Prezident Volodymyr Zelenskyj na své překvapivé návštěvě Spojených států děkoval za vojenskou pomoc, ale zároveň žádal další. Američany přesvědčoval, že Ukrajina je schopná Rusko vojensky porazit a že je to v zájmu USA. Podívejte se na nejlepší snímky z historické cesty hlavy státu ve válečném stavu.
Jestli kdy nějaký vůdce zosobňoval svou zemi, je to Volodymyr Zelenskyj, píše americká CNN ve své analýze nynější cesty ukrajinského prezidenta do Spojených států. Nezlomný, vzdorující civilista donucený obléct se do vojenského při své středeční návštěvě Washingtonu několikrát děkoval za pomoc, které se Ukrajině od USA dostává. Dal nicméně jasně najevo, že nepřestane žádat víc.
„Předpokládám, že součástí delegace jsou i vojenští experti, aby domluvili další pomoc. Podle toho, co víme, Ukrajinci v současné době doplňují síly potřebné k útoku. Jak bude veden, přesně nevíme, protože to velmi dobře tají,” říká k cestě Volodymyra Zelenského do Washingtonu bezpečnostní analytik Martin Svárovský.
Hosty vysílání jsou bezpečnostní analytik Martin Svárovský, nově jmenovaný poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a kaskadér a producent Petr Jákl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal osobností letošního roku podle časopisu Time. Ukrajina od února čelí ruské invazi a Zelenskyj, který v čele země stojí od roku 2019, je od té doby symbolem ukrajinského odporu. Magazín při ocenění symbolicky vzpomněl i na nezlomného ducha Ukrajiny.
Ruská armáda tento měsíc utrpěla zásadní porážku, když se musela stáhnout z klíčového jihoukrajinského města Cherson. Událost ještě více posílila tlaky uvnitř Kremlu, aby Moskva začala s Ukrajinou vyjednávat. "Lidé začínají přemýšlet, jak postupovat dál, jakou pozici mají do budoucna zaujmout, na co vsadit a jakou kartu zahrát," tvrdí člověk blízký prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ukrajinci minulý týden osvobodili Cherson a nyní kontrolují celý pravý břeh Dněpru. Řeka, která pro ně dosud byla pomocníkem, se najednou stala překážkou. S blížící se zimou a hrozícím zamrznutím fronty se stále častěji skloňuje, že další útok ukrajinské armády by mohl vést směrem na okupovaný Melitopol, který leží na půli cesty mezi Chersonem a Mariupolem.
Stažení ruské armády z Chersonu je pro prezidenta Vladimira Putina významnou vojenskou ztrátou, i proto teď bude stát stranou a nebude chtít, aby se s ním toto fiasko spojovalo, míní analytička Orysia Lutsevyčová z think-tanku Chatham House. Rusové se nyní podle ní budou snažit postupovat dál na Donbasu. „Moc prostředků, kterými by se jim podařilo odpor Ukrajinců zlomit, už ale nemají,“ podotýká.
Během pondělního zasedání silových ministrů vlády Petra Fialy (ODS) v Kyjevě obě strany uzavřely deklaraci, již podepsal i premiér Fiala a prezident Ruskem okupované Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Dokument popisuje, jak si Česká republika představuje budoucnost Ukrajiny v NATO. A jak k tomu hodlá přispět. Aktuálně.cz se deklaraci podařilo získat.
Válka na Ukrajině patrně bude pokračovat i v následujícím roce. Kyjev nehodlá akceptovat ruskou okupaci svých území a Kreml se zřejmě domnívá, že zima bude hrát v jeho prospěch.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil Praze v den českého státního svátku čestný titul Město-zachránce, a to za pomoc Ukrajincům a Ukrajině. O prezidentově dekretu informoval na sociálních sítích bývalý ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis, který je nyní náměstkem ukrajinského ministra zahraničí. "Gratuluji, Zlatá Praho, a moc děkuji," napsal diplomat.
Pětašedesátiletý právník Michael Dobronos z Ohia byl celý život republikán a dvakrát hlasoval pro Donalda Trumpa. Teď ale Republikánskou stranu pouští k vodě. Ve volbách do Kongresu, které se v USA konají za dva týdny, dá přednost demokratům.
Slova generála Sergeje Surovikina o nutnosti přijmout těžká rozhodnutí v okupované Chersonské oblasti vyvolala spekulace o tom, co tím velitel ruských vojsk na Ukrajině myslel a naznačoval. Navíc v době, kdy ruští vojáci čelí ukrajinské ofenzivě, jejímž cílem je osvobodit město Cherson a jeho okolí na západním břehu Dněpru.
Sedm měsíců od zahájení invaze na Ukrajinu docházejí Rusku zbraně. Rozsáhlá ofenziva skončila, Ukrajinci přešli do protiútoku. Rusům se nyní nedaří ani bránit dobytá území na jihu a na východě země. V posledním týdnu ale jejich akce přiostřují, ruská vojska znovu ostřelují Kyjev nebo Lvov. Arzenál se jim daří doplňovat zbraněmi z Íránu, islámská země zvažuje poslat brzy další.
Celé to byla typická hradní akce. Nemáme tušení, nakolik v ní jede sám prezident a nakolik jde o dílo kancléřského šíbra bez prověrky, který ve vzduchu vycítil kšeft.
Ukrajinská ofenziva na jihu země s cílem dobýt zpět Chersonskou oblast začala na konci srpna. Zatím nejdůležitější územní zisk si ale armáda připsala v pondělí. Na západním břehu Dněpru postoupila o třicet kilometrů a zmenšila tak prostor, ve kterém se ruští vojáci postupně dostávají do obklíčení.
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlášením částečné mobilizace fakticky přiznal, že Kremlem řízená válka na Ukrajině nejde podle představ. Ruská armáda od února utrpěla obrovské ztráty, a i přes územní zisky zaznamenala řadu neúspěchů a vynucených stažení. Připomeňte si, jak se fronta hýbala od vypuknutí konfliktu ve videu.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Většina Slováků by si podle tamních průzkumů přála spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Otřesné. Snad by to u nás dopadlo opačně, pevně doufám.
