Dostali jste hodnotný dar, přivyděláváte si po večerech šitím šatů nebo jste loni prodali štěňata? I vás se za určitých okolností týká povinnost odvést daň z příjmů. A termín pro odevzdání daňového přiznání se blíží.
Anketa mezi většími firmami a odborovými svazy ukazuje, že alespoň mírně letos přidala zaměstnancům většina podniků. Celoplošně se zvyšují mzdy hlavně v průmyslu. Ve státním sektoru stouply platy o tři procenta už loni v listopadu.
O dotace se od čtvrtka mohou hlásit neziskové organizace, ale i města, kraje nebo podnikatelé, kteří chtějí ženám radit a vzdělávat je. Peníze mohou získat i projekty, které zapojí více mužů do péče o děti. Na nerovné odměňování se zaměří také kontroly z inspekce práce.
Z informačního systému ministerstva práce vyplývá, že medián hrubé mzdy je u mužů o 12 až 20 procent vyšší než u žen. Jedním z důvodů je to, že ženy často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami jako zdravotnictví a školství. Nižší výdělek se promítá i do důchodu.
Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.
Už na jaře se inspektoři práce vydají kontrolovat, jestli firmy platí ženám a mužům za stejnou práci stejné peníze. Inspekci ke kontrolám přesvědčila ombudsmanka Anna Šabatová. Prokazování ale bude obtížné.
Ekonomická krize definitivně skončila, "dobré časy" se do Česka vrátily loni v červnu. Ukazuje to index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti. V prosinci 2015 dosáhl nejvyšší hodnoty od září 2007, spočítal ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.
Garantovaný měsíční příjem navrhla skupina intelektuálů v čele se spisovateli, umělci a filozofy, kterým se podařilo myšlenku dovést až k posouzení v referendu. To se uskuteční 5. června, rozhodla švýcarská vláda. Zastánci jednotného příjmu tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít nárok na 2500 franků měsíčně, i když nebudou chodit pracovat. Podle kritiků by ale lidé díky jistotě státních peněz přestali pracovat.
Petrochemický holding Unipetrol se v loňském roce přehoupl do rekordního čistého zisku 7,036 miliardy korun z předloňské ztráty 556 milionů korun. Ztrátu společnost vykazovala každoročně od roku 2011. Tržby za loňský rok klesly o 12 procent na 108,9 miliardy korun. Provozní výsledky za loňský rok přitom výrazně ovlivnil srpnový požár etylenové jednotky v Záluží. Firma to oznámila na svých webových stránkách.
Schválená novela zákona zavádí největší změny v oblasti udělování akreditací. Školy získají větší autonomii, ale také odpovědnost. Ty dobře hodnocené si budou jednotlivé obory akreditovat samy. Postup při jmenování profesorů se nemění, pravomoc zůstane prezidentovi. Nově by mohli o vysokoškolský titul přijít lidé, kteří ho získali nepoctivě.
Lékaři zůstávají už čtvrt století nejprestižnějším povoláním v Česku. Nejvíce naopak klesla popularita ministrů (ti byli nejpopolárnější v roce 1967) a manažerů. Ukazují to dlouhodobá data ze sociologických průzkumů.
Mediánová mzda mužů v Česku je podle poslední statistiky OECD o 16 procent vyšší než výdělek žen. Tento rozdíl je ve skupině vyspělých ekonomik šestnáctý nejvyšší. Postupně se ale zmenšuje - před patnácti lety muži vydělávali takřka o pětinu více. Podle šéfa odborářů Josefa Středuly vydělávají ženy méně hlavně proto, že obvykle zůstávají doma s dětmi.
Růst minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se automaticky zvyšuje
I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Kampaň s heslem Konec levné práce, kterou v polovině letošního roku představila Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala růst výdělků v tuzemských firmách od roku 2016 alespoň o tři až pět procent po odečtení inflace. Dílčí bilance je povzbudivější, než byla čísla o růstu mezd v letošním roce. Prudký růst české ekonomiky přináší konečně viditelnější změny i pro zaměstnance.
Podle studie Akademie věd ČR vyrůstalo pět procent Čechů v rodinách, které vycházely se svým příjmem jen s velkými obtížemi. Většina z těchto lidí se pak má v dospělosti lépe, velké potíže s penězi hlásí jen každý čtvrtý z této skupiny.
Akademie věd ČR zjistila, že Češi uvádějí v průzkumech o desetinu nižší příjmy, než jaké skutečně mají. Své příjmy podhodnocují hlavně lidé s vyššími výdělky. Vědci porovnali čísla uváděná přímo domácnostmi s "objektivními" čísly od zaměstnavatelů nebo sociální správy. Znamená to zřejmě, že už tak nízká míra chudoby v Česku je ve skutečnosti ještě nižší.
Nejbohatší procento lidí v Česku platí na daních méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. Důležitou příčinou této situace je velmi nízké zdanění podnikatelů oproti zaměstnancům. Ekonomové z think-tanku IDEA navrhují jednoduchou změnu, která by zdanění lidí s nejvyššími příjmy narovnala a celý daňový systém zprůhlednila.
Průměrná mzda stoupla ve třetím čtvrtletí takřka o čtyři procenta na 26 072 korun. Výrazněji přidávaly zaměstnancům firmy, které se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Medián mezd dosáhl 22 531 korun.
