Takzvaný přerušovaný půst, při němž se člověk v konkrétních hodinách či dnech úplně zdrží jídla a v jiných se omezovat nemusí, může pomáhat s vysokým tlakem i obezitou a vést k dlouhověkosti. Vyplývá to z metastudie, která právě vyšla v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků, působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států, vymysleli novou metodu měření alkoholu v organismu, a to za pomoci analýzy potu. Nová metoda je podle výzkumníků přesnější než dechová zkouška a také je neinvazivní, uvedl server Phys.org.
Konání dobrých skutků lidem neprospívá jen psychicky, ale i fyzicky. Američtí vědci totiž zjistili, že když člověk pomůže někomu jinému, tak potom lépe snáší bolest. K tomuto závěru dospěli na základě několika experimentů, při nichž někteří účastníci dělali něco prospěšného pro druhé, zatímco jiní tak nečinili.
Modré světlo, které vyzařují chytrá zařízení, nemusí být takovým nepřítelem zdravého spánku, jak se dříve předpokládalo. Biologové na univerzitě v Manchesteru totiž ve svém výzkumu dospěli k závěru, že jeho studené tóny více připomínají odstíny, na které je člověk zvyklý, když se venku šeří.
Na virus dengue přenášený komáry, kterým se ročně nakazí miliony lidí, z nichž desítky tisíc zemřou, neexistuje žádný lék. Nyní vědci přišli na to, jak nákaze předejít. Nakazili samotné komáry speciální bakterií a štípající hmyz se díky ní stal neškodným.
Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv nebo zrecyklování nebezpečných plastů použitím do asfaltových vozovek.
Vědec Michal Šimíček (34) působil několik let na věhlasném pracovišti v Cambridge, pak se ale vrátil na rodnou severní Moravu. V Ostravě založil centrum, kde zkoumají možnost léčby rakoviny pomocí buněčné terapie. Špičkovou vědu a péči o půlročního syna se navíc snaží skloubit s farmařením na rodinné usedlosti. "Nejdůležitější je mít dobré nápady, výdrž a velkou míru štěstí," říká.
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Lze hovořit o závislosti na cukru jako o závislosti na drogách? Podle francouzského vědce Serge Ahmeda rozhodně ano. Z celosvětových výzkumů vyplývá, že na cukru je závislých pět až deset procent populace.
Lidé, kterým dělají společnost psi, mají menší pravděpodobnost, že zemřou předčasně. Riziko úmrtí je v případě pejskařů výrazně nižší zejména u kardiovaskulárních chorob a chlupatí mazlíčci nejvíc prospívají lidem žijícím o samotě. K těmto závěrům došli autoři dvou nových výzkumů publikovaných v americkém odborném časopise Circulation.
Společnost není rozdělená na dva tábory, je spíš rozmělněná. V hledání extrémů se ztrácí to, že velká část lidí stojí někde uprostřed a chce hledat kompromisy, míní Martin Buchtík, ředitel STEM a spoluautor výzkumu pro Český rozhlas. Ten ukázal, že společnost tvoří šest sociálních tříd - od zajištěné až po strádající. Překvapilo mě velké zastoupení ohrožené třídy, říká sociolog.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
Telepatie v blízké budoucnosti už nebude jen fenomén z vědecko-fantastických filmů. Shodují se na tom britští experti, podle kterých by technologie mohly pomoct například ochrnutým pacientům, kteří nemohou mluvit. Akademici ale zároveň varují, že mozkové implantáty mohou pro své účely zneužívat firmy, které je nyní vyvíjejí.
Lidé, kteří si dopřávají alespoň jednou nebo dvakrát týdně krátké denní šlofíky, vykazují podle švýcarské studie dvakrát menší riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Účinky krátkého spánku během dne nejsou zcela probádány, výzkumníci však věří, že pomáhá především uvolnit stres.
Několik let trvající výzkum, který pracoval se vzorkem 48 tisíc britských obyvatel, odhalil, že vegetariánům hrozí ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, o 22 procent nižší riziko srdečního infarktu. Současně ale čelí o 20 procent vyššímu riziku mozkové mrtvice. Důvodem může být fakt, že vegetariáni mají nižší hladiny cholesterolu a cukru, ale zároveň jim mnohdy schází například vitamín B12.
Vědci zkoumají vývoj a osvojování řeči miminek. Podle nich se dítě stává rodilým mluvčím už v děloze. Krátce po narození je rodilým mluvčím svého jazyka. Sledujte další díl seriálu Akademie věd.
Nová studie amerických vědců napovídá, že heslo "jste to, co jíte" může platit. Výzkumníci mluvili se vzorkem dospívajících, aby zjistili, jestli netrpí depresí, a následně analyzovali jejich moč. Výsledky ukázaly, že depresivní teenageři mají v moči hodně sodíku, který se vyskytuje ve fast foodu, a málo draslíku, na nějž je bohatých mnoho druhů ovoce a zeleniny.
Lidé, kteří mají děti, bývají ve starším věku šťastnější než ti bezdětní, ovšem jen za předpokladu, že už jejich potomci opustili rodné hnízdo. Přišli na to výzkumníci z univerzity v německém Heidelbergu. Dospělí potomci, kteří už bydlí sami, dělají rodiče spokojenější, protože jim v případě potřeby nabízí pomocnou ruku a mluví s nimi o jejich starostech.
Majitelé psů jsou méně náchylní k obezitě, více cvičí, lépe se stravují a také více vydělávají. Zjistila to studie americké neziskové organizace Klinika Mayo ve spolupráci s italskými výzkumníky.
Brněnská Masarykova univerzita získala téměř miliardu korun z programu H2020 Evropské unie, peníze půjdou na výzkum faktorů ohrožujících zdraví. Centrum Recetox, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu, se zaměří na dopad toxických látek v prostředí. To by mělo přispět k získání nových informací například o snížení plodnosti, poruchách imunity, diabetu či rozvoji alergie.
