Poprvé od počátku koronavirové krize se v pondělí částečně zaplnily lavice na prvních stupních základních škol. Někde dorazila polovina žáků, jinde jen několik jednotlivců. Zástupci škol se ale shodují, že byli na dlouho očekávaný návrat dětí dobře připraveni a zvládli jej bez komplikací. Žáci jsou disciplinovaní a informovaní, pochvalují si ředitelé, které oslovil deník Aktuálně.cz.
Na Základní škole Boženy Němcové v Litoměřicích je ředitelem již čtvrt století. S digitalizací výuky tam začali pět let před koronavirovou epidemií, takže on-line režim pro ně nepředstavoval velký problém. Pro ředitele Václava Hanče ostatně není nic problém. Jde podle něj jen o to, obklopit se dobrým týmem.
Jak vyučování na dálku zatěžuje učitele a žáky, jak jsou s ní spokojení a s čím se nejvíce potýkají? V dubnovém šetření to zjišťovala společnosti Kalibro ve spolupráci s Nadací České spořitelny. Průzkumu "12 otázek ke koronavirové výuce" se účastnilo více než 4 600 rodičů žáků základních a středních škol a také více než 2 500 učitelů. Projděte si výsledné statistiky.
Nadační fond Eduzměna chce zlepšit kvalitu školství ojedinělým pětiletým pilotním projektem. Po dlouhé analýze vybral pro záměr nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblast Česka, kde chce vyzkoušet, jak soustředěná pomoc regionálnímu školství v podobě finanční a materiální pomoci či know-how může zvýšit kvalitu vzdělávání. Jakousi laboratoří pro tuto pilotáž se stalo Kutnohorsko.
Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje.
Zatímco koronavirová epidemie utlumila společnost, přetížila zdravotnictví a ochromila ekonomiku, pro školství znamená velkou šanci dostat se rychle dopředu. Většina škol tuto šanci využila a během pár dní zvládli digitální technologie učitelé, žáci i rodiče, shodli se experti v diskusi Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a Aktuálně.cz.
Tomáš Chrobák (36) je učitel roku 2019, jenž se dostal do semifinále celosvětové soutěže. Z 12 tisíc pedagogů ze všech koutů světa jich po několika dalších kolech vybrali padesát včetně kantora z Bašky u Frýdku-Místku. "V současné on-line výuce se trápím. Moje hodiny jsou založené na vzájemné komunikaci a pomoci spolužáků, a to jde nyní velmi těžko," říká.
V Česku na konci loňského roku pracovalo přes 600 000 cizinců. Jejich počet přitom dosud rychle rostl a výjimkou už nejsou pracovní migranti z jižní i západní Evropy. Třetinu stále představují Slováci, kteří s češtinou problém nemají. Ale co ostatní, jak se v kanceláři či továrně domluví? Jak se ve firmách učí čeština, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Marie Jelinek z jazykové školy Skřivánek.
Na rodiče se to teď nahrnulo v dobrém i špatném. Někteří obdivují učitele a někteří jsou zděšeni tím, co všechno má dítě dělat. Je to silná informace v emoční dobu, která zvýší gramotnost rodičů, pokud jde o vzdělávací systém, míní Tomáš Feřtek z EDUin. Učitelé teď mají víc práce, než měli. A nemám pochybnost o tom, že zásadně stoupne jejich digitální gramotnost, dodává.
Když procházíte Smíchovskou střední průmyslovou školou, připadáte si jako v budoucnosti. Budova je z roku 1901, ale zdobné římsy a vysoké klenuté stropy skrývají uvnitř asi nejmodernější a nejpokrokovější českou průmyslovou školu. Jsou tu natolik napřed, že zdejší středoškolští studenti nyní budou radit školám po celé republice, jak si poradit s výukou na dálku v době koronavirové pandemie.
Česká televize spustí příští týden projekty nazvané UčíTelka a Škola doma, které mají nahradit dětem a studentům vyučování ve školách. Ty jsou uzavřeny kvůli šíření nového koronaviru. Každý den od 16. března čeká na programu ČT2 na žáky prvního stupně vyučování prostřednictvím televizní obrazovky. V úterý a ve čtvrtek pak pořad Škola doma bude pomáhat s přípravou na přijímací řízení.
Náhlé koronavirové opatření jen zvýraznilo, jak propastné rozdíly v některých ohledech mezi školami panují. Zatímco některé okamžitě najely na on-line výuku přes Google Classroom či Microsoft Teams, jinde jen učitelé poslali rodičům či dětem e-mail: Pročíst učebnici str. 38-46, přepsat do sešitu str. 42. I tito učitelé ale zjišťují, že s tím dlouho nevystačí. A tak díky koronaviru studují novinky.
Učitelé řeší, jak vzdělávat žáky, i když jsou školy zavřené a děti doma. Rodiče tápou, jak smysluplně zabavit své potomky při domácím samostudiu. Aktuálně.cz přináší stále aktualizovaný přehled tipů.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
Svobodné školy jsou přesvědčené, že děti vědí lépe než dospělí, co je pro ně ve vzdělávání dobré, a tudíž si ho mají řídit samy. Učit se to, k čemu právě každé dítě dozrálo, o co má zrovna zájem, co ho posouvá dál, a způsobem, který mu nejvíc vyhovuje. Klasické školy považují za vězení, státem nařízenou výuku za poškozování dětí, poslušnost za sprosté slovo. V Česku zatím stojí mimo zákon.
Filozofové tu nejsou od toho, aby dávali odpovědi, kvalita filozofa se posuzuje podle toho, kolik dobrých lidí s ním nesouhlasí. Západní společnosti se táhnou nahoru, máme široký přístup ke vzdělání a knihy, víme toho strašně moc, říká filozofka Tereza Matějčková. Mladá generace teď řeší kelímky a má strach o planetu, její citlivost k obecným kauzám je velká, já jsem se bála jen sama o sebe.
V počítačové hře si žáci mohou zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.
Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
