Zaměstnanci, kteří byli letos delší dobu nemocní, dostanou v příštím roce až několik tisíc korun jako vratku z daní. Stát jim vyplatí takzvanou slevu na poplatníka, kterou právě kvůli nemoci nemohli uplatnit v klasické mzdě. Výše vratky záleží mimo jiné na délce nemoci, vzhledem k pokračující pandemii koronaviru by mohlo jít o vysoké částky.
O více než 14 procent nižší hodinová mzda jen proto, že práci odvedla žena, a nikoli muž. To je i v dnešní době realita zemí Evropské unie. A to i přesto, že rovnost pohlaví je jedním z pilířů unie už od jejího počátku. Jak tedy porazit nerovné odměňování žen a mužů? A jak zasáhla ženy na pracovním trhu pandemie? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz mentorka Lenka Šťastná.
Zažívají problémy při návratu z rodičovské dovolené i nevhodné dotazy už u pohovoru. S mnohdy diskriminačními ústrky zaměstnavatele se v Česku setkává mnoho žen. Aktuálně.cz přináší několik takových příběhů, ale i výpověď ženy, která naopak díky vstřícnému přístupu firmy zažila v těhotenství kariérní posun. Podívejte se na druhý díl seriálu, který se věnuje nerovnému odměňování žen a mužů.
S rozšířením práce z domova během pandemie přestalo mnoho zaměstnanců rozlišovat mezi profesí a volným časem. Portugalští poslanci proto přijali novelu zákona, která bude šéfy firem trestat za to, že pracovníky vyrušují mimo pracovní dobu. Zároveň budou muset členům svých týmů proplácet výdaje na energie.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,4 procenta ze zářijových 3,5 procenta. Úřad práce evidoval 251 689 uchazečů o zaměstnání. Je to zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci a o téměř 20 000 méně než loni v říjnu, kdy nezaměstnanost dosahovala 3,7 procenta.
Zpomalit šíření koronaviru mají od 1. listopadu nová vládní opatření. Viditelnou změnou bude povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť. Změny budou znamenat omezení pro české firmy a jejich lidi. Jaké budou jejich nové povinnosti a jak se zaměstnavatelé se svými zaměstnanci podělí na nákladech? On-line deník Aktuálně.cz se zeptal odborníků na pracovní právo.
Češi jako firemní dárek nejvíce ocení víno. Nepohrdnou ani kávou nebo dárkovým poukazem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury B-inside pro firmu Sodexo Benefity. Co na druhou stranu skutečně nemusí, jsou reklamní předměty jako klíčenky či otvíráky s logem firmy. A příliš nadšeni nejsou ani z kalendářů.
Tradiční průzkum společnosti Universum dospěl letos k překvapivému zjištění. Studenti vysokých škol změnili svůj pohled na budoucí kariéru. Už je tolik neláká pracovat v globálních firmách, které byly doposud vždy velkým snem mladých Čechů. Nyní plánují práci v českých společnostech, požadují však více peněz.
O zkrácení pracovní doby v Česku ze 40 hodin týdně na 37,5 hodiny se mluví dlouho. Před říjnovými volbami tato myšlenka znovu ožívá, odbory a ministerstvo práce ji chtějí uzákonit. Zajímavá je proto nová analýza pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která rozebírá dopady změny a upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí. "Změní nás to v postmateriální společnost," věří analýza.
Napříč obory i regiony mírně rostou mzdy. Firmy tak zaměstnancům kompenzují loňský rok, kdy kvůli pandemickým restrikcím výrazněji přidávat nemohly. V části firem se zároveň vrací na původní úroveň nabídka benefitů, která loni výrazně prořídla. Podívejte se, jaká je nyní situace ve vašem oboru a jaké mzdy zaměstnavatelé nabízejí.
Různorodé pracovní týmy dosahují vyšších zisků. Obvykle se uvádí, že až o 19 procent. I proto je diverzita velkým tématem. A ideálně, když spolu pracují mladí, staří, ženy, muži, zdraví lidé, ti s handicapem či jiné barvy pleti. Některé země kvůli tomu dokonce zavedly povinné kvóty. V Česku je to jinak. Zkušenosti ukazují, že vzniku ideálních týmů brání skrytá diskriminace.
Nike vzkázal světu, že jako korporátní firma hledí na psychický stav svých zaměstnanců. Pracovníkům, kteří jsou v kancelářích na plný úvazek, dal týden placeného volna na duševní regeneraci. Světová zdravotnická organizace v roce 2019 označila vyhoření jako jeden z fenoménů zaměstnaných lidí a vůbec poprvé ho zařadila do potenciálních rizik na pracovišti.
Od začátku srpna platí novela zákona o pobytu cizinců, která vyvolala pozdvižení napříč úřady i odbornou veřejností. Stanovuje totiž povinnost, že cizinci ze zemí mimo Evropskou unii se musí nově při pobytu v Česku pojistit pouze u Pojišťovny VZP. Dceřiná firma Všeobecné zdravotní pojišťovny tak získala byznys v hodnotě stovek milionů korun, což se ostatním pojišťovnám nelíbí a protestují.
Na trhu práce se prosazuje nový trend - výplata záloh na mzdu kdykoliv. Podle personalistů chce peníze dřív než jednou za měsíc stále více zaměstnanců. A firmy, v době boje o každého volného uchazeče, jim vycházejí vstříc i za cenu vyšších nákladů.
Léta patřili na trhu práce k odstrkovaným - mladí lidé bez praxe, ženy po rodičovské, starší uchazeči 55+. Firmy při náborech dávaly přednost ostatním kandidátům, hledání práce tak pro ně bylo komplikovanější. Nyní se podle expertů dočkali i oni. Trh práce je vyčerpán, "ideální" kandidáti jsou rozebraní a zaměstnavatelé se otáčí i k těmto skupinám. Nálepku "nevhodných" ovšem dostali jiní.
Lidé, kteří umí odpočívat, jsou většinou kreativnější, konstruktivnější a efektivnější. Dovolená je k nabrání sil a nových nápadů ideální, zdůrazňují odborníci. Mnoho Čechů ale nedokáže její potenciál plně využít a práci řeší i během ní. Jak dlouhé má volno ze zaměstnání být a jaké kroky podniknout, aby vás návrat na pracoviště nestresoval?
Bez nich to nejde, říkají české firmy o pracovnících z ciziny. Jejich počet v Česku po pandemii opět roste. Podniky náborem mimo EU řeší nedostatek tuzemské pracovní síly. Podle odhadů personální společnosti Grafton by letos měli cizinci tvořit už 17 procent všech pracovních sil v Česku. Zaměstnavatelé přitom musejí některé z nich dle zákona platit lépe než české kolegy a také náklady jsou vyšší.
Celková únava a přepracování nebo finančně zajímavá letní brigáda, případně i prodloužení doby péče o dítě po rodičovské. To jsou časté důvody v žádostech o neplacené volno. Ve firmách přitom těchto žádostí stále přibývá. Než si ale takové volno bez nároku na mzdu vezmete, nezapomeňte vyřešit, kdo zaplatí zdravotní pojištění.
Tam, kde lidé chtějí žít a vydělávat, je bytů málo. Proto stojí tolik. Dá se to ale změnit.
Minimální mzda v Česku je nyní 15 200 korun, měla by však být 17 500 až 18 tisíc. Takové je doporučení evropské směrnice. Cílem je srovnat velké rozdíly v minimálních mzdách unijních zemí, aby byly přiměřeně srovnatelné a zamezilo se tak chudobě. S dosud nejradikálnějším zvýšením nejnižší mzdy proto počítá i současný návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Pro jsou odbory, proti podnikatelé.
