První myšlenka na domácí školu ji napadla, když jako malá četla knihu Julesa Vernea Dva roky prázdnin. Podruhé, již seriózněji, se začala tímto konceptem zaobírat, když šlo její nejstarší dítě do školy a ona měla ještě jedno čtyřleté a novorozená dvojčata. Každý den pro ni znamenal velkou honičku, kterou negativně odnášeli všichni. Sociální antropoložka Irena Kašparová nakonec doma učila všechny.
Terhi Nurminenová je středoškolská studentská aktivistka, přicházející z opěvovaného finského školského systému. V předchozích čtyřech letech se angažovala v místních i národních studentských organizacích, které se snažily rozvíjet střední školy a rozhýbat studentský život.
Vybavit a zvelebit gymnázium Duhovka v pražských Holešovicích byla pro architekta a designéra v jedné osobě velká výzva. "Školu jsem ještě nikdy nenavrhoval," říká Tomáš Bém. Při práci v jedné z nejkrásnějších pražských škol se ale dokázal vrátit do gymnazijních let a skloubil hravost s funkcionalistickou architekturou, kterou ve 20. letech minulého století navrhl architekt Vratislav Lhota. "Devadesát let zůstala téměř nedotčena, pod linoleem byly krásné parkety a ve zdi dřevěné vitríny," říká designér. Výsledkem je velmi působivá a citlivá rekonstrukce, podívejte se.
Svět okolo nás změny už dávno zaznamenal. Všichni naši sousedé proto informatiku zařadili mezi potřebné předměty a učí děti porozumět technologiím. Dobře ví, že se bez toho budoucí generace neobejdou. Zatímco Slováci a Poláci už dávno ve školách programují a komunikují s roboty, my stále učíme děti jen malovat a upravovat barvu textu. Děti dnešní informatika nudí, říká učitel informatiky Martin Lána.
Cílem je, aby děti více porozuměly tomu, jak počítače pracují, a aby uměly informaticky myslet, není dobré být ve vleku technologií, míní Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Základy programování a algoritmizace by se měly na školách začít učit za necelé dva roky, pilotní projekt už běží. Práce s textovým editorem do nové informatiky úplně nepatří, děti ale o výuku uživatelských dovedností nepřijdou, tvrdí Růžičková. Do výuky by se měli zapojit i učitelé dalších předmětů, náklady na obměnu techniky prý budou v řádu miliard.
Podle asociace, která zastřešuje české autoškoly, je především teoretická výuka při cestě za získáním řidičského oprávnění odbytá a neaktuální. Celkový počet otázek v testech je příliš malý a studenti se tak prý dokážou naučit odpovědi nazpaměť. Rozdíl je patrný zejména ve srovnání s Německem, kde neuspěje 40 procent lidí, v Česku pohoří jen jeden z pěti. Ministerstvo je však s úspěšností u testů spokojené a změny neplánuje. Přestože statistiky nehodovosti zejména mladých řidičů nebývale rostou.
Řada základních škol stále nezvládá učit žáky o tom, jak mají správně hospodařit s penězi. Na vině jsou podle odborníků nabité osnovy, a tudíž nedostatek času na toto téma.
V Kolumbii jsou lidové tance povinným předmětem, tančit umí opravdu každý a každá škola má svůj folklorní soubor. V Peru je folklor povinný od tří do jedenácti let a děti se učí tance všech peruánských oblastí, aby si zvykly na jinakost a byly tolerantní. V Argentině jsou lidové tance tak populární, že v televizi běží i v hlavním vysílací čase. "Lidové zvyky, písně a tance se leckde vyučují na všech stupních škol. V dětech se tak buduje silná národní hrdost a také úcta k předkům a vlastní zemi," říká odbornice na český i světový folklor Blanka Slouková. "Od jihoamerických zemí se v pečování o národní tradice máme co učit," dodává.
"Bez zpětné vazby od dětí nemohou učitelé svou práci dělat pořádně," říká jeden z nejcitovanějších odborníků na vzdělávání Dylan Wiliam, jehož výukové metody proměnily vzdělávání ve Velké Británii. Do Česka přijel v srpnu na pozvání podnikatele Martina Romana školit víc než stovku zdejších učitelů základních a středních škol. Podle něj je důležité, aby učitelé věděli, že žáci učivu rozumějí. "Nesmí se smířit s tím, že někteří se nedokážou naučit tolik. I matematiku se všechny děti mohou naučit velmi dobře," vysvětluje Wiliam pro Aktuálně.cz.
Eduarda Štorcha si mnozí spojují pouze se slavnými Lovci mamutů nebo Osadou Havranů. Rodák z Ostroměře má přitom na svědomí první lesní školu, první lyžařské kurzy pro pražské žáky či první rodinné rekreace u Jadranu. Jeho pozoruhodná životní pouť začala přesně před 140 lety, 10. dubna 1878.
Miroslav Háša je celoživotní propagátor kybernetiky. Věří, že pomocí programovatelných osobních robotů ve výuce děti pochopí stále složitější svět kolem sebe. Školy na to však stále moc neslyší, i když jsou dnes tito roboti v podstatě za pakatel. Háša začínal ve Stanici mladých techniků, kde popularizoval kybernetiku i pomocí papírového počítače pro časopis ABC, který vyvinul v roce 1980.
Oblíbená Science show z liberecké iQlandie zavítala v rámci Týdne vědy a techniky do Městské knihovny v Praze. Herci na pódiu předváděli různé pokusy, výbuchy s plameny a dýmem, odpalovali "vodíkové bomby" a do sálu startovaly rakety. U publika plného školáků měla hra velký úspěch.
O nutnosti reformovat středoškolskou výuku se mluví již řadu let, ale žádný velký posun nenastal. Studenty už přestalo bavit neplodné řečnění dospělých a přešli do akce. Zahájili kampani Revoluce na střední, místo naštvaného protestu nabízejí konstruktivní řešení, jak změnit české školství, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Informace jsou v mobilech doslova na dosah ruky, přesto "Igor Hnízdo" před tabulí nalévá do žáků vědomosti a vynucuje memorování. Chybí pěstování sociálních a komunikačních dovedností, vedení k mediální či finanční gramotnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Ještě nedávno jim takzvaný Islámský stát vtloukal do hlav svou ideologii a učil je sčítat mrtvé a bomby. Pokud tedy děti z vesnic nedaleko iráckého Mosulu vůbec mohly chodit do škol. Území zhruba dva roky ovládali extremisté. Dnes je oblast osvobozená, školy znovu otevřené a do nich se kromě dětí vrací i běžná výuka. Válka je ale stále nebezpečně blízko, děti mají jen minimum pomůcek a učitelů také není dostatek. I proto některé ze zařízení podporuje nezisková organizace Člověk v tísni. Podívejte se, jak vypadá výuka ve školách s ostnatým drátem nad vchodem.
Nahlédněte s námi do oceňované 5. C ze znojemské ZŠ Pražská. Všechny děti mají vyznamenání a všechny se během výuky naučily hrát na hudební nástroje. Někdo i na čtyři, hned osm žáků už umí na cimbál.
V Česku letos vznikly čtyři desítky nových soukromých základních škol. Je to nejvíce za poslední tři roky. Některé z nich, jako například Základní školu v pohybu v Pardubicích, založili samotní rodiče nastupujících prvňáčků. Provoz školy je však nákladná záležitost, čemuž odpovídá i několikatisícové měsíční školné. Rodiče ale věří, že se vyplatí vynaložit peníze za školu, která bude k jejich dítěti tolerantní a vstřícná.
V rámci předmětu Výchova ke zdraví žačky devátých tříd na základní škole v Sázavě absolvovaly besedu o tom, jak pečovat o pleť a jak se správně nalíčit. Ve škole jim to v polovině června vysvětlovaly kosmetičky používající výrobky Oriflame. Podle ředitelky i taková témata do školy patří, stejně jako péče o zuby. Některým rodičům se to ale nelíbí. Podle České školní inspekce záleží na řediteli, co do vzdělávacího plánu zahrne. Propagace značky podle ní ve školách není zakázaná, pokud se nejedná o zdraví škodlivé zboží.
Americká učitelka Rosie Dutton ukázala dětem pomocí dvou jablek, jak mohou nadávky a slovní šikana ubližovat stejně jako fyzické týrání. Jedno jablko totiž před hodinou tajně několikrát upustila na zem, ovšem tak, aby se neporušilo zvenku. Jablku pak společně s dětmi nadávala, o to druhé se hezky starala, hladila ho a pochlebovala mu. Když pak obě jablka rozkrojila, jedno z nich bylo krásné, naopak to šikanované bylo moučné a ošklivé. Dětem tak chtěla ukázat, že ačkoliv není vidět, jak moc jiným slovy ubližujete fyzicky, uvnitř je to určitě trápí. Její příspěvek na Facebooku se stal virálním hitem, za dva dny získal více než 130 tisíc lajků, dalších 150 tisíc lidí ho sdílelo.
Čeští středoškoláci budou mít větší možnost setkat se ve výuce s rodilými mluvčími. V rámci Fulbrightova stipendia přijede do České republiky v příštím školním roce dvacet absolventů prestižních amerických vysokých škol, budou pomáhat s výukou angličtiny na školách v menších městech. Dosud takto působilo na našich středních školách deset amerických studentů ročně, teď Fulbrightova komise dostala k 25. výročí spolupráce s Českou republikou od vlády více peněz. Program asistentů je jedním z mnoha stipendijních programů Fulbrightovy komise, díky níž vyjíždějí čeští vědci, studenti i pedagogové do Spojených států a naopak.
Už dva roky využívá dvanáct škol z různých regionů Česka projekt Škola dotykem, v rámci kterého mají k dispozici i tablety, výukové aplikace a rady, jak je zapojovat do výuky. Učitelé i žáci jsou s nimi čím dál spokojenější, jak ukázala anketa. Využívají je na projektovou výuku, při výuce jazyků a osvědčily se jako pomůcka v komunikaci s žáky, kteří neumějí česky, či při organizaci vyučování v malotřídkách.
