drahoš zavléct do Česka imigranty. Nesmysly. Ale na voliče to fungovalo. A teď Andrej Babiš tvrdí, že nezavleče Česko do války. Naznačuje, že někdo jiný by to udělal. Nic takového nehrozí. To jen politici často straší lidi, vzkazuje redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Sám sice s opouštěním rodného hnízda problém neměl, v pohádce Princ Mamánek ale hraje zhýčkaného královského synka, kterému se z domu ani trochu nechce. Tentokrát navíc Jan Budař poprvé usedl na režisérské křeslo, a zažil tak podobnou zkoušku, jaká čeká jeho hrdinu, když ho otec pošle do světa. „Po natáčení už si nedovolím být nevrlý, když zrovna na place nebude teplé kafe,“ přiznává v rozhovoru.
Vica Kerekes nepatří k herečkám, které by si libovaly v lesku showbyznysu. Festival v Benátkách, kam se v září podívala se snímkem Běžná selhání, si ale užila. V dystopickém dramatu ztvárnila ženu, která kvůli očekávání okolí žije v přetvářce, což je její povaze na míle vzdálené. Když v rozhovoru kritizuje politickou situaci v Maďarsku nebo snahu filmařů hladit diváky po srsti, nešetří upřímností.
Už loni a předloni a předpředloni, už dávno bylo naprosto jasné, že se Česko neobejde bez inteligentní, aktivní obrany proti dezinformacím.
S ohledem na pokračující ukrajinskou protiofenzivu se podle politického geografa Michaela Romancova blíží okamžik, kdy Kreml bude muset oficiálně zareagovat na to, co se na frontě v posledních dnech odehrává. Může tak začít prohlašovat, že speciální vojenskou operaci již nevedou proti "nacistickému" režimu na Ukrajině, ale proti samotnému Západu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na výběr virálních videí z druhého červnového týdne. Redakci videotýmu zaujal děsivý pád z balkonu na stadionu, neodbytný pštros a kocour s tajuplným vzhledem.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
Prožívat ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu strach, hněv či bezmoc je přirozené a své emoce je třeba přijmout. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká psycholožka se zaměřením na mimořádné události Jana Majzlíková. Negativní pocity lze podle ní zahnat nejen tím, že mezi sebou budou lidé o svých emocích hovořit, ale také pomocí zasaženým lidem.
Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než v roce 2019. Nejčastějším důvodem byl koronavirus, následovaly obavy o vlastní zdraví, ze zdražování či války. Při pohledu na budoucnost vlastní a blízkých ale mezi lidmi dál převažuje optimismus. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Režisér Jiří Havelka se v novém filmu Mimořádná událost nechal inspirovat skutečným příběhem vlaku, který i s cestujícími ujel strojvůdci před nosem. Ve splašeném motoráku rozehrál konverzační komedii, která končí až u islámského terorismu. V rozhovoru vysvětluje, proč své postavy rád trápí situacemi, ze kterých není úniku, i proč se při cestách vlakem raději nezapojuje do debat s jinými pasažéry.
„Trvalo dlouho, než jsem se to naučila rozklíčovat a pracovat s tím. I po několikáté atace tomu strachu podlehnete a myslíte si, že můžete umřít,” líčí spisovatelka Alžběta Bublanová. Vlastní zkušenosti s úzkostnou poruchou popsala v knize Život s panikou. „Příčin může být více, vztahy nebo třeba prostředí. Spouštěčem může být nějaká banální záležitost,” dodává.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
Fámám a předsudkům lidé podléhali odjakživa. Bylo tomu tak ve starověku i ve středověku, například při upalování porodních bab... a jinak tomu podle vědců není ani dnes v 21. století. Vždy to mělo své příčiny: lidé se bojí nejistoty, prožívají osobní krize, bývají znechucení politikou anebo jsou frustrováni i jinak. Vědci proto doporučují: "Snažme se je pochopit a snad i přesvědčit."
Za vším hledej emoce. Tímto heslem se ve své praxi řídí psychiatr Radkin Honzák, kterému právě vyšla kniha Můj rodný blázinec. Ať už totiž léčí mentální anorexii, nebo štítnou žlázu, vždycky se zajímá jak o tělo, tak o duši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co s lidským organismem dělá strach a jak se s ním dá pracovat, proč se člověk neumí smířit s nejistotou a jak si navodit radost.
