


Česká práce je devátá nejlevnější v EU. Projděte si nové porovnání států
Přestože náklady práce v Česku stouply od roku 2004 téměř na dvojnásobek, zůstávají hluboko pod průměrem EU.



Přestože náklady práce v Česku stouply od roku 2004 téměř na dvojnásobek, zůstávají hluboko pod průměrem EU.



Projděte si čerstvá čísla z nejpřesnější statistiky výdělků v České republice.



Nejvyšší odměnu za práci dostávají lidé v Lucembursku, Dánsku a Belgii, nejnižší v Bulharsku a Rumunsku. Česko loni poprvé překročilo hranici 10 eur za hodinu.



Zaměstnavatelé zastoupení Hospodářskou komorou s dalším výrazným zvýšením nesouhlasí, požadují místo toho snížení odvodů.



V samotném čtvrtém čtvrtletí stoupla průměrná mzda na 31 646 korun, což je o osm procent více než ve stejném období roku 2016.



České ekonomice se nebývale daří a hned tak to neskončí. Po roce 2020 však může začít čelit vážnějším problémům. Analýza ČSOB totiž ukazuje, že se hospodářství přehřívá. Je proto třeba najít cestu, jak tento stav regulovat tak, aby se nestal hrozbou, nýbrž výzvou, z které bude hospodářství dále růst.



Při zohlednění rozdílné kupní síly skončilo Česko čtvrté od konce, podle hodnoty v přepočtu na eura je na sedmém místě od konce.



Firmy přidávaly hlavně novým pracovníkům, které přetahovaly od konkurence. Letos se musí zaměřit i na stálé zaměstnance.



Zvyšování mezd je dnes jedním z mála způsobů, jak si mohou podniky udržet nedostatkové zaměstnance. Lidé jsou totiž díky vynikající ekonomické situaci mnohem sebevědomější. Například podle průzkumu společnosti Grafton až polovina zaměstnanců zvažuje, že by během příštího půlroku odešla za lepším. Týdeník Ekonom porovnal, jak rostly mzdy na různých pozicích, v různých sektorech ekonomiky i regionech. Vycházel zejména z dat, které společnost Trexima sleduje pro systém ISPV provozovaný ministerstvem práce a sociálních věcí.



Hranice, kterou Češi považují za rozhodující pro zařazení mezi bohaté, se oproti roku 2009 nezměnila - přestože průměrná mzda za posledních osm let vzrostla o více než 20 procent.



Základní mzda stoupne od ledna o sedm procent, v součtu s prémiemi si mohou polepšit výrazně více.



Mzdy v Česku rekordně rostou. Čerstvá data ukazují, že průměr v prvním pololetí poprvé přesáhl 30 tisíc korun. Dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.



Vláda v pondělí rozhodla o navýšení platů zaměstnancům ve veřejné správě i členům bezpečnostních sborů. Policisté, hasiči či vojáci od ledna dostanou přidáno 10 procent. Navyšování se týká také učitelů, kteří si polepší o 15 procent. Dle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vláda nařízením vrátila bezpečnostním sborům všechno, o co byly kráceny v době ekonomické krize.



Strany vymýšlejí, jak přesvědčit voliče, že právě jejich politici jim zařídí vyšší výdělky. Projděte si návrhy, jak je získal týdeník Ekonom.



V letošním druhém pololetí stouply náklady práce o více než desetinu oproti stejnému období loňského roku.



Francouzské a rakouské firmy v Česku platí zaměstnancům jen třicet či čtyřicet procent toho, co platí ve svých mateřských zemích. "Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v ČR šetří," uvedl český premiér. Po schůzce s francouzským prezidentem informoval, že Emmanuel Macron přijede do Prahy - nejspíš na jaře příštího roku - a že by mohl při návštěvě podepsat s Českou republikou nový plán spolupráce na další čtyři roky.



Zvýšení minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se od 1. ledna 2018 rekordně zvyšuje.



Vláda schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle něhož minimální mzda vzroste na 12 200 korun měsíčně. Tripartita se letos shodla, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak automaticky rostl.



Kanadská provincie Ontario vyzkouší takzvaný nepodmíněný příjem pro čtyři tisíce lidí. Sociální experiment vyjde na miliony dolarů. Přes všechna omezení jde o výrazně rozsáhlejší projekt než finský, který odstartoval na začátku roku.



Poslanci rozhodnou o tom, zda začne platit kariérní řád pro učitele, podle kterého by se učitelé měli rozdělit do tří stupňů podle kvality a dostávat za to příplatky. Ministerstvo školství slibuje, že se tím zlepší finanční situace učitelů, ale velká část učitelů tomu nevěří. Petici proti kariérnímu řádu podepsalo 20 tisíc učitelů. Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší nejen ze všech zemí EU, ale i zemí OECD.