Ještě před pár lety bývali vysokoškoláci za každou odpadlou přednášku rádi. Jenomže všeho moc škodí, a tak si nyní alespoň ve Velké Británii řada studentů stěžuje, že se během covidu nic nenaučila. Někteří dokonce po školách požadují, aby jim za neplnohodnotnou online výuku vyplatily odškodné.
Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) rozpoutal debatu mezi odborníky i veřejností, když navrhl, aby výuka ve školách začínala od devíti hodin. Vychází ze zahraničních studií, podle kterých může brzké vstávání u dospívajících vést až k depresím. Oslovení ředitelé škol však s návrhem nesouhlasí. Upozorňují, že například autobusy přijíždějí tak, aby děti seděly na osmou v lavicích.
„Na vědecké a výukové účely může být použito jen tělo takového člověka, který s ústavem anatomie uzavřel dárcovskou smlouvu. Pro výuku mediků je to zásadní. Moderní technologie kvalitu lidské tkáně nikdy nenahradí,” říká přednosta Ústavu anatomie 2.LF UK David Kachlík. “Těla jsou důležitá i pro výuku etiky. V lékařství se s pacientem a o pacientovi nežertuje, ani když je po smrti,” dodává.
Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
Kvůli neznalosti jazyka mají lidé z Ukrajiny problém najít si práci, ptají se proto po kurzech češtiny. Výuku češtiny nabízejí cizincům převážně jazykové školy a integrační centra, často ale mají plnou kapacitu a pro nové studenty tak nemají místo. Přestože ukrajinština i čeština patři mezi slovanské jazyky, liší se gramatikou i písmem. Základy češtiny se lze podle lingvistky naučit asi za rok.
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”
Čeští žáci to dobře znají. Když dorazí do třídy půl hodiny po zvonění, s největší pravděpodobností se nevyhnou neomluvené hodině. Ve Finsku by přitom pozdní příchod od letoška nebyl nikomu divný. Školy ve třech tamních městech totiž zrušily vyučování od osmi hodin ráno, aby se studenti mohli pořádně vyspat.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
Kristýna Omastová učí češtinu, českou kulturu a české zvyky naše krajany žijící v Brazílii. Uprostřed planiny, kde žijí papoušci, pumy, anakondy či krokodýli, vyučuje potomky Jana Antonína Bati a jeho spolupracovníků, kteří mu v první polovině 20. století pomáhali kolonizovat Brazílii. Školu má ale také o tisíc kilometrů dál v horách, kam kdysi přišli čeští Němci z Liberecka.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Pedagogové z Matfyzu pořádají už 28 let srpnovou Školu učitelů informatiky. Desítky informatikářů obětují dva týdny své dovolené a odjedou do chátrajícího objektu u Lipnice nad Sázavou. Zde je v kulisách reálného socialismu čeká to nejlepší a nejmodernější z výukových programů a také zkušení lektoři. Nadšení do programů a robotů je tu nakažlivé, za chvíli již všichni kódují či prohánějí roboty.
V 18. století oslňovali publikum po Evropě dva sourozenci, oba považovaní za zázračné děti. Zatímco Wolfgang Amadeus Mozart je dnes oslavován jako jeden z nejlepších skladatelů v dějinách, na úspěchy jeho sestry Marie Anny se rychle zapomnělo, protože po dosažení plnoletosti ukončila kariéru. Na autorky vážné hudby napříč historií se snaží upozornit nová interaktivní mapa.
Cyril Brom vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkoumá zde vliv moderních technologií na výuku. Ověřil si například to, že skvělá grafika a zábavný obsah nemusí nutně vést k lepším výsledkům. Důležité jsou hlavně kvalitní učitel a kvalitní obsah.
Výuková videa jsem začal točit primárně pro své žáky, co se spustilo za pozitivní reakce, mě překvapilo. Mám chuť žákům říct, ať si experimenty zkouší doma, říká učitel chemie a biologie Petr Curko, který pro své žáky natáčí vzdělávací videa na YouTube. Při nástupu do školy jsem si dal slib, že výuka bude bavit mě i žáky. Letošní rok byl masakr, příběhů z on-line výuky mám spoustu, dodává.
Zkazí koronavirus další léto? Otázka pro místopředsedu Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže. Pokles epidemie se zastavil, čísla nově nakažených opět rostou. Může se opakovat epidemická situace z minulého roku? Odpoví imunolog Václav Hořejší. České školy byly zavřené nejdéle v celé Evropě. Jak se učí na dálku? Téma pro učitele Petra Curka. A na závěr interview s youtuberem Karlem Kovářem.
Až čtvrtina studentů letos málem propadla u maturity z matematiky, tolik jich totiž nezvládlo didaktický test. Ministerstvo školství a Cermat ale zpětně upravily hranici úspěšnosti, snížily ji o šest procentních bodů. Ministerstvo to vysvětluje tím, že studenti byli celý rok doma a neměli možnost matematiku procvičit. Podle oslovených učitelů se spíše zalekli výsledků a "politického průšvihu".
Česká školní inspekce zveřejnila výsledky mezinárodních šetření v Česku, které ukazují, co ovlivňuje efektivitu vzdělávání a výsledky žáků. Data vychází ze šetření PISA 2018, jež každé tři roky sleduje úroveň vzdělání patnáctiletých žáků, a TALIS 2018, které zjišťuje zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol na druhém stupni ZŠ.
