Počin vědců z Yaleu nicméně otevírá nové možnosti pro velice detailní laboratorní studium nedotčených mozků. Tým experimentoval se 100 až 200 mozky, které dostal z jatek, a "oživit" je dokázal až na 36 hodin.
Výzkumníci se vydali na východ Slovenska, kde je vyšší riziko propuknutí násilí proti etnické skupině. Zaměřili se na školáky z 8. a 9. tříd.
O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Piják přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná, sdělil vedoucí projektu David Modrý.
Testy na lidech by mohly začít během dvou let, říká Pavel Majer. Podívejte se na celý brífink expertů z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Jsou židle a křesla jako cigarety? Zdá se totiž, že sezení je novým nepřítelem zdraví číslo jedna, když se kouření nyní stalo nepřijatelným ze společenského hlediska a je pomalu na ústupu. Alespoň to vyplývá z četných studií, které byly realizovány v posledních letech a které naznačují, jak je škodlivé sedět několik hodin denně, ačkoli to je často v zaměstnání nezbytné. Píše o tom italský deník La Repubblica.
OstraVirus je unikát, jenž se ničemu nepodobá. Člověk se ho bát nemusí, vyskytuje se v parazitu ploštice.
Ve středu zemřel jeden z nejvýznamnějších současných vědců Stephen Hawking. Proslavily jej objevy v oblasti kosmologie i kvantové gravitace. Nevěřil v existenci Boha a lidstvo varoval před mimozemskou civilizací. Od roku 1979 zastával pozici lukasiánského profesora matematiky, kterým byl dříve také Isaac Newton. Hawking byl držitelem Wolfovy ceny za fyziku, Copleyho medaile a Řádu společníků cti britské královny. Od 21 let trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři mu předvídali dva roky života, nakonec se dožil 76 let. O jeho životě byl natočen snímek Teorie všeho, objevil se i v seriálech.
Kam se ztrácejí ženy ve vědě, na to se ptají autorky knih Hledání dynamické rovnováhy a Dynamická rovnováha na dosah? Blanka Nyklová a Hana Víznerová. Jejich dotazy směřují na vědce a vědkyně z VŠCHT v Praze. Kvůli dlouhé mateřské ženy ztrácí rozhodující roky bádání a své mužské kolegy už nemohou dohonit.
Těším se, až začnou vznikat analýzy veřejnoprávních médií, mám pocit, že česká média trpí sklonem doprava, kontrola vysílání veřejné služby je nedostatečná, říká analytik Jan Křeček, který zpracoval analýzu o vyváženosti vysílání veřejnoprávních médií před volbami v roce 2016. Za svými závěry si stojí, tvrdí, že analýzu zpracoval přesně podle zadání RRTV. To, že nezahrnovala například regionální vysílání mu nevadí. Dodává, že je bizarní, že sama Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si zadá analýzu a pak ji půl roku pod účelovými argumenty drží pod pokličkou.
Čeští vědci z ústavu geoniky zkoumají vlastnosti a sílu vodního paprsku. Jde o natlakovanou vodu, která dosahuje rychlosti až několika set metrů za sekundu. Touto neobyčejnou silou je schopna rozřezat téměř jakýkoliv materiál. Badatelé vidí využití paprsku nejen v průmyslu, ale i v medicíně a dalších odvětvích.
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Za kratší život může špatný životní styl i genové mutace. Za každé kilo nadváhy ztrácí člověk dva měsíce života, za každodenní kouření krabičky cigaret až sedm let. Prodloužit si jej naopak lze vzděláním. Každý rok studia údajně přidává jedenáct měsíců života.
Kateřina Nováková je pedagožkou a vědeckou pracovnicí na Fakultě architektury, kde působí v Experimentálním ateliéru. Od roku 2014 se věnuje vývoji plastové cihly. V roce 2016 založila s kolegou neziskovou společnost PETMAT, která zkoumá, jak co nejlépe recyklovat PET lahve, a také podporuje společenskou uvědomělost při nakládání s plasty. Z PET lahví staví zdi, sochy, používá je jako kulisu pro umělecká představení a propaguje jejich přeměnu v náplň do 3D tiskáren. Začátkem listopadu vystoupí na konferenci TEDxPrague, která se bude zabývat překotně rychlým technologickým vývojem a otázkou, zda nám tento vývoj opravdu zajistí "krásný nový svět".
Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
