První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 000 uprchlíků. Požádala, aby ČR přispěla v době svého evropského předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU. Manželka ukrajinského prezidenta to řekla ve svém videopozdravu, který nahrála a zaslala exkluzivně pro Aspen Institute Central Europe k jeho desátému výročí založení.
„Západ teď musí zvažovat, jaké zbraně Ukrajincům poskytne, aby zastavili postup ruských vojsk. Jednoduché to ale nebude. Znamenalo by to masivní dodávky zbraní, které už nemáme,” říká generál Jiří Šedivý. „Prezident Zelenskyj používá politická vyjádření, která zní dramaticky, je ale potřeba situaci vidět realisticky. Představa, že by Rusové cestovali až na území Česka, je přehnaná,” dodává.
Dalšími hosty vysílání jsou bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, šampion UFC Jiří Procházka a herec a autor knih o gastronomii Lukáš Hejlík.
Ruský vpád na Ukrajinu je pouze prvním krokem, který potřebuje vedení Ruska, aby si otevřelo cestu k dalším státům. V zemi se odehrává bitva o budoucnost Evropy. Ve středečním videoprojevu ke sněmovně a k Senátu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj musí obdržet další zbraně, aby mohla vyhrát. Vyzval také, aby jí byl udělen status kandidátské země EU.
„Roztříštěnost techniky, kterou na Ukrajinu posíláme, je děsivá. Chaos ve zbraňových dodávkách, bude v dlouhodobém konfliktu Ukrajině komplikovat život. Přitom řídit je z Evropy je jednoduché,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Zelenskyj je opravdu dobrý v tom, co dělá. Posiluje důvěru. Navštívit vojáky na frontě bylo odvážné gesto. Vývoj bojů hraje ve prospěch Ukrajiny,” dodává.
Ruský prezident Vladimir Putin neustále opakuje, že Rusko na Ukrajině dosáhne svých strategických cílů, o vítězství hovoří i jeho protějšek Volodymyr Zelenskyj. Prognózovat budoucí průběh války je obtížné a mnoho expertů si naběhlo, když se ukázalo, že jejich předpovědi se nenaplnily. Přesto se nyní rýsují tři scénáře možného dalšího vývoje:
Po probuzení do čtvrtečního rána 24. února 2022 se Evropanům změnil život. V tu dobu ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu. Postupovaly z východu z oblastí samozvaných separatistických republik, od jihu z okupovaného Krymu i od severu z území Ruska a Běloruska. Od začátku války dnes uplynulo sto dní.
Poslanec ruské dumy Oleg Morozov ve sledovaném televizním pořadu 60 minut navrhl unášet politiky a vojenské velitele, kteří pojedou vlakem do Kyjeva na schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Navzdory neúspěchům ruské armády na Ukrajině se Kremlu daří zastrašovat Západ, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz generál Ben Hodges, bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě. Kritizuje také debaty některých evropských politiků, podle kterých by mělo být ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nějak umožněno zachovat si tvář.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden poprvé od začátku nynější války na Ukrajině navštívil ruské vojáky zraněné při "speciální operaci", jak Moskva invazi do sousední země označuje. Video z návštěvy je v přímém kontrastu se záběry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který raněné už navštívil za přítomnosti kamer opakovaně.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská se po delší době ukázala v sobotu na veřejnosti. Po boku svého manžela poskytla rozhovor pro ukrajinskou televizní stanici ICTV. Popsala v něm, co prožívala v prvních momentech války i jak vypadá její současný život. „Naše rodina, stejně jako všechny ukrajinské rodiny, je nyní rozdělena. Manžela mi ale nikdo nevezme, ani válka,“ uvedla.
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve Spolkovém sněmu ostře kritizoval jako neuctivý komentář kancléře Olafa Scholze, že do Kyjeva nechce jet jako jiní lidé jen kvůli fotografii.
Michael Kocáb začátkem května uvedl do kin film Symphony Bizarre, který zachycuje dosud největší koncert Pražského výběru. Po premiéře se ale myšlenkami vrátil k válce na Ukrajině, která mu nedá spát a kvůli níž odložil rozhodování o kandidatuře na prezidenta. V rozhovoru upozorňuje, že protitotalitní texty jeho kapely sedí i na současnost a že se bývalým komunistům v době ruské invaze nedá věřit.
Německo a především kancléř Olaf Scholz se v posledních měsících stali terčem kritiky své údajně nerozhodné reakce na ruskou invazi na Ukrajinu. Kyjev dlouhodobě protestuje proti úzkým vztahům Berlína a Moskvy, ale v posledních týdnech se situace vyhrotila, když ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk nediplomaticky Scholze nazval "trucovitým wurstem".
Bývalý slovenský premiér Robert Fico odmítá podpořit Ukrajinu a i přes válku trvá na svém názoru, že Rusko není nepřítelem ani hrozbou pro Slovensko. Od začátku května to dal velmi jasně najevo dvakrát.
"Od Putina jsem čekal, že bude v lepší kondici. Z jeho proslovu jde vidět, že je ve slepé uličce a hledá, jak z toho ven. Doufejme, že se svět konečně poučí, že se zločinci se nedá ani vyjednávat, ani obchodovat," říká historik Alexej Kelin. "Z Putina je troska. Dnes už chápe, že na cara nemá, a odhalil svoji pravou tvář. Chtěl bych se dožít dne, kdy se za Rusko nebudu muset stydět," dodává.
Pracuje ruský ministr zahraničí pro ukrajinskou vládu? Zní to jako hodně divoká spekulace, občas to tak ale vypadá. Svými historickými výklady Sergej Lavrov poničil rusko-izraelské vztahy a prospěl Kyjevu.
Viktora z ukrajinského Charkova zadržela tamní civilní kontrarozvědka SBU poté, co ve svých příspěvcích na sociálních sítích chválil ruského prezidenta Vladimira Putina za "boj s nacisty" nebo označoval ukrajinskou vlajku za "symbol smrti". Za veřejné schvalování ruské agrese mu nyní společně s dalšími 400 lidmi, které jen v Charkovské oblasti SBU zadržela, hrozí až 15 let vězení.
József F. má na stará kolena štěstí. Celý život pracoval v automobilce na západě Maďarska. Teď díky tomu dostává velmi nadprůměrný důchod, v přepočtu 20 tisíc korun měsíčně. I on ale pociťuje, že v posledních měsících všechny životní náklady prudce rostou. "Máslo zdražilo o čtvrtinu, plynovou bombu letos koupím o půlku dráž," říká József. Jeho vrstevníci mají peněz mnohem méně. A velké potíže.
V polovině února, dva týdny před ruskou invazí, se americký náčelník generálního štábu Mark Milley domníval, že Ukrajina nebude mít proti ruskému útoku šanci. Na uzavřeném setkání v Kongresu tehdy prohlásil, že "Kyjev by padl do 72 hodin". Úspěšný odpor proti ruské agresi ale Američany přiměl ke změně názoru. A hlavně k radikálnímu posílení vojenské a diplomatické podpory Kyjeva proti Moskvě.
