Většina lidí si ho vybaví jako někoho, kdo vybojoval lékařům statisícové platy. Navíc velmi razantními protestními akcemi. Během té první Česko brázdila černobílá sanitka s provokativním mottem Náš exodus - váš exitus, za té druhé lékaři odmítali sloužit přesčasy. A jak se zdá, šéf České lékařské komory Milan Kubek bude moci ve své "jízdě" pokračovat i dál. V čele stavovské organizace zůstává.
Mají zkušenosti, jsou zodpovědní a loajální, a přesto jsou na pracovním trhu přehlížení. V očích potenciálních zaměstnavatelů je diskvalifikuje datum jejich narození - jsou starší padesáti let
Zaměstnavatelé se obávají zvyšování odvodů na zdravotní pojištění kvůli zachování finanční udržitelnosti veřejného zdravotnictví. Firmy proto chtějí pomoci s prevencí onemocnění.
Work-life balance je důležitější než plat! Čtyřdenní pracovní týden! Budoucnost práce je v home officu! Tak zní titulky našich médií. Kdyby to v práci vypadalo opravdu tak, žili bychom všichni ve čtyřdenním pracovním týdnu, o naše pohodlí by se starali firemní influenceři a co dva měsíce by byl sabatikl. Realita je ale jinde a na pohádky médií doplácí obyčejní lidé.
Zkušební doba pro zaměstnance potrvá místo tří měsíců čtyři. A naopak dvouměsíční výpovědní lhůta začne běžet hned po doručení výpovědi. Změní se také pravidla pro podporu v nezaměstnanosti. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila minulý týden sněmovna. Jaké další změny čekají na zaměstnance, shrnuje přehled Aktuálně.cz.
Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby ze zákoníku práce vyškrtl ustanovení, které v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domnívá se Nejvyšší soud. Návrh je dostupný na webu Ústavního soudu.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Většina zaměstnavatelů v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a pracovní činnosti snížila počty pracovníků s těmito smlouvami. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček.
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Optimismus na trhu práce ale proti minulému čtvrtletí opět klesl. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 525 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR. Jeho výsledky v úterý firma zveřejnila na tiskové konferenci.
O penězích se v Německu mluví zřídka, a už vůbec ne o platech. Na novém instagramovém fóru je ale všechno jinak: zaměstnanci zde dobrovolně vyvěšují své výplatní pásky. Chtějí mít srovnání, uvádí server t-online.
Zaměstnanci firem se podílejí přibližně na každém druhém podvodu, jako pachatelé i jako pomahači. S covidem přišla možnost více pracovat z domova, dokonce i z jiných zemí, a dostat se k citlivým datům je snazší, ať už jde o soukromý byznys, nebo veřejné instituce, typicky zdravotnické. Proto by si šéfové a jejich personalisté měli více prověřovat své budoucí zaměstnance.
Mladé u řemesla odrazují nízké nástupní platy, proto často přecházejí k rozvozovým službám či do fastfoodů. "Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc měsíčně, to je už dnes u soukromníků naprosto běžné," říká ředitel Střední odborné školy Jarov.
Pandemie výrazně změnila přístup zaměstnanců k práci. Intenzivněji začínají řešit věci, které dřív byly spíše na okraji jejich zájmu. Za poslední čtyři roky například skokově přibylo lidí, podle nichž je důležité, aby se firmy víc zajímaly o štěstí zaměstnanců. Jsou jich tři pětiny. Zaměstnanci si přestávají myslet, že jde jen o módní výstřelek, který časem pomine.
Česko se v kvalitě trhu práce Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně propadlo o jednu příčku na 16. místo v rámci srovnání unijních států. Ačkoliv má nadále nejnižší nezaměstnanost a vysoký podíl volných míst, v lepším umístění mu brání nerovné podmínky mezi muži a ženami. Problémem zůstává také nízká produktivita práce a nízký podíl zkrácených pracovních úvazků.
Podle studie konzultační společnosti Gallup stoupl loni a předloni podíl lidí trpících stresem v práci na 44 procent. Je to o šest procentních bodů víc než před pandemií covidu. Nejhůř jsou na tom Severní Amerika a východní Asie, kde se s extrémním mentálním tlakem musí vyrovnávat více než polovina pracujících. V Česku jsou to zhruba dvě pětiny.
Firmy lákají lidi zpátky do kanceláří na pohovky, jógu či stolní fotbálek. Zaměstnanci si ale home office vzít nenechají. To promění komerční budovy i celé městské čtvrti. Režim práce tak prochází největší proměnou od zavedení pětidenního pracovního týdne před více než půlstoletím.
Pokud chcete získat novou práci, neměli byste se podle vědců spoléhat primárně na přátele nebo rodinu. Podle jedné z nejvlivnějších teorií v sociálních vědách je pravděpodobnější, že novou pozici získáte spíš prostřednictvím "slabých vazeb", tedy vzdáleně známých lidí, s nimiž máte jen málo vzájemných propojení.
Průměrná mzda v Česku se sice zvedá rychleji než dřív, pokrýt prudký růst cen však zdaleka nestačí. Reálná mzda, po zahrnutí vlivu inflace, v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 6,7 procenta, což představuje jeden z nejhlubších propadů v Evropské unii. Kupní síla současných výdělků je nejnižší za posledních šest let. Češi kvůli tomu výrazně omezují útraty.
Počet pracujících seniorů nad 65 let v Česku roste, potvrzují data shromážděná během posledního sčítání lidu. Stojí za tím snaha udržet si životní standard, ale i větší úsilí firem neztratit nedostatkovou pracovní sílu. Následující přehled ukazuje, jak přesně se počet důchodců s přivýdělkem v uplynulých dekádách změnil a kde v Česku je jich nejvíce.
Počet lidí, kteří v Česku pracují na dohodu o provedení práce (DPP), rok od roku stoupá. Lákadlem je pro ně i jejich zaměstnavatele zejména to, že do určitého výdělku nemusejí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Stát na tom ovšem ročně tratí miliardy korun. I proto se rozhodl tento typ úvazku nově více omezit.
Netradičních benefitů, které mají do firem nalákat novou pracovní sílu a zároveň udržet kvalifikované zaměstnance, stále přibývá. Možnost práce z ciziny proto v Česku nabízí stále více zaměstnavatelů. Ti si ovšem musí pohlídat formality, které s prací jejich lidí za hranicemi souvisejí. Nejčastěji jde o placení daní a pojištění.
Nově představený konsolidační balíček, který má zpomalit zadlužování státu, výrazně zasáhne zaměstnance i podnikatele. Bude-li schválen, dotkne se jich omezením daňových úlev a benefitů, ale například i nově odvodem nemocenského pojištění či vyšším zdaněním příjmů. Na to, jak se s těmito škrty trh práce změní, odpovídala čtenářům Aktuálně.cz daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Stravenky, paušál, dovozy obědů či kantýna. Stravování je nejčastěji nabízeným zaměstnaneckým benefitem v Česku. Nabízí ho na trhu až 93 procent firem. Populárním lákadlem pro zaměstnance je ovšem i využití služebního telefonu či počítače a také nejrůznější formy pojištění, vyplývá z aktuálního průzkumu Hospodářské komory.
Je to dobrý pokus, ale nevyužijeme to. Takto reaguje většina oslovených firem na novinku, která od února finančně zvýhodňuje zkrácené úvazky. Stěžují si hlavně na velkou administrativní zátěž. Stát si přitom od novely zákona sliboval, že odstrkované skupiny - tedy hlavně mladí lidé, matky s dětmi či starší pracovníci - dostanou na trhu práce větší šanci na uplatnění.
Válečný konflikt na Ukrajině a energetická krize se přesouvají do nového roku a firmy netuší, co je čeká. Hledají úspory, ale propouštět se jim úplně nechce. Zatím jen omezují nábory nových lidí, pokud to nejsou IT specialisté. Po těch je a bude velká poptávka. Mzdy budou růst jen mírně, výši inflace ani příští rok nedoženou. Co dalšího personalisté předpovídají českému trhu práce v roce 2023?
