Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Otec může být pro malé dítě stejně důležitý jako matka. Děti, které si už od raného věku hrají se svými tatínky, totiž v pozdějších letech snadněji kontrolují své chování a emoce. Při fyzických aktivitách s otci se vybouří a naučí se, jaké reakce už překračují hranice. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity.
Milovníci koček připadají ženám méně mužní a mají menší šanci, že opačné pohlaví dostanou na rande. S takovým zjištěním přišli vědci z americké Colorado State University. Ti stovkám žen ukazovali fotografie dvou mužů. Na jednom snímku se dotyční mazlili s kočkou, zatímco na druhém pózovali bez domácího mazlíčka. Výsledky hovořily v neprospěch kočkomilů.
Až pět procent lidí v Česku alespoň jednou za měsíc přepošle svým známým dezinformaci. Dalších deset procent lidí se pak o dezinformace zajímá a aktivně je vyhledává, dál je však nešíří. Výzkum, který provedli sociologové z ústavu STEM, ukázal, že mezi šiřiteli dezinformací jsou často lidé, kteří doufají, že je díky nim bude okolí zase uznávat a respektovat, ale i osamělí senioři.
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Vážná hudba nemusí být jen balzám pro duši, ale stejně tak může prospívat i fyzickému zdraví. Kanadští vědci totiž zjistili, že pravidelný poslech Mozartovy sonáty D-dur pro dva klavíry může u lidí trpících epilepsií významně snížit četnost záchvatů.
Japonští vědci objevili bílkovinu, která se tvoří v lidském mozku ve chvíli, kdy člověk cítí únavu a stres. Ty v dlouhodobém horizontu vedou k depresi a zmíněná bílkovina v důsledku zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. Nové zjištění nyní může přispět ke zlepšení diagnostiky i léčby duševních onemocnění.
Archeologové odkryli pomocí půdního radaru pozůstatky celého města z dob antického Říma, aniž přitom byť jedinkrát kopli do země. Výsledky průzkumu tým britských a belgických vědců překvapily: mimo jiné se ukázalo, že výstavba města Falerii Novi byla předem podrobně naplánována, a to včetně rozsáhlého vodovodního systému.
Lidé, kteří jsou od přírody pesimisté a sklenici vidí většinou spíš poloprázdnou než poloplnou, mohou čelit vyššímu riziku onemocnění Alzheimerovou chorobou. Vědci z University College v Londýně totiž zjistili, že dlouhodobé negativistické uvažování člověku snižuje jeho kognitivní schopnosti.
Vědci z celého světa, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru, začínají být opatrně optimističtí, že toto úsilí do konce příštího roku přinese ovoce. Ve středeční analýze současného stavu "závodu o vakcínu" to napsal deník The New York Times. Naděje živí mimo jiné výzkum jisté bostonské laboratoře, jejíž prototyp očkovací látky údajně ochránil před nákazou opice.
Hongkongští vědci se jako jedni z prvních na světě pokusili zjistit, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní. Výsledky jsou překvapující.
První člověk na světě, který objevil koronaviry, byla skotská vědkyně June Almeidová. Způsob, jakým tuto skupinu virů odhalila, změnil před téměř 60 lety vědu a používá se dodnes. Její výzkum přitom ostatní odborníci zpočátku odmítali.
Vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zkoumali, jaký obal je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější. Pivo vydrží dlouho čerstvé zejména v sudu. Pokud ale nakupujete v supermarketu, sáhněte po výrobku v hliníkové plechovce. Naopak u piva v PET lahvi s kvalitou spíše nepočítejte, vyplývá z výsledků výzkumu.
Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla ve středu v tiskové zprávě.
Lidé se spíše obávají ekonomických dopadů v boji s koronavirem nežli o veřejné zdraví, ukazují aktuální průzkumy. S postupným uvolňováním ekonomiky a větší informovaností jsou však Češi také klidnější. Krize dopadá zejména na živnostníky a samoživitelky, sociologové však zároveň upozorňují, že v rámci státní pomoci by se nemělo zapomínat ani na zaměstnance.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Čína zavedla omezení týkající se zveřejňování jakéhokoli akademického výzkumu o původu pandemie způsobené koronavirem. Akademické publikace o nemoci covid-19 musejí nově schvalovat centrální čínské orgány.
V době pandemie koronaviru většina firem na burzách po celém světě ztrácí. Ne tak německá biotechnologická společnost Biontech. Její akcie v posledních dnech prudce nabývají na hodnotě, jen v pondělí jejich cena na americkém trhu stoupla o třetinu. Biontech je jednou z firem, které pracují na vývoji vakcíny proti nákaze. A nově také může jako první uspět.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.
