Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než v roce 2019. Nejčastějším důvodem byl koronavirus, následovaly obavy o vlastní zdraví, ze zdražování či války. Při pohledu na budoucnost vlastní a blízkých ale mezi lidmi dál převažuje optimismus. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Režisér Jiří Havelka se v novém filmu Mimořádná událost nechal inspirovat skutečným příběhem vlaku, který i s cestujícími ujel strojvůdci před nosem. Ve splašeném motoráku rozehrál konverzační komedii, která končí až u islámského terorismu. V rozhovoru vysvětluje, proč své postavy rád trápí situacemi, ze kterých není úniku, i proč se při cestách vlakem raději nezapojuje do debat s jinými pasažéry.
„Trvalo dlouho, než jsem se to naučila rozklíčovat a pracovat s tím. I po několikáté atace tomu strachu podlehnete a myslíte si, že můžete umřít,” líčí spisovatelka Alžběta Bublanová. Vlastní zkušenosti s úzkostnou poruchou popsala v knize Život s panikou. „Příčin může být více, vztahy nebo třeba prostředí. Spouštěčem může být nějaká banální záležitost,” dodává.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
Fámám a předsudkům lidé podléhali odjakživa. Bylo tomu tak ve starověku i ve středověku, například při upalování porodních bab... a jinak tomu podle vědců není ani dnes v 21. století. Vždy to mělo své příčiny: lidé se bojí nejistoty, prožívají osobní krize, bývají znechucení politikou anebo jsou frustrováni i jinak. Vědci proto doporučují: "Snažme se je pochopit a snad i přesvědčit."
Za vším hledej emoce. Tímto heslem se ve své praxi řídí psychiatr Radkin Honzák, kterému právě vyšla kniha Můj rodný blázinec. Ať už totiž léčí mentální anorexii, nebo štítnou žlázu, vždycky se zajímá jak o tělo, tak o duši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co s lidským organismem dělá strach a jak se s ním dá pracovat, proč se člověk neumí smířit s nejistotou a jak si navodit radost.
V českém popu si vydobyl pověst hitmakera. Zároveň ale patří mezi hudebníky, kteří se nebojí vyjadřovat ke společenské situaci. Dokazuje to i na nové desce Terapie, kterou napsal během pandemie koronaviru. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se písničkář Xindl X rozpovídal o tom, proč některým lidem nevadí totalita ani klimatická krize, proč nemá rád motivační citáty a proč se už nesnaží usmířit s hatery.
Koncem června si před budovu pražské DAMU stouply dvě její studentky v černém, tváře "rozpůlené" namalovaným zeleným pruhem. Jedna přečetla téměř třicítku anonymních svědectví svých kolegyň a kolegů, zatímco druhá je vylepovala na zeď. Hovořily o zastrašování, manipulaci, šikaně, sexistických poznámkách, či dokonce sexuálním obtěžování ze strany pedagogů a obecně o zneužívání moci na škole.
Severokorejci jsou podle tamních médií zdrcení z toho, jak moc Kim Čong-un, vůdce této izolované komunistické země, v poslední době zhubnul. Se svými obavami se podle agentury Reuters svěřili státem kontrolovaným médiím, když uviděli nedávno pořízené záběry Kima. V porovnání s televizními přenosy z února tohoto roku je patrné, že severokorejský vůdce za poslední měsíce výrazně ztratil na váze.
Říká, že píše o tom, čeho se nejvíc bojí. V prvním románu Prvok, Šampón, Tečka a Karel se například popral s krizí středního věku a natočil podle něj film, který by měl 29. července zamířit do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel a režisér Patrik Hartl vypráví o tom, jak skončil s prací na seriálu Ulice a stal se autorem bestsellerů, i jak se před lety proběhl nahý po Staroměstském náměstí.
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.
Další lockdown Česka uvrhl mnoho lidí do ještě větší deprese a vzbudil v nich hněv. Odborníci na psychické zdraví přitom již před rokem varovali před dopady opatření na psychickou kondici lidí. A právě teď podle kouče Jana Menděla svět „zoufale potřebuje více uprdelismu“, tedy nabytí přesvědčení, že nad některé věci je třeba se povznést. Jak si zachovat nadhled, vysvětluje v rozhovoru.
Rok 2020 přinesl do české společnosti řadu novinek. Od výuky na dálku přes častější práci z domova po izolaci. Ukázal také, že Češi se dokážou v době krize semknout a spolupracovat napříč obory. „Je tu spousta šikovných a kreativních lidí. Řada českých nápadů a řešení byla celosvětově konkurenceschopná,“ říká v rozhovoru ředitel Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Kostelecký.
Jde o to, co my sami, my v sobě z adventu přijímáme, jestli otevřeme dveře té prapodivné nabídce, nabídce k milování a odpouštění, protože jsme sami milováni a je nám odpuštěno.
Na jaře jsme se viru báli. Pociťovali jsme emoce. Dnes se jich snažíme zbavit tím, že všechno nepříjemné vytěsníme z hlavy pomocí čísel a grafů. Nezachrání nás to.
Pokud má naše společnost nabízet všem lidem svobodný život, neobejde se bez toho, abychom se všichni v zájmu celku dobrovolně omezovali. "Naprostá svoboda nemůže stvořit žádné kladné dílo ani čin, zůstává jí pouze záporné konání, je to pouhý běs zanikání," připomínal už Georg Wilhelm Friedrich Hegel.
Negativní zprávy, strach, stres a touha stihnout všeho víc za kratší čas. Současná doba přinesla lidem nejen řadu moderních technologických nástrojů, ale i větší psychickou zátěž. S tou učí pracovat i technika zvaná mindfulness neboli všímavost. Terapeut a lektor Michal Dvořák se jí zabývá již několik let. Jak lze najít rovnováhu pomocí dechu a jak zastavit negativní myšlení v krizových situacích?
Vláda působí dojmem, jako kdyby vůbec neměla pocit, že zasahuje do základních práv. Je nutné vymezit se proti stavu, že jsou zavřené hranice, protože svět je nebezpečný. Takový byl, je a bude, říká expert na ústavní právo Jan Kysela. Nechci si zvykat na to, že nouzový stav je normálním stavem. Ukázalo se, že vyděšená společnost se vůči jednotlivcům chová represivněji, než by to dělala vláda, míní.
Desítky lidí s mrtvicí dorazily pozdě. Strach z koronaviru je masivní. Běžně by přijeli za hodinu, ale teď jezdí až druhý nebo třetí den, když už to nemůžou vydržet. Následky jsou pak o to těžší, říká primář neurologické kliniky FN Motol Aleš Tomek. Řadu věcí jsme mohli odložit, ale u některých může prodlení způsobit smrt, třeba u diagnostiky rakoviny. Takových lidí bude celá řada, odhaduje.
Omezení volného pohybu v Česku a vývoj pandemie Covid-19 doléhá nejen na ekonomiku země a situaci rodin, ale i na psychickou pohodu lidí. Běžné obavy se znásobují a více lidí trpí úzkostmi. Podle psychoterapeuta Adama Suchého chybí v médiích i v prohlášeních vlády silné pozitivní sdělení, že Češi situaci zvládnou. "Chceme slyšet, že jsme na jedné lodi a společně opatření zvládneme," říká.
