"Vloni obchodníci tvrdili, že musí zvedat ceny, protože je zvedali zemědělci. Teď zemědělci s cenami prudce klesají a na řadě jsou tedy obchodníci, aby začali zlevňovat potraviny na pultech," říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle něj se ale řetězce do zlevňování nehrnou, alespoň ne tak, jak by mohly. Jak hluboko by ceny měly klesnout? A má Česko dovážet levné obilí z Ukrajiny?
Každé jaro při senoseči zahynou v Česku desetitisíce srnčat. Myslivci a dobrovolníci se zvěř snaží před sekáním z luk vyhnat, procházejí je v rojnici, používají plašiče a pachová odpuzovadla. Nemají ale dost lidí nebo o sekání nevědí dostatečně dopředu. Pomoci by mohlo větší využití dronů. Problém se snaží řešit i ministerstvo zemědělství, které na plašení poskytuje dotace.
Přestože Marian Jurečka kdysi coby ministr zemědělství plánoval, že Česko bude do roku 2030 soběstačné v pěstování zeleniny a ovoce, trend je zatím spíše opačný. Mnozí čeští pěstitelé tvrdí, že kvůli vysokým nákladům na energie i zaměstnance nemohou konkurovat levnější zahraniční produkci. A žádají pomoc státu. "Náš segment zasáhla energetická krize velmi tvrdě. Bojujeme o přežití," říká pěstitel.
Přemnožená prasata, daňci i invazní jeleni sika se v posledních desetiletích stali postrachem lesů a polí. Nyní proti nim táhne do boje i stát, a to novelou zákona o myslivosti, která přinese online kontroly myslivců a třeba i lov lukem. Podle některých odborníků, ochránců přírody a sedláků jí však to zásadní chybí. Chtějí si zvěř na svých pozemcích střílet sami, zákon jim to ale nedovolí.
Dnešní venkov už není pouze prostorem pro zemědělskou výrobu jako v minulosti, ale stává se z něj místo pro konzum v rámci cestovního ruchu. Role tradičních rodin a vůdčí osobnosti hospodáře se vytrácí. Na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě se zaměřuje evropský projekt, do něhož se zapojila i Mendelova univerzita v Brně. V podcastu Aktuálně.cz hovořila profesorka Milada Šťastná.
Regionální hlasování málokdy způsobují palcové titulky i za hranicemi dané země. Přesně to se ale teď děje kvůli vítězství nizozemských farmářů v tamních krajských volbách.
Ulice Bruselu v pátek zablokovala demonstrace belgických zemědělců, kterým se nelíbí plány vlády na snižování emisí oxidů dusíku. Do města dorazilo na 3000 traktorů z farem v severní, vlámské části země a jejich kolona byla několik kilometrů dlouhá, napsala agentura Reuters. Farmáři tvrdí, že záměry vlády poškodí jejich podnikání a že mnoho farem kvůli příliš přísným opatřením bude muset skončit.
Francouzské město Grasse bývá označováno za světové hlavní město parfémů. Květiny, které zde rostou, dodávají luxusním parfémům značek Dior a Chanel jejich specifickou vůni a místním poskytují práci. Brzy by ale tato tradice mohla kvůli klimatické změně zmizet.
Hospodaření, které vnímá rostliny a organismy v zemi jako jeden společný ekosystém a jehož výsledkem je zdravá půda bez zbytečných zásahů člověka. Lidé, kteří se věnují regenerativnímu zemědělství, využívají přirozené vlastnosti půdy, snaží se o návrat k přírodě a raději než na hnojiva sází na bakterie přítomné v zemině.
"Povědomí o zemědělství je malé, ale ochota přijít se podívat do provozu je velká. Proto jsme od počátku chtěli veřejnosti otevřenou farmu, která zatraktivní náhled na zemědělství," říká Zlata Ronzová Mádrová ze Zlaté farmy na Prostějovsku, vítězka letošního národního kola soutěže Mladý farmář roku 2022. Česko v prosinci reprezentovala i během evropského kola v Bruselu.
Biodiverzita je v ohrožení. Pokud lidé nezmění své chování, může nastat masové vymírání podobné konci dinosaurů, varují vědci. Česko coby předsedající země nyní vede jednání Evropské unie na konferenci OSN o biodiverzitě v kanadském Montréalu. Cílem je nejen prosadit nové cíle pro ochranu přírody, ale také dojít k dohodě o penězích pro rozvojový svět, říká šéf české delegace Ladislav Miko.
„Nevěřte tomu, že tu máme eko kapra ze šetrného chovu. Chován je obrovsky intenzivním způsobem na úkor krajiny i kvality vody a koupit dobrou rybu je opravdu složité,” říká ekolog a zoolog Ondřej Sedláček. „Nechceme vyloučit chov ryb z rybníků a proti kaprům nic nemám, ale u 99 % rybníků jedeme jen na jejich hospodářskou funkci a nevidíme to, že by měly sloužit v krajině i k jiným účelům,” dodává.
„Je chyba systému, že jsme tu nechali vyrůst takovou firmu, jakou je Agrofert, která ovládá prvovýrobu, zpracování a v mnoha ohledech i distribuci. Ale přestože má Andrej Babiš tak ohromnou část trhu, nemyslím si, že by byl sám schopen ten trend změnit,” říká zemědělec Daniel Pitek. „Polsko, Maďarsko i Rakousko stojí na rodinných farmách, je tam větší konkurence a potraviny jsou levnější,” dodává.
V rámci nového Strategického plánu společné zemědělské politiky poputuje v následujících letech z evropských fondů do českého zemědělství až 200 miliard korun. Princip rozdělování dotací mezi jednotlivé farmáře se ale změní. O tom, co budou nová pravidla pro tuzemské zemědělství znamenat, diskutovali v podcastu Aktuálně.cz zástupci malých a velkých zemědělských podniků.
Evropská komise žádá do roku 2030 snížit spotřebu pesticidů v unii o polovinu. Ačkoliv Česko od těchto látek v posledních letech ustupovalo, jako předsednická země Rady Evropské unie proti návrhu protestuje. Komise nenabízí zemědělcům alternativu, neuvážené omezování může ohrozit potravinovou bezpečnost Česka, říká Jitka Götzová z ministerstva zemědělství, jejíž odbor má téma na starost.
Společné unijní zemědělství patří už léta mezi nejkontroverznější evropské politiky. V současnosti více cílí na podporu menších farmářů a usiluje o udržitelnější a ekologičtější přístup. To se ovšem v době krize a zvyšujících se nákladů na živobytí nezamlouvá zejména větším zemědělcům. Odborníci přitom upozorňují na to, že mezi přívlastky "ekologický" a "udržitelný" není rovnítko.
Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Evropské zákony však pěstování takto upravených plodin přísně omezují. Změnu žádají experti z Akademie věd nebo lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
Méně zákazníků, nejistá budoucnost a hlavně ceny energií přiměly skončit už řadu rodinných farem napříč Českem. Ustát situaci jim nepomohlo ani to, že rostoucí náklady promítly do svých ceníků. Zatímco farmáři mluví o tisících farem v problémech, stát situaci tak dramaticky nevnímá - podle svých slov eviduje jen jednotky zkrachovalých podniků.
