V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Sonda Osiris-Rex stráví ve vesmíru sedm let. Během mise má nasbírat vzorky z asteroidu Bennu. Ten by mohl koncem 22. století ohrozit planetu Zemi.
Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.
Podle neziskové organizace Global Footprint Network nastal dnes letošní Overshoot day, což znamená, že lidstvo vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za jeden rok obnovit. Za pouhých sedm měsíců se spotřeboval roční příděl přírodního bohatství, jakými jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý.
Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.
Po letech zvětšování se podle posledního vědeckého zjištění začíná ozonová díra opět zacelovat. Loni v září byla oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních. Měření tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Vědci předpokládají, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu.
Roboti vyslaní na asteroidy, které se pohybují kolem Země, pomocí dostupných zdrojů a technologií, jako je 3D tisk, přetvoří tato vesmírná tělesa na funkční kosmické lodě. Ty se pak samy navigují na nejbližší těžební stanice. Systém vymyslela americká společnost Made in Space, která získala finanční podporu NASA. Slibují si, že tento způsob bude mnohem efektivnější a ekonomicky výhodnější, než kdyby na každý asteroid musela být dopravena těžební technika.
Laboratoř Curiosity, která na Marsu zkoumá terén a hledá známky života, posbírala několik snímků, které dohromady tvoří unikátní 360stupňové záběry. Pracovníci NASA je barevně upravili tak, aby světelné podmínky co nejvíce připomínaly denní světlo na Zemi. Pomocí počítače nebo chytrého telefonu tak může část rudé planety prozkoumat doslova každý.
Souvisejí spolu objev deváté planety sluneční soustavy za Neptunem a katastrofa, která na Zemi vedla k vyhynutí dinosaurů? Možná, i když ověření správnosti této teorie možná nikdo nepřežije.
Společná mise Evropské vesmírné agentury a ruského Roskosmosu má za úkol na Marsu pátrat po stopách života. K rudé planetě se podle plánu dostane v polovině října. V první etapě bude orbitální aparát z oběžné dráhy hledat v atmosféře Marsu stopy po metanu, který může být signálem existence života. Druhou etapou mise ExoMars bude evropské robotické vozítko, které má být vysláno k Marsu v roce 2018. To bude s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu.
Během příštích několika dnů proletí kolem Země asteroid 2013 TX68. Vědce zprvu znepokojovala jeho nejistá trajektorie, srážka se Zemí nicméně podle odborníků z NASA nehrozí. Přesto se přiblíží zhruba jen na 17 až 24 tisíc kilometrů.
Astrofyzici na základě teorie relativity vypočítali Scottu Kellymu, že po 340 dnech strávených na Mezinárodní vesmírné stanici pohybující se rychlostí 7,8 km za vteřinu se na Zemi vrátil o 0,01 vteřiny mladší, než kdyby zůstal na naší planetě. Na fakt upozornil uznávaný astrofyzik Neil deGrasse Tyson na svém Twitteru.
Jihoamerická poušť Atacama, která se rozléhá na území Peru a Chile, je díky svým drsným podmínkám pro život využívaná vědci z NASA, kteří na ní testují technologie určené na hledání důkazů o existenci života na Marsu.
Americký astronaut Scott Kelly strávil na Mezinárodní vesmírné stanici spolu s ruským kolegou Michailem Kornijenkem 340 dnů. Ve středu nad ránem se vrátili na Zemi. V kazašské stepi přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz. Kromě řady vědeckých úkolů měli přispět i do výzkumu, co s člověkem dělá dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Scott navíc okouzlil lidi na celé planetě svými nádhernými snímky Země a vzkazy, které přes sociální sítě pravidelně posílal. Paralelně s ním bylo na Zemi zkoumáno jeho jednovaječné dvojče Mark Kelly. Svého času byl on tím slavnějším z bratrské dvojice kosmonautů, kariéru však zastavil atentát na jeho manželku, političku Gabby Giffordsovou.
Bývalý americký astronaut se stal hlavním pilotem komerčních letů balónem nad zemskou atmosféru. Klienti vesmírné společnosti si užijí skoro šestihodinový let v tlakové kapsli, ve které sice nezažijí pocit beztíže, zato uvidí zakřivení Země i temný vesmír. Za cestu zaplatí 75 tisíc dolarů za sedadlo (v přepočtu cca 1,8 milionu korun).
Vědci vzdali veškeré naděje, že evropská robotická sonda Philae ještě naváže spojení se Zemí. V pátek to oznámila německá vesmírná agentura DLR, která ji spolu s dalšími evropskými vědci sleduje. Sonda, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, se od loňského léta neozývá. Podle agentury "je načase se s ní rozloučit". Kometa se vzdálila Slunci a je na ní tak chladno, že robot nemůže pracovat.
"Senzací století" nazývají vědci objev, který byl právě oznámen ve Spojených státech. Díky němu se prý otevírá zcela nový pohled na vesmír. Řeč je o gravitačních vlnách, jejichž existenci už před sto lety ve své Obecné teorii relativity předpověděl Albert Einstein. Až nyní je vědci s pomocí amerického detektoru skutečně objevili. Objev podle nich otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést víc informací o vzniku vesmíru.
Kolem Země počátkem března proletí asteroid s velmi nejistou trajektorií. Podle amerických vědců planetu z astronomického pohledu těsně mine v menší vzdálenosti než satelity na geostacionární dráze, ale možná nakonec půjde až o několik milionů kilometrů. V každém případě nyní srážka nehrozí, ta však není zcela vyloučena při dalším průletu tohoto asteroidu v září 2017.
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura se rozhodl dočasně přerušit rozhovory o Sýrii, které se konají v Ženevě. Pokračovat by měly 25. února. De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata. De Mistura zahájil ženevská jednání v pátek. Setkával se odděleně s delegací syrské vlády a syrské opozice, ale rozhovory vázly a nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku. Zmocněnec OSN uvedl, po necelém týdnu jednání, která se zatím nikam neposunula, není otrávený či zklamaný. Je prý odhodlaný v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně.
O vzdálené planetě 2MASS J2126 si astronomové dlouho mysleli, že "pluje" vesmírem sama. Teprve nyní zjistili, že ve skutečnosti obíhá svou hvězdu na nejdelší oběžné dráze, jaká byla doposud objevena. Je 7000krát delší než ta, po níž Země obíhá Slunce. Svoji hvězdu oběhne za bezmála milion let.
