Lidé na sociálních sítích se baví nepovedeným experimentem, do kterého se pustil zastánce teorie o tom, že Země je placatá. Do vzduchu vypustil speciálně upravenou kameru, podle jejíchž záběrů měl rozpoznat, jestli zemský povrch je, či není zakřivený. Ani po zjištění výsledku se však nesmířil s realitou.
Americká technologická společnost Google přidala do své mapové aplikace Google Earth novou funkci, která s využitím satelitních snímků pořízených v průběhu 40 let ukazuje dopady změn klimatu na ledovce, pláže, lesy a další místa na Zemi.
Pokud existují v historii lidstva významné okamžiky, pak je to i Gagarinův let na oběžnou dráhu kolem Země. Po historickém letu do vesmíru v dubnu 1961 čekal sovětského kosmonauta bouřlivý kolotoč plný slávy, cest a poct. Od narození Jurije Gagarina uplynulo přesně 90 let.
Největší tragédie v historii letů do vesmíru se stala 28. ledna 1986. Před sedmatřiceti lety odstartoval na Floridě americký raketoplán Challenger k letu, který měl trvat týden. Skončil ale po pouhých 73 sekundách explozí, plameny a dlouhým dýmem na obloze. Sedm astronautů přišlo o život kvůli závadě, o které konstruktéři věděli a kvůli níž měli pochybnosti, zda má raketoplán vůbec vzlétnout.
Astronauti během uplynulého roku nafotili z vesmírné stanice ISS mnoho působivých fotografií zemského povrchu - od noční záře New Yorku až po odlehlé oázy ve vyprahlých pouštích. Na svém webu je zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Pojďte se podívat, jak vypadají z oběžné dráhy krásy přírody i důsledky lidské činnosti.
Nepřetržitě celý rok fotografují sondy ve vesmíru vzdálené planety, teleskopy pořizují snímky dalekých mlhovin a astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice fotí Zemi z oběžné dráhy. Podívejte se na nejpovedenější snímky vesmíru z letošního roku.
Přesně před dvaadvaceti lety, 20. listopadu 1998, odstartovala z Bajkonuru na oběžnou dráhu ruská raketa nesoucí první modul budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Stavba trvala dva roky, 2. listopadu 2000 na palubu ISS vstoupila první posádka a od té doby je trvale osídlená. Nic podobného od té doby lidstvo nepostavilo: stavba vážící 460 tun krouží kolem Země ve výšce 400 kilometrů.
Už za méně než deset let by mohli evropští vědci přesně určit, kdy a kde přijdou povodně a jak budou silné, jaké bude počasí na měsíc dopředu nebo o kolik se v budoucnu zvedne teplota planety. Pomůžou jim digitální kopie Země a výkonné počítače, které budou umět simulovat veškeré pochody planety.
Minulý týden se k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přiblížil neznámý objekt. Posádka, kterou tvoří dva ruští a jeden americký astronaut, se přesunula do lodi Sojuz, která je k ISS ukotvená, a vesmírná stanice musela provést úhybný manévr. Celá akce trvala méně než tři minuty. Podobné drama zažila posádka ISS letos podle NASA už třikrát.
Mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše fosfan - plyn, který na Zemi produkují živé organismy. Jeho přítomnost si zatím nedokážou vysvětlit jinak než možnou existencí života. Jak by život na Venuši vypadal a proč stojí Zemi nejbližší planeta ve stínu Marsu, co se týče výzkumu mimozemského života? V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá astrobioložka Julie Nováková.
Americká NASA vyslala na Mars sondu Perseverance, která bude sbírat vzorky hornin a hledat důkazy o životě na rudé planetě. Jaká je šance, že na Marsu skutečně žijí organismy, a v čem je mise unikátní, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Brož, specialista na Mars z Akademie věd.
Ve středu 22. dubna si svět opět připomínal Den Země. Slaví se už 50 let a jeho cílem je upozornit na potřebu chránit životní prostředí. V době klimatické krize je důležitější než kdy jindy. Server Aktuálně.cz nachystal krátký kvíz o planetě Zemi. Vyzkoušejte, kolik toho o ní víte.
Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.
Všímáte si na dovolené v zahraničí městské architektury? Otestujte si, zda víte, kde najdete "Eiffelovku naležato", kde jsou největší městské lázně v Evropě anebo proč princ Charles prohlásil, že dnešní Londýn připomíná piknikový koš.
Při pokusu o start podomácku vyrobené rakety na parní pohon zemřel v sobotu v Kalifornii muž, který se chtěl dostat do vesmíru proto, aby dokázal, že Země je plochá. Informoval o tom server BBC. Čtyřiašedesátiletý dobrodruh Mike Hughes přezdívaný Šílený Mike nepřežil krátký let svého stroje, s nímž chtěl tentokrát vyletět do výšky 1500 metrů. Loni se mu podařil testovací let do výšky 600 metrů.
Nebyla to slova pro mladou generaci, pro aktivní občany, pro lidi, kteří tu budou žít dalších 40, 50 i více let. Byly to duté věty pro ty, kdo už skončili, kterým je budoucnost lhostejná, už nic nechtějí, leda zacouvat zpátky do století páry. Zeman říká: Nedělejte nic, nic, nic. A sám jen svět okolo sebe rozkládá.
Velké věci se rodí v mlčení, v tichu, mimo centra, kdesi na periferii času i na periferii místa. Bez ohňostrojů.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Na západě Islandu se lidé v neděli slavnostně loučili s ledovcem, který se v důsledku klimatických změn ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Odhalení pamětní desky připomínající někdejší ledovec Okjökull se zúčastnila i islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, ministr životního prostředí Gudmundur Ingi Gudbrandsson či bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová.
Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.
