Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Slaví se vždy 11. února. Má připomenout jejich zásadní úlohu ve vědeckém výzkumu a podpořit jejich zapojení do světa vědy. Projděte si tucet pozoruhodných příběhů.
Veřejná podpora výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence (AI) se mezi lety 2007 a 2017 v České republice zdvojnásobila na 260 milionů korun. Plánované výdaje pro rok 2018 pak měly přesáhnout 400 milionů. Účelovou podporu využívají zejména vysoké školy. Ty získaly v uplynulých letech téměř 80 procent financí poskytnutých na řešení projektů zaměřených na AI.
Nová studie zveřejněná tento týden v odborném časopise Neuology přišla s teorií, že tlustší jedinci mají velmi pravděpodobně méně šedé kůry mozkové.
Žena, která se měla dožít nejvyššího věku v historii lidstva, možná nebyla tak stará, jak se předpokládalo. Ruští výzkumníci totiž vydali článek, ve kterém tvrdí, že 122letá Jeanne Calmentová ve skutečnosti zemřela mnohem dřív a po dlouhé roky se za ni vydávala její dcera Yvonne.
Lidé, kteří zastávají radikální politické názory, ať už levicové, nebo pravicové, si obtížněji uvědomují, že nemají pravdu. Vědci z University College v Londýně zjistili, že voliči vyhraněnějších stran si nechtějí přiznat svůj chybný úsudek, i když jsou konfrontováni se správnou informací. Své závěry autoři publikovali v odborném časopise Current Biology.
V posledních několika desítkách let se na americké Floridě tradovala pověst o tajemném živočichovi s "korunou" kolem hlavy, který měl žít v tamních vodách. Jeho existence nikdy nebyla doložena, byl proto jen mýtem podobným lochnesské příšeře nebo yettimu. Vše změnil nový objev.
Kdyby byl James Bond skutečný, byl by považován za těžkého alkoholika a jeho organizace MI6 by mu měla zařídit léčení. To alespoň tvrdí výzkumníci z novozélandské univerzity. K závěru dospěli analýzou 24 filmových bondovek.
Jsou nadějnými vědkyněmi a předčí mnohé mužské kolegy. Jenže pak odejdou na mateřskou dovolenou a na jejich místa se dostanou leckdy méně schopní kolegové. Zatímco ony jsou doma s dítětem, jim naskakují publikace, stáže i kontakty, a tak to jsou oni, kdo šéfují, zatímco ženy ve vědě zastávají méně prestižní posty. I k tomu dospělo Národní kontaktní centrum – gender a věda, když jim v dotazníkovém šetření odpovědělo 2000 vědců a vědkyň. Centrum například zjišťovalo, jak jsou spokojení s pracovními podmínkami a jak a zda mohou vědkyně-matky vědu provozovat. Aktuálně.cz navázalo na jejich výzkum a zeptalo se tři vědkyň na mateřské dovolené. Tady jsou jejich zkušenosti.
Lidé s psychotickým onemocněním patří ve společnosti mezi nejohroženější skupiny. Trápí je častá nezaměstnanost, chudoba a problémy s bydlením. Po propuštění z psychiatrické léčebny najde práci jen jeden z pěti lidí, většina pak žije jen z invalidního důchodu. Jedinou překážkou je často neochota zaměstnavatelů nastavit pružné podmínky. To vše uvádí nová studie odborníků z Národního ústavu duševního zdraví.
Příliš dlouhé vyspávání zvyšuje u dospělých lidí riziko, že dostanou mrtvici. Zjistili to autoři právě zveřejněné dlouhodobé mezinárodní studie, podle nichž by člověk v noci neměl naspat víc než osm hodin. Příčinou přehnaně dlouhého spánku ovšem může být i jiné neléčené onemocnění.
Tisíce žen, které utekly z Barmy, aby se vyhnuly etnickému násilí, našly nový domov v Číně. Místo očekávaného bezpečí se ale staly oběťmi obchodování s lidmi a musely se provdat za místní muže. Ukazuje to nový výzkum, který se věnuje problému barmských uprchlíků.
Nadační fond Neuron na podporu vědy rozdal 3. prosince prestižní vědecké ceny. Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě obdržel biolog Jan Klein, zakladatel moderní světové imunogenetiky. Celkem bylo předáno deset ocenění ve třech kategoriích - tři významné vědecké objevy a šest mladých vědeckých talentů. Na výběru laureátů se letos podílela mezinárodní vědecká rada fondu, která zajistila světovou odbornost oceněných. Mezi oceněnými je i Tomáš Mikolov, jenž stojí za zlepšením Google překladače a nyní dělá v týmu Facebooku. Celkem si laureáti rozdělili devět milionů Kč výhradně ze soukromých zdrojů mecenášů Nadačního fondu Neuron.
Rodiče mají na zdraví a životní styl svých dětí zásadní vliv. Chování vedoucí k obezitě se tak jednoduše přenáší z rodiče na dítě. A klesající aktivita matek je spojována s vyšším BMI u jejich dospívajících dětí, tvrdí vědci. Zdravotní stav otců nemá podle výzkumníků na váhu dětí zásadní vliv. Hodnota BMI u dětí podle nich souvisí také se vzdělaností rodiny.
Parazitolog Julius Lukeš letos získal jako první Čech ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy. Společnost ho zvolila jedním ze svých elitních členů v rámci biologické sekce za dlouhodobý přínos evolučním studiím v protistologii a molekulární parazitologii se zaměřením na bičivky a výtrusovce.
Zhruba deset procent světové populace nemá problémy se zuby a nevytváří se u nich zubní kaz. Příčinu zkoumají vědci z Fyziologického ústavu, kteří chtějí na základě výzkumu vytvořit protikazovou látku, která by se využívala v zubní péči. Jaké faktory zuby ničí, se dozvíte v reportáži Akademie věd.
Vědci z Oxfordu zjistili, že souvislost mezi užíváním digitálních přístrojů a kvalitou spánku u dětí je zanedbatelnější, než si doposud mysleli. Dětskému spánku mnohem více škodí nedodržování běžných činností před spaním nebo nepravidelný čas, kdy chodí spát. Nová studie odkazuje na výsledky staršího výzkumu, který se zabýval působením záření z monitorů na dospělé oko.
Tvrzení, že věk je jen číslo, se potvrdilo. Vědci zjistili, že není důležité, kolik let člověku skutečně je, ale na kolik se cítí. Podle studií amerických a francouzských výzkumníků má navíc pozitivní myšlení dopad na fyzické i psychické zdraví a ovlivňuje stárnutí mozku.
Udržitelný životní styl je v posledních letech jedno z nejdiskutovanějších témat. Řeší se správné třídění a likvidace odpadu, plýtvání vodou a jídlem nebo šetření energiemi. Vědci a výzkumníci z celého světa však občas zveřejní i poněkud úsměvné rady a tipy, jak žít ekologicky. Podívejte se na zajímavé nápady na záchranu planety i bizarní tipy na to, jak žít ekologičtěji.
Někteří lidé si nedovedou představit začátek pracovního dne bez šálku kávy, jiní nedají dopustit na čaj. Tým složený z amerických a australských vědců nyní zjistil, že za to mohou částečně geny. Záleží totiž, s jakými předpoklady k rozeznávání hořkých chutí se člověk narodí.
V úterý uplynulo deset let od vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA). Její součástí jsou mise do vesmíru. Podívejte se na fotografie, které zachycují některé její projekty. Jde například o snímek řeky Nil z vesmíru nebo pohled na Evropu v noci.
