Koncentrace skleníkového plynu v atmosféře loni rostla o 50 procent rychleji, než byl průměr v předchozí dekádě. Na vině je lidská aktivita a také klimatický jev El Niňo. Píše to výroční zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), která je agenturou OSN.
Raper vystupující pod přezdívkou B.o.B. vybírá na americkém crowdfundingovém serveru milion dolarů na to, aby mohl potvrdit, že Země není kulatá, ale placatá. Podle některých zastánců této teorie dokonce NASA střeží hranu planety, aby lidé nepřepadli za okraj.
Třicet devět světelných let od Země leží čtyři exoplanety, na kterých by se mohlo nacházet tolik vody, aby na nich vznikl život. Ukazují to výpočty, se kterými přišel vědecký tým, který vedl Vincent Bourrier z Ženevské univerzity. Tři z těchto planet se navíc pohybují v obyvatelné zóně své hvězdy, chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. To šance na život ještě zvyšuje.
Za sedm měsíců jsme vyprodukovali více oxidu uhličitého, než mohou oceány a lesy pohltit, porazili víc stromů, než Země dokáže za rok nabídnout.
Lidé již vyrobili více než osm miliard tun plastů. Většinu z nich za posledních 65 let. Pokud to takhle půjde dál, vznikne do poloviny 21. století 34 miliard tun plastů. Hrozí, že Země se stane planetou plastu. Plastem jsou nyní zamořené už i arktické pláže v řídce osídlených oblastech. Vědci našli plasty také v útrobách třetiny ryb ulovených ve Velké Británii.
Podle amerických vědců je Saturnův měsíc Titan vhodný na to, aby na něm jednou žili lidé. Alespoň z hlediska energie, které má podle nové studie dostatek. Vyrábět by se dala hned z několika zdrojů. Možností jsou jaderné elektrárny nebo i větrné turbíny.
Více než polovina všech druhů suchozemských savců ztratila od počátku minulého století 80 procent své populace. Počet zvířat se nejrychleji snižuje v Asii, pak v Austrálii a Africe. Nejde jen o ohrožené druhy, rapidně ubývá i druhů rozšířených po celém světě. Vyplývá to z poslední vědecké studie vydané americkým prestižním časopisem PNAS. Podle jejích autorů už začala šestá vlna hromadného vymírání druhů. Ta předchozí - před 65 miliony let - vymazala ze zemského povrchu dinosaury.
Britský fyzik Stephen Hawking spolupracuje na projektu Breakthrough Starshot, který vyšle k nejbližší hvězdě Alfě Centauri takzvanou sluneční plachetnici. Jde o malou vesmírnou loď poháněnou slunečním zářením, která dosáhne až pětiny rychlosti světla. Do 20 let by se tak mohla dostat i k planetě Proxima B, která je podobně velká jako Země. Slavný fyzik už dlouho varuje, že kolonizace jiné planety je jediná možnost záchrany lidstva.
Tým českých astronomů Pavla Spurného a Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd zjistil, že Zemi jednou za několik let hrozí nebezpečný střet s vesmírným tělesem. Podle Pavla Spurného by byl střet s tělesem s více než čtyřicetimetrovým průměrem velmi nebezpečný. Podobně velký asteroid způsobil tunguzskou katastrofu na Sibiři. Spurného tým už bohužel není schopen předpovídat, jestli nějaký střet Zemi hrozí. "My dáváme jasné instrukce astronomům po celém světě, kam se mají dívat," říká Spurný.
Společnost Google odhalila nový Google Earth, který vyvíjela přes dva roky. Největším rozdílem je, že už se nejedná o samostatnou aplikaci. Nyní je Google Earth součástí prohlížeče Chrome. Další novou funkcí je Voyager, platforma pro prezentaci multimediálních příběhů. Kombinuje řadu formátů jako 3D modely, Streetview, videa, textová pole, reálné příběhy z daných míst. Google tak chce zajistit jedinečný a zapamatovatelný zážitek i přes obrazovky počítačů a a telefonů.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil novou mapu, která vykresluje noční aktivitu lidí viděnou z vesmíru. Záběry se pořizovaly během každého měsíce roku 2016, aby se vytvořil nejjasnější pohled. Předtím úřad vydal naposledy globální mapu v roce 2012. Vědci tak mohou zkoumat, jak se rozšiřovala města, podle intenzity světla odhadují využívání energie a ekonomickou aktivitu.
Strávit osm hodin v dopravním letadle a přistát na stejném místě, ze kterého letadlo vzlétlo, může znít jako ztráta času. Každý ze 130 cestujících z celého světa ale za takový let zaplatil od 70 až po 140 tisíc korun. Vydali se totiž na první komerční let nad jižní pól, aby zblízka na vlastní oči viděli polární záři. Velký zájem pořadatele z Nového Zélandu zaskočil. Akci chtějí zopakovat příští rok.
Astronomové z NASA a Evropské jižní observatoře ohlásili ve středu nebývalý objev. Pomocí vesmírných i pozemských dalekohledů našli novou planetární soustavu s minimálně třemi planetami, na nichž by se mohla nacházet voda a potenciálně tak i život. Význam objevu v rozhovoru vysvětluje Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Americká firma Moon Express tvrdí, že ještě v letošním roce vyšle na Měsíc první soukromou loď na průzkumnou misi. Vybrala na ni už 20 milionů dolarů. V budoucnu chce společnost těžit nerostné bohatství na Měsíci a umožnit levnější cesty do vesmíru, které by pak dál vedly v rozšíření sféry lidského vlivu.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Koncentrace metanu v ovzduší roste a vědci varují, že soustředit se jen na oxid uhličitý může být chyba. Metanu je sice ve vzduchu méně, ale může vést k silnějšímu skleníkovému efektu. A navíc oproti oxidu uhličitému není nijak regulovaný. Metan má mnoho zdrojů, podle profesora Roberta Jacksona ze Stanfordovy univerzity jde často o skot, rýžová pole nebo mokřady.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypracoval plán, jak postupovat v případě, že se k zemi bude blížit nebezpečný asteroid. První informaci o hrozícím nebezpečí získá úzká skupinka vědců. Přijde jim SMS zpráva nebo e-mail. Oficiální tiskovou zprávu pro veřejnost zřejmě předběhnou informace, které prosáknou ven a začnou se šířit po internetu.
Na Venuši byl podle vědců život, oceány a průměrná povrchová teplota 15 °C. Dokonce dříve než na Zemi. Nyní je ale povrch nejbližšího vesmírného souseda modré planety velmi nehostinným místem.
Americký prezident Barack Obama v úterý oznámil, že věří v úspěšné vyslání lidí na Mars do třicátých let tohoto století. Vědci z NASA ale jeho nadšení mírní a pro dosluhující hlavu Bílého domu mají zvláštní doporučení: místo osídlení rudé planety obraťme pozornost obrátit k planetě, která je Zemi blíže. K Venuši. Ta je podle odborníků i přes svůj horký povrch ke kolonizaci vhodnější.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
