Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Žáci základních škol se mají nově učit o tématech jako LGBT+ či gender. Předpokládá to návrh na proměnu výuky dějepisu. "Téma LGBT+ patří do popisu dějin, hýbe jím podobně jako politické události. Úkolem je to jen popsat," vysvětluje spoluautor nových osnov. Zdůrazňuje, že nemá jít o ideologii. Děti se mají učit třeba o emancipačních snahách či získávání práv lidí menšinové sexuální orientace.
Univerzita v Oxfordu získala poosmé ocenění nejlepší vysoké školy na světě. Prošly jí desítky laureátů Nobelovy ceny a je známá pro své úspěchy v mnoha oborech včetně medicíny. Právě ta zaujala i čtyřiadvacetiletou Elišku Freibergerovou. Je jedním z 65 Čechů, kteří teď školu studují. "České univerzity se zaměřují na zapamatování co největšího objemu informací. Anglie cílí jinak," popisuje rozdíl.
Ve školách se sice vyučuje informatika, osnovy ale neřeší, jak si poradit s umělou inteligencí. Iniciativa AI dětem se snaží naučit s ní učitele i žáky pracovat rozumně. "Školství se nesmí uzavírat do bublin a vzdorovat vývoji," říká zakladatelka. Podle ní by se žáci měli se strojovým učením seznamovat už na základní škole od útlého věku. Učitelům zase může ušetřit čas s přípravami na výuku.
Umělá inteligence začíná pronikat i do škol. "Buď žákem osmé třídy z Pardubic, kterému moc nejde matematika, ale je dobrý ve výtvarné výchově a jazycích, a já ti vysvětlím, co je to Wankelův motor. Ty mi dávej zpětnou vazbu," může vypadat konkrétní využití učiteli. O dalších možnostech zapojení umělé inteligence ve školách i o tom, jak to promění výuku, mluvili hosté debaty projektu Chytré Česko.
Jaroslav Čech prožil dětství v ústavu. Díky stipendiu ze soukromého gymnázia se mu podařilo vystudovat univerzitu v Anglii. Po návratu do Česka chtěl učit děti angličtinu, ale odradila ho výše platu. Dnes doučuje v jazykové škole v Dobříši. Češi podle něj ovládají angličtinu čím dál lépe, problémem ale jsou nekvalifikovaní učitelé. "Může to učit v podstatě kdokoliv, což je problém," říká.
Už dnes některé školy učí podle moderních vzdělávacích trendů, po velké reformě výuky má takto učit většina z nich. V podcastu projektu Chytré Česko to vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu, který má změny na starosti. Popisuje, jak se výuka ve školách promění a zda to nedopadne jako s minulou reformou, která se do praxe zavést příliš nepovedla.
Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Tento týden Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.
O nástrahách, které přináší online prostředí, se mluví roky. Často se s nimi setkávají i nejmenší děti, a to ještě dříve, než jim kdokoli sdělí, jak internet používat bezpečně. Program Internetoví úžasňáci se to snaží změnit. Školí učitele, aby pak ve svých hodinách mohli interaktivními způsoby vysvětlovat dětem, jak si poradit s hackery či kyberšikanou. Dosud se dostal k téměř 80 tisícům žáků.
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Když si žáci stěžovali na dějepis, nejčastěji jim vadilo, že se nedostanou dál než k sametové revoluci. A to ještě velmi obecně, popisuje své zkušenosti youtuber Kovy, který v rámci natáčení televizního dokumentu navštívil několik středních škol. S dalšími hosty v debatě Chytrého Česka se shodl, že dějepis má být hlavně o přemýšlení o událostech a samostatném bádání.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
Vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či debatovat na společné téma. Chatovací robot zvládne všechny tyto činnosti během několika sekund a pro učitele tak představuje velkou pomoc. Technologie se stala ještě dostupnější, když na konci loňského listopadu byl na trh uveden ChatGPT. Jenom během prvních pěti dnů nástroj využilo jeden milion uživatelů.
Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Ačkoliv mladé lidi pálí otázky kolem změny klimatu, většina škol se této problematice příliš nevěnuje. "Tématu se přikládá stejný význam jako tomu, jestli dítě umí popsat stélku lišejníku nebo rozeznat houby," upozorňuje Jiří Kulich, ředitel ekologického střediska a člen pracovních skupin, jež připravují reformu výuky. Do budoucna by se to však podle něj mělo právě díky reformě změnit.
Česko a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí online výuka z ukrajinských škol. Sdělili to ministr školství Vladimír Balaš a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří smlouvu podepsali. Týká se všech stupňů vzdělávání.
Cestou do školy na mobilu zjistí, že jejich intimní fotografie kolují na sociálních sítích. Obtěžují je spolužáci na messengeru a vyhrožují zveřejněním dalších osobních materiálů. Kyberšikana u dětí je na vzestupu a Česko není výjimkou. Množí se především případy vydírání intimními fotografiemi. Oběťmi jsou nejčastěji dívky. Svěřit se policii bojí, šikana je přitom může dohnat až k sebevraždě.
Po ruském napadení Ukrajiny zesílil tlak i na akademiky na vysokých školách. Nesmí se vyjádřit proti válce nebo studentům říkat pravdu, jinak jim hrozí vyhazov nebo i zatčení. Mnozí proto z Ruska prchají a doufají, že budou smět učit v jiných státech Evropy. Jedním z nich je historik Andrej Zubov, známý svou kritikou autoritářského režimu Vladimira Putina. Nově učí na Masarykově univerzitě v Brně.
Výuka na ruských školách od začátku letošního září připomíná návrat do sovětských dob. Žáci po zazpívání státní hymny a slavnostním obřadu vztyčení vlajky dochází každý týden na výuku vlastenectví. Učitelé jim na nich mimo jiné vysvětlují, že "skuteční vlastenci jsou připraveni bránit svou vlast se zbraněmi v rukou".
