Firma může na poslední chvíli zrušit, nebo dokonce odvolat zaměstnance z už probíhající dovolené. Přestože zákoník práce neuvádí konkrétní podmínky, kdy lze tuto možnost využít, šéfové toho podle dostupných informací nezneužívají. Pokud už se tak stane, měl by zaměstnanec požadovat proplacení všech nákladů.
Vláda schválila zjednodušení formalit při vyřizování pracovních povolení. Potěšila tím české firmy, které prý marně shánějí zaměstnance hlavně na nízko a středně kvalifikované pozice. Podle odborů ale Česko tolik ukrajinských pracovníků nepotřebuje, navíc může jít o bezpečnostní riziko.
Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11 000 korun. Odbory chtěly o pětistovku více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun. Částku tedy určí vláda.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Letošní analýza mezinárodní odborové konfederace ITUC porovnala celkem 141 zemí. Česká republika skončila ve skupině zemí zařazených do druhé nejlepší ze šesti skupin, dochází zde ovšem k "opakovanému porušování práv".
Přispívat na internet, telefon nebo elektřinu budou muset firmy jen těm lidem, kteří pracují z domova trvale. Kromě zaměstnavatelů vyhovuje toto pravidlo i odborářům. Podrobnější pravidla jsou součástí návrhu novely zákoníku práce, kterým se nyní bude zabývat vláda.
Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se shodli, že nebudou prosazovat své návrhy na úkor ostatních. Ministerstvo tedy do vlády pošle původní návrh bez výraznějších úprav.
Na obavy, podle nichž by příliš striktní pravidla vedla k omezení oblíbeného benefitu, reaguje upravený návrh, který ministerstvo přináší na středeční jednání tripartity. I v „kompromisní“ podobě ale zůstává jiná novinka, s níž zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí – povinnost předcházet stresu souvisejícímu s prací.
Po svém bývalém zaměstnavateli požaduje Frédéric Desnard odškodné 360 000 eur (9,7 milionu korun) za újmu, kterou mu prý způsobila nezáživná pracovní činnost. Společnost obvinění odmítá. Desnard tvrdí, že následkem nezáživné práce se u něj objevil takzvaný syndrom boreout. Tak se podle jedné teorie označuje nespokojenost v práci následkem nudy.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.
Tříměsíční zkušební doba často nestačí k tomu, aby obě strany přišly na to, zda jim spolupráce vyhovuje. Nejčastěji tak k ukončení pracovního poměru dochází po jednom roce, vyplývá z údajů statistiků. Druhou nejčastější dobou strávenou u zaměstnavatele je šest let, kdy je pro mnohé ten nejvyšší čas ke změně. Loajální pracovníci, kteří vydrží u jedné firmy i 25 let, jsou dnes již výjimkou.
Hospodářská komora udělala průzkum mezi tisícovkou členů a vzkaz pro politiky je jasný: zrušení karenční lhůty nechtějí, obávají se růstu nákladů. Výměnou za to se firmy nebrání zavedení takzvaných sick days, tedy placených dnů volna, pokud jsou zaměstnanci nemocní.
Zaměstnavatelé se obávají, že větší regulace práce z domova povede k jejímu omezení. Podle šéfa odborů je to dokonce žádoucí. Ministerstvo práce přitom říká, že chce tyto moderní formy podpořit. V řadě bodů chce jen výslovné doplnění nebo upřesnění už fungujících pravidel, některé povinnosti - jako právě zajištění kontaktu s kolegy - ale působí nadbytečně.
Novela zákoníku práce má zaměstnavatelům uložit povinnost předcházet stresu na pracovišti. Jak by to ale v praxi mělo vypadat a jak se to bude kontrolovat, zatím nikdo moc neví.
Nejvíce lidem dává práci stát prostřednictvím Policie ČR - na začátku letošního roku měla téměř 50 tisíc zaměstnanců. Ze soukromých firem jsou největšími zaměstnavateli Škoda Auto a Agrofert - každá z nich dává práci zhruba 25 tisícům osob. Vyplývá to z porovnání, které sestavil online deník Aktuálně.cz.
Doplněním nebo upřesněním některých pravidel chce ministerstvo hlavně odstranit nejasnosti, k nimž v praxi dochází. Jde hlavně o proplácení nákladů souvisejících s prací z domova.
Už na jaře se inspektoři práce vydají kontrolovat, jestli firmy platí ženám a mužům za stejnou práci stejné peníze. Inspekci ke kontrolám přesvědčila ombudsmanka Anna Šabatová. Prokazování ale bude obtížné.
Justice by měla postupovat individuálně a zohledňovat konkrétní okolnosti, vyplývá z dnešního nálezu Ústavního soudu. Soudci přitom odkázali na nový občanský zákoník, podle kterého není výkonná moc oprávněná limitovat soudy v přiznávání spravedlivé a dostatečné náhrady.
Nejvyšší soud rozhodl, že neoznačené místo pobytu při pracovní neschopnosti nemůže být samo o sobě důvodem k výpovědi, pokud firma neprokáže, že zaměstnanec skutečně podvádí. Trestem za znemožnění kontroly má být jen odebrání nemocenských dávek.
