Český kurzarbeit je na světě. Nástroj, který má pomoci firmám hradit část mzdy zaměstnanců při závažných hospodářských potížích, posílá nyní vláda do parlamentu. Řada odborníků napříč trhem vítá, že vůbec nějaký model kurzarbeitu, který je běžnou pomocí v řadě států, vzniká i u nás. Apelují ale ještě na úpravy návrhu, aby nebyl zneužíván. Odbory chtějí vyšší kompenzace.
Za posledních několik let mzdy meziročně rostly. O sedm osm procent napříč obory. Letos budou muset lidé na taková čísla zapomenout. Zlaté časy přidávání skončily. Budou rádi, když jim šéf ponechá mzdu na loňské úrovni. Podívejte se, jaká je situace v jednotlivých oborech, kde hubne především nabídka benefitů a na jakých pozicích se lidé už museli smířit s nižším příjmem.
Stále více škol přechází kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem na distanční výuku. Ošetřovné se ale od července vrátilo do své původní "staré" podoby. Rodiče dětí, které zůstávají doma, ho mohou čerpat jen maximálně devět dní. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá změnu, velkou podporu zatím nemá. Spočítejte si, jakou náhradu mzdy tedy nyní dostanete, když zůstanete doma se školákem.
Aby lidé nevstávali s větou "Zase do práce", ale aby se tam naopak těšili, zřizuje se ve firmách pozice takzvaných happiness manažerů. Lidí, kteří se zabývají tím, aby zaměstnanci cítili štěstí v práci, jsou v Česku už stovky. Prvním se stal v roce 2008 Michal Šrajer, nejprve v IT firmě Inmite, kterou spoluzaložil, a později v Avastu.
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
Pracovní trh se změnil. Podle personalistů není nic jako před koronavirovou pandemií. Ve svých průzkumech se snaží přijít na to, co nás čeká v nejbližších měsících - zda budou firmy nabírat, nebo propouštět, přidávat, nebo naopak mzdy snižovat. Řeší také to, jak se budou chovat zaměstnanci. Podívejte se, k čemu došli.
Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.
Finanční správa od pátku vyplácí kompenzační bonus lidem, kteří pracují na některou z pracovních dohod a kvůli koronavirové pandemii přišli o příjmy. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků není tato finanční pomoc ani logickým ani systémovým krokem.
Celozávodní dovolená u jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi skončila. Nástup do práce je ve škodovce opět ve znamení roušek a testování.
Je to skrytá skupina lidí závislých na návykových látkách. Pracují v náročných profesích, jejichž součástí je stres. Vysocí manažeři, lidé ze showbyznysu, politici, makléři, lékaři. Odbornou pomoc hledají těžko. "Chtějí totiž absolutní diskrétnost. Zveřejnění problému si nemohou dovolit, ohrozilo by to jejich kariéru," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz adiktolog Luděk Kalousek.
"Pořídil jsem si do kanceláře gauč, už to nešlo. Kolem druhé třetí odpoledne mě přepadne velká únava a stačí se na půl hodiny natáhnout, zavřít oči a můžu zase pracovat," říká Martin, provozní v pražské restauraci. Kolegům to prý vždy oznámí, a když něco potřebují akutně, tak je jim k dispozici.
Letecká společnost Latam Airlines propustí v Brazílii minimálně 2700 lidí včetně pilotů. Kvůli dopadům šíření nového koronaviru podnik vyhlásil už v květnu bankrot. Před pandemií firma po celém světě zaměstnávala asi 43 tisíc lidí.
Robotů, kteří vykonávají práci původně určenou pro člověka, je dnes ve světě něco přes dva miliony. A za dalších deset let jich už bude podle technologických vizionářů desetkrát tolik. Začíná totiž boom umělé inteligence na trhu práce. Podívejte se, v jakém zaměstnání můžete potkat kolegu robota už teď.
Karenční doba byla zrušena loni v červenci. Hospodářská komora tehdy varovala, že se firmám za proplácení prvních třech dnů nemoci výrazně zvýší náklady. Dnes mluví o 4,9 miliardy korun, které po pandemii firmám zvlášť chybí. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí si pochvaluje, jak lidem finančně pomohlo.
O zrušení superhrubé mzdy mluví vláda už dlouho, má ho v programovém prohlášení. Nyní k tomu premiér Andrej Babiš přidává i možnost snížení, nebo dokonce zrušení odvodů zaměstnanců na sociální pojištění. Podle ekonomů si ale lidé na čisté mzdě výrazně nepolepší. A pro firmy to bude zase znamenat nákladnou změnu mzdových systémů.
Ani nedostatečné vzdělání, ani vysoká kriminalita. Za největší hrozbu pro společnost považují čeští mileniálové klimatické změny. Generace narozená v rozmezí 80. a 90. let se přitom stresuje často. Dlouhodobě se cítí být pod tlakem třetina z nich. Konkrétním důvodem je hlavně blaho rodiny a materiální zabezpečení, ukazuje čerstvý průzkum společnosti Deloitte.
Letošní dovolená zaměstnanců bude pro firmy trochu “oříšek”. Jestliže se totiž rozhodnou odjet do rizikové oblasti postižené koronavirovou pandemií, nemůže je šéf za případné komplikace po návratu postihnout. Co dalšího platí pro čerpání dovolených po pandemii vysvětluje Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.
Lidé pracující na dohodu, kteří budou chtít kompenzace za omezení v době epidemie koronaviru, budou na rozdíl od živnostníků či malých firem k žádosti muset přiložit doklad od zaměstnavatele. Pracovníci na dohodu dosáhnou na kompenzaci za opatření proti koronaviru 350 korun za den, celkem tedy až 31 000 korun. O schválení návrhu vládou informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Patří k rizikovým skupinám. Absolventi, ženy po mateřské i padesátníci jsou vždy mezi prvními, kteří se v době krize začnou objevovat v tabulkách nezaměstnaných. Posledních několik let rozjeté ekonomiky bojující o každého uchazeče si i oni mohli práci vybírat. Brzy ale začnou být podle personalistů mezi těmi odstrkovanými.
Investiční životní pojištění podporovat nechceme, je problematické, naopak vám zvýhodníme to důchodové. To je vzkaz části poslanců, kteří plánují změny v daňové podpoře pojišťovacích produktů, na které často přispívají i zaměstnavatelé. Někteří experti považují návrh za zbytečný a tvrdí, že zkomplikuje už tak problematický daňový systém.
