Skupina vědců z brněnského centra CEITEC Masarykovy Univerzity vyvrátila desetiletí panující představy o tom, jak infikování buněk enteroviry probíhá. Jejich objev může pomoci v návrhu nových protivirových léčiv.
Masarykova univerzita přichází s psychologickou studií Jak to mají mámy, která zachycuje podobu mateřství v první polistopadové generaci matek. Vědkyně vycházejí ze zkoumaného vzorku 1200 respondentek, jež vyrostly nebo se již narodily po revoluci v roce 1989. Dnešní matky mají podle studie tendenci více kojit, více se dělit o péči s otci, více pracovat a místo trestání se spíše s dítětem domluvit. Výzkum si všímal i společenského tlaku na matku ze strany sociálních sítí či mobilu coby hračky pro batolata. Hlavní zachycené trendy jsme probrali se spoluautorkou studie a psycholožkou Zuzanou Masopustovou z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií.
Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.
Lidé po celém světě jsou nyní smutnější, naštvanější a vyděšenější než kdykoli dříve. Míra všech tří pocitů v roce 2018 oproti minulým letům narostla. Poukázal na to globální výzkum emocí, který pravidelně přináší Gallupův ústav. Nejnegativněji naladěné jsou v současnosti středoafrické státy a nejpozitivněji zase uvažují obyvatelé některých zemí Latinské Ameriky.
Lidé, kteří si ráno odpírají snídani, mohou podle nově publikované studie čelit většímu riziku kardiovaskulárních chorob. Na překvapivé spojení přišli výzkumníci z USA, kteří pracovali se vzorkem více než šesti tisíc dospělých Američanů.
Hlasování o brexitu i prezidentské volby v USA dle vědců z Národního ústavu duševního zdraví zkrátily lidem po celém světě spánek. Zjistili to z 16 milionů anonymizovaných spánkových záznamů.
Oddělení kosmické fyziky na Akademii věd ČR ve spolupráci s časopisem Vesmír stojí za výzvou nazvanou Telefonát z Marsu, jež láká všechny pozemšťany, aby nahráli svůj vzkaz, který by měl jako první poselství ze Země zaznít z povrchu Marsu. Český národ recesistů se vydal svou cestou. Místo vzletných frází si pomáhají Pelíšky či E.T. - Mimozemšťanem.
Svět si 21. března připomíná, jak důležitý je pro lidi zdravý spánek. Poruchy spánku jsou přitom mezi českou populací čím dál častější. Podle odhadů České společnosti pro výzkum spánku postihuje nespavost až třetinu populace. Nekvalitní spánek se ale podepisuje nejen na vráskách v obličeji, ale i nádorovém bujení či Alzheimerově nemoci. Zdravý spánek vyžaduje kromě odstřihnutí se od modrého světa také například abstinenci a pravidelný režim. Podívejte se, čemu byste se měli vyhnout, pokud chcete zdravě a plnohodnotně spát.
Michal Pitoňák se již více než osm let věnuje výzkumu lidí s odlišnou sexualitou a jejich duševního stavu. Je autorem několika studií, výzkumným pracovníkem v Národním ústavu duševního zdraví a zakladatelem odborné společnosti Queer Geography. Hned na začátku rozhovoru se vymezuje proti pojmu homosexuálové. "Je to terminologie ze 20. století, pořád je stigmatizující, a navíc to není ani přesné. Bavíme se o neheterosexuálech, kam patří lidé různých sexualit, včetně bisexuálů nebo pansexuálů. Od používání pojmu homosexuálové se již ustupuje," vysvětluje Pitoňák.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Slaví se vždy 11. února. Má připomenout jejich zásadní úlohu ve vědeckém výzkumu a podpořit jejich zapojení do světa vědy. Projděte si tucet pozoruhodných příběhů.
Veřejná podpora výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence (AI) se mezi lety 2007 a 2017 v České republice zdvojnásobila na 260 milionů korun. Plánované výdaje pro rok 2018 pak měly přesáhnout 400 milionů. Účelovou podporu využívají zejména vysoké školy. Ty získaly v uplynulých letech téměř 80 procent financí poskytnutých na řešení projektů zaměřených na AI.
Nová studie zveřejněná tento týden v odborném časopise Neuology přišla s teorií, že tlustší jedinci mají velmi pravděpodobně méně šedé kůry mozkové.
Žena, která se měla dožít nejvyššího věku v historii lidstva, možná nebyla tak stará, jak se předpokládalo. Ruští výzkumníci totiž vydali článek, ve kterém tvrdí, že 122letá Jeanne Calmentová ve skutečnosti zemřela mnohem dřív a po dlouhé roky se za ni vydávala její dcera Yvonne.
Lidé, kteří zastávají radikální politické názory, ať už levicové, nebo pravicové, si obtížněji uvědomují, že nemají pravdu. Vědci z University College v Londýně zjistili, že voliči vyhraněnějších stran si nechtějí přiznat svůj chybný úsudek, i když jsou konfrontováni se správnou informací. Své závěry autoři publikovali v odborném časopise Current Biology.
V posledních několika desítkách let se na americké Floridě tradovala pověst o tajemném živočichovi s "korunou" kolem hlavy, který měl žít v tamních vodách. Jeho existence nikdy nebyla doložena, byl proto jen mýtem podobným lochnesské příšeře nebo yettimu. Vše změnil nový objev.
Kdyby byl James Bond skutečný, byl by považován za těžkého alkoholika a jeho organizace MI6 by mu měla zařídit léčení. To alespoň tvrdí výzkumníci z novozélandské univerzity. K závěru dospěli analýzou 24 filmových bondovek.
Jsou nadějnými vědkyněmi a předčí mnohé mužské kolegy. Jenže pak odejdou na mateřskou dovolenou a na jejich místa se dostanou leckdy méně schopní kolegové. Zatímco ony jsou doma s dítětem, jim naskakují publikace, stáže i kontakty, a tak to jsou oni, kdo šéfují, zatímco ženy ve vědě zastávají méně prestižní posty. I k tomu dospělo Národní kontaktní centrum – gender a věda, když jim v dotazníkovém šetření odpovědělo 2000 vědců a vědkyň. Centrum například zjišťovalo, jak jsou spokojení s pracovními podmínkami a jak a zda mohou vědkyně-matky vědu provozovat. Aktuálně.cz navázalo na jejich výzkum a zeptalo se tři vědkyň na mateřské dovolené. Tady jsou jejich zkušenosti.
Lidé s psychotickým onemocněním patří ve společnosti mezi nejohroženější skupiny. Trápí je častá nezaměstnanost, chudoba a problémy s bydlením. Po propuštění z psychiatrické léčebny najde práci jen jeden z pěti lidí, většina pak žije jen z invalidního důchodu. Jedinou překážkou je často neochota zaměstnavatelů nastavit pružné podmínky. To vše uvádí nová studie odborníků z Národního ústavu duševního zdraví.
Příliš dlouhé vyspávání zvyšuje u dospělých lidí riziko, že dostanou mrtvici. Zjistili to autoři právě zveřejněné dlouhodobé mezinárodní studie, podle nichž by člověk v noci neměl naspat víc než osm hodin. Příčinou přehnaně dlouhého spánku ovšem může být i jiné neléčené onemocnění.
Tisíce žen, které utekly z Barmy, aby se vyhnuly etnickému násilí, našly nový domov v Číně. Místo očekávaného bezpečí se ale staly oběťmi obchodování s lidmi a musely se provdat za místní muže. Ukazuje to nový výzkum, který se věnuje problému barmských uprchlíků.
