Lidé, kteří jsou od přírody pesimisté a sklenici vidí většinou spíš poloprázdnou než poloplnou, mohou čelit vyššímu riziku onemocnění Alzheimerovou chorobou. Vědci z University College v Londýně totiž zjistili, že dlouhodobé negativistické uvažování člověku snižuje jeho kognitivní schopnosti.
Vědci z celého světa, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru, začínají být opatrně optimističtí, že toto úsilí do konce příštího roku přinese ovoce. Ve středeční analýze současného stavu "závodu o vakcínu" to napsal deník The New York Times. Naděje živí mimo jiné výzkum jisté bostonské laboratoře, jejíž prototyp očkovací látky údajně ochránil před nákazou opice.
Hongkongští vědci se jako jedni z prvních na světě pokusili zjistit, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní. Výsledky jsou překvapující.
První člověk na světě, který objevil koronaviry, byla skotská vědkyně June Almeidová. Způsob, jakým tuto skupinu virů odhalila, změnil před téměř 60 lety vědu a používá se dodnes. Její výzkum přitom ostatní odborníci zpočátku odmítali.
Vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zkoumali, jaký obal je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější. Pivo vydrží dlouho čerstvé zejména v sudu. Pokud ale nakupujete v supermarketu, sáhněte po výrobku v hliníkové plechovce. Naopak u piva v PET lahvi s kvalitou spíše nepočítejte, vyplývá z výsledků výzkumu.
Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla ve středu v tiskové zprávě.
Lidé se spíše obávají ekonomických dopadů v boji s koronavirem nežli o veřejné zdraví, ukazují aktuální průzkumy. S postupným uvolňováním ekonomiky a větší informovaností jsou však Češi také klidnější. Krize dopadá zejména na živnostníky a samoživitelky, sociologové však zároveň upozorňují, že v rámci státní pomoci by se nemělo zapomínat ani na zaměstnance.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Čína zavedla omezení týkající se zveřejňování jakéhokoli akademického výzkumu o původu pandemie způsobené koronavirem. Akademické publikace o nemoci covid-19 musejí nově schvalovat centrální čínské orgány.
V době pandemie koronaviru většina firem na burzách po celém světě ztrácí. Ne tak německá biotechnologická společnost Biontech. Její akcie v posledních dnech prudce nabývají na hodnotě, jen v pondělí jejich cena na americkém trhu stoupla o třetinu. Biontech je jednou z firem, které pracují na vývoji vakcíny proti nákaze. A nově také může jako první uspět.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.
Česko je liberálně sexuální země, sexting je běžnou součástí dospívání, není to jen o negativním pohledu. Čím mladší dítě, tím vyšší riziko újmy hrozí, třeba to, že se nebude cítít dobře. Děti se na internetu hlavně baví, nepracují na věcech do školy. Dívky jsou často vystaveny proanorektickému obsahu, kluci víc hrají hry, říká David Šmahel, koordinátor projektu EU Kids Online Report 2020.
Novému koronaviru s názvem 2019-nCov už v Číně podlehlo přes 300 lidí, dalších více než 17 tisíc je nakažených. Vědci proto pracují na vakcíně, která by šíření nemoci a vysoký počet úmrtí v budoucnu zastavila. Podívejte se, kdo všechno vakcínu vyvíjí a kdy by se novými protilátkami mohlo začít očkovat. Mezitím thajští doktoři zaznamenali úspěch v léčbě díky kombinaci léků na HIV a chřipku.
Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z univerzity v Newcastlu chtějí při studii určit, kolik žije v Británii druhů slimáků a co je v jakou denní dobu zajímá. K účasti na výzkumu není třeba žádné vzdělání, jen zahrada a ochota hledat a případně sbírat ve tmě slimáky.
Pocity duševního a fyzického vyčerpání známé pod označením syndrom vyhoření mohou v dlouhodobějším horizontu vést k srdeční arytmii. Vyhořelý člověk totiž žije v dlouhodobém napětí a přecitlivělosti vůči stresorům, což zasahuje i jeho srdeční tkáň. Na souvislost upozornila nově publikovaná vědecká studie.
Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů je to třetí historický milník, říkají lékaři o nových senzorech, které mají výrazně zlepšit život lidí s cukrovkou. Jsou implantované pod kůží a jejich hlavní výhodou je, že má člověk neustálý přehled o hodnotě krevního cukru v těle. Vlastní zkušenost má už i Kateřina Vargová, dvaadvacetiletá hráčka amerického fotbalu, která trpí diabetem prvního typu.
Snažit se být za každou cenu šťastný může člověka paradoxně uvrhnout do depresivních nálad. Zjistili to autoři výzkumu, který sledoval mladé britské studenty. Ti, kteří kladli přehnaně vysoký důraz na štěstí, totiž současně častěji projevovali známky deprese.
Lidé, kteří se chystají poprvé v životě zaběhnout maraton, můžou až o čtyři roky zpomalit proces svého stárnutí. Zjistili to britští vědci, kteří zkoumali nováčky londýnského maratonu a po závodě si u nich všimli výrazného snížení krevního tlaku a ztuhlosti tepen.
Výzkumné centrum v Liběchově na Mělnicku o sobě dalo vědět už v září, kdy svět obletěla zpráva o možnosti léčby dosud neléčitelné Huntingtonovy choroby. O pouhé čtyři měsíce později Češi hlásí: "Máme i metodu schopnou potlačit amyotrofickou laterální sklerózu."
