Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil na předem neohlášenou návštěvu Prahy, kde ho přivítal jeho protějšek Petr Pavel. Hlava státu sužovaného ruskou invazí přiletěla českým vládním speciálem z Bulharska. Podívejte se na snímky z mimořádné státní návštěvy.
Asi dvacet kilometrů od ukrajinských hranic se na zámku v malém moldavském městečku Bulboaca konal druhý ročník Evropského politického společenství. Dorazilo na něj 49 světových lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Letošní summit podle expertů vyslal Rusku jasnou zprávu o tom, že Evropa drží pospolu. Obavy, že by se stal náhražkou pro členství v EU, už nemají.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit skupiny G7 v Japonsku. Fakt, že se na Západě mohl zúčastnit tolika jednání, vysílá podle skotského analytika Phillipse O'Briena jasný signál. "Kdyby si západní politici nemysleli, že Ukrajina vyjde z války v dobré kondici, na všechna tato místa by ho nezvali," podotýká v rozhovoru.
Ve válce na Ukrajině nyní nastává největší zlom od jejího počátku, míní britský vojenský analytik Justin Crump. Ruské síly se již podle něj totiž tolik nesnaží dosáhnout nových zisků a místo toho jen vyčkávají, co se jim při nepřátelské protiofenzivě stane. "A myslím si, že Ukrajinci budou ve své ofenzivě daleko úspěšnější, než bylo Rusko v té své," uvádí Crump.
Ruský moderátor Roman Golovanov v prokremelském rozhlasovém pořadu prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj je pro Rusy "legitimní cíl". Válku na Ukrajině pak přirovnal ke známému biblickému souboji - Rusko podle něj představuje pasáčka Davida a Ukrajina naopak obra Goliáše. A dle jeho slov je hlavu Goliáše nutné setnout. "Žádná jiná cesta z toho všeho nevede," uvedl propagandista.
Prezident Petr Pavel daroval svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému při své dubnové návštěvě Ukrajiny ručně rytou pistoli CZ 75 z edice Řád Bílého lva. Zbraň vyrobil závod Česká zbrojovka v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Ukrajinu navštívil Pavel v pátek 28. dubna ve společnosti slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
Vyrazil na Ukrajinu, navštívil místa pouhých sto kilometrů vzdálená od bojové linie a podpořil zemi bránící se ruské agresi. Na Liberecku zase kritizoval přehmaty vlády občanského demokrata Petra Fialy. Prezident Petr Pavel, ač bývalý komunista a student zpravodajské služby komunistického generálního štábu, vrací Česko na cestu, kterou po pádu totalitního režimu zahájil Václav Havel.
V pátek ráno přijeli společně na Ukrajinu český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Navštívili zničená města Boroďanka a Buča, kde ruské jednotky popravovaly civilisty. Odpoledne se setkali s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Těmito slovy zakončil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek svoji první návštěvu Kyjeva od začátku války. Několik hodin poté ale zaznělo z Německa, že se nejedná o příliš blízkou budoucnost. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že přijetí Ukrajiny "není na pořadu dne".
Ostudu si odnášejí americké tajné agentury, Pentagon a taky prezident Joe Biden. Z maléru se nepochybně raduje i Donald Trump. Někde tady, tedy mezi ruskými tajnými službami a trumpovci, bych hledal viníka.
Ruský vůdce se na lavici obžalovaných v Haagu hned tak neobjeví, možná se tam neobjeví nikdy, ale ten strašný punc mu zůstane. A západním zemím bude připomínat, že nesmějí polevit v podpoře bité Ukrajiny.
Pravidelný sobotní večerní videoprojev využil ukrajinský prezident mimo jiné k tomu, aby oznámil uvalení dalších sankcí na Rusko, Irák a Sýrii. Ukrajina dala na sankční seznam 300 jednotlivců a 141 právnických osob. Většinou jde o ruské občany, ale seznam zahrnuje také syrského premiéra Husajna Arnúse, ministra zahraničí Fajsala Mikdáda a množství íránských občanů a několik íránských firem.
Tlačit Zelenského do ústupků, když Ukrajina ukázala, že jí je svoboda drahá, když čelí riziku genocidy a když brání nejen sebe, je nebezpečná slabost, jež nás může dovést do pekel.
Ukrajina by měla ještě letos začít vyjednávat o vstupu do Evropské unie, prohlásil tento týden v Kyjevě šéf nejsilnější politické skupiny v europarlamentu, německý lidovec Manfred Weber. Zopakoval tak, co tvrdí i jiní evropští politici a také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air oznámila, že od 14. března pozastaví z bezpečnostních důvodů své lety do moldavské metropole Kišiněva. Konkrétně uvádí obavy o bezpečnost v moldavském vzdušném prostoru, informovala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Wizz Air létá z Moldavska do Česka, Maďarska, Británie a Itálie.
Ani rok po začátku invaze na Ukrajinu nelze s jistotou říct, jaký průběh prvních dní války si představoval ruský prezident Vladimir Putin. Do plánování útoku na sousední stát byl zapojený jen nejužší kruh kolem vládce Kremlu, o skutečných představách však vypovídá text, který loni v únoru omylem publikovala ruská státní tisková agentura.
Ukrajinci se brání ruské invazi už přesně rok. Za tu doby se jim podařilo osvobodit rozsáhlá území u Kyjeva, Charkova i Chersonu, okupanti ale stále ovládají velkou část Donbasu, kde nyní s obránci svádějí těžké boje. Kontrolují také pás pobřeží Azovského moře, který propojuje Rusko s anektovaným Krymem. Jak se za dvanáct měsíců týden po týdnu měnila fronta?
Druhý rok války na Ukrajině se v USA prolne se začátkem předvolební prezidentské kampaně 2024. Tyto události spolu přímo souvisí. Válka bude v kampani za Atlantikem mimořádně silně rezonovat. Výsledek amerických voleb pak zase bude zcela zásadní pro Kyjev.
Kyjev zahalený maskou strachu. I tak popsal šéfreportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svých reportážích z Ukrajiny okamžiky, které v únoru 2022 předcházely útoku ruských jednotek. Do hlavního města dorazil jen pár dní předtím, než vypukl konflikt, jenž záhy ovlivnil budoucnost nejen jednoho celého národa.
Dramatická rekonstrukce prvních dní války, významné bitvy i fotografie. Velká grafika Aktuálně.cz mapuje první výročí ruské invaze.
