Microsoft, Cisco Systems a IBM - to jsou tři firmy v Česku, v nichž si zaměstnanci vydělají nejvíc. Vyplývá to z porovnání mezd ve 200 nejvýznamnějších tuzemských firmách, které uskutečnil týdeník Ekonom. Naopak nejméně si vydělají lidé zaměstnaní v maloobchodních řetězcích a potravinářském průmyslu.
Každý rok pobytu doma s dítětem sníží příjem o 1,1 procenta. Ukázala to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Rozdíl mezi výdělky žen a mužů zvyšuje ale i počet dětí. Zhruba 30 procent žen s dvouletými a 60 procent s tříletými dětmi navíc skončí po návratu z rodičovské dovolené bez práce.
Nejvyšší mzdu při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku, kteří si představují výdělek 1500 eur (40 500 korun) měsíčně. Vyplývá to z průzkumu mezi studenty vysokých škol v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy. Čeští vysokoškoláci očekávají zhruba 25 tisíc měsíčně. Nejdůležitějšími kritérii při výběru zaměstnání jsou možnost získat a rozvinout nové schopnosti a příjemná pracovní atmosféra.
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Stávkovou pohotovost vyhlásil Odborový svaz dopravy. Nelíbí se jim nízké platy a vysoký počet přesčasů. Krajské zakázky na provoz autobusových linek prý vyhrávají firmy, které cenu přepravy snižují na úkor mezd řidičů. Odbory se snaží prosadit vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s kraji a vládou, která by vypracovala jednotnou metodiku pro krajské soutěže. Jde jim zejména o dodržování minimální mzdy pro řidiče.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.
Nejvíce se vyplatí dojíždět do krajského města - v tomto případě do Prahy - z okresů Kutná Hora a Rakovník, a to i po odečtení nákladů na cestování. Ukázal to průzkum společnosti LMC. Naopak z osmi okresů v Česku se dojíždění do krajského města nevyplatí.
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.
Stovky řidičů po celé republice ve čtvrtek vyjádří podporu jabloneckým odborářům společnosti BusLine, kteří na konci září vyhlásili stávkovou pohotovost. Žádají, aby přímo v zadání zakázek byla zakotvena minimální mzda řidičů. Chtějí 1,75násobek minimální mzdy, tedy 100 korun na hodinu.
Odboráři České pošty zjistili, že lidé na stejných pozicích berou na Moravě méně než zaměstnanci v Praze. To přitom zakazuje zákoník práce, pokud firma toto rozdílné odměňování nedokáže vysvětlit odlišnými pracovníky nároky. Stejný problém přitom řeší většina dalších zaměstnavatelů. Žalobu je podle odborů odhodláno podat asi 460 pracovníků České pošty z Brna, Olomouce a severní Moravy.
Zatímco hrubý domácí produkt na osobu loni v Česku dosahoval 84 procent průměru Evropské unie, mzdy odpovídaly jen 62 procentům unijního průměru. Rozdíl mezi oběma hodnotami je podle ekonoma Davida Marka nejvyšší v EU. Důvodů je podle něj několik. Vysoké náklady na práci nad rámec vyplácené mzdy, vysoký podíl průmyslu nebo také malá odborová angažovanost ve srovnání se zbytkem Evropy. Podívejte se na tabulku zemí.
Češi si za hodinu práce v průměru vydělali 168,60 koruny. Nejvíce - 303,20 koruny - berou lidé pracující v pojišťovnách a bankách. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Na dotazy čtenářů odpovídal ekonom Michal Kozub.
Na pětiprocentní růst mezd (po odečtení inflace) zatím musí většina tuzemských zaměstnanců zapomenout. Vyplývá to z reakcí firem na požadavky odborů. Ekonomika sice výrazně roste, firmy ale musí investovat a vzpamatovat se z krize. Během slabších let jsme přece také lidem automaticky nesnižovali mzdy, říkají zástupci firem. Výdělky sice porostou, ale ne plošně a ne tak výrazně.
Nebojte se říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost se jen tak brzy nezopakuje. To je hlavní motiv manifestace, na kterou se do Prahy příští týden sjedou odboráři z celé republiky. Na uzavřené akci chtějí šéfové ČMKOS dodat svým kolegům sebevědomí a přesvědčit je, že rostoucí ekonomika si může dovolit vyšší růst odměn. Mzdy a platy by se podle odborářů měly zvýšit o tři až pět procent. Zástupci firem však namítají, že ne každá společnost si to může dovolit.
Řidičů je dost. Problém jsou firmy, které nejsou ochotny slušně platit. Takové jsou převažující ohlasy na text online deníku Aktuálně.cz o kritickém nedostatku řidičů v Česku.
Na 26 287 korun stoupla v letošním druhém čtvrtletí průměrná mzda v Česku. Po odečtení inflace se reálně zvýšila o 2,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Výrazněji rostly výdělky opět v nepodnikatelské sféře. Medián mezd dosáhl 22 230 korun.
