Reklama
Reklama

Visegrádská čtyřka


Mayová, summit
Mayová, summit
Mayová, summit

Londýn nebude snadný partner, ukázal summit. Lídři EU jednali v dobré náladě, shodu hledali hůř

V Bruselu v pátek skončil summit Evropské unie, jehož cílem bylo ujasnit si postup při odchodu Velké Británie z EU či domluvit práva evropských občanů žijících v království poté, co brexit proběhne. Jedním z témat byla uprchlická krize a problém kvót na přerozdělování uprchlíků, ale také strategie lepšího zabezpečení jižních hranic Evropské unie, tak aby se zamezilo migraci. Francouzský prezident Emmanuel Macron společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou kritizovali nesoulad mezi členskými zeměmi. Summit však probíhal v optimistické náladě, jelikož všechny země ekonomicky rostou a snižuje se nezaměstnanost.

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Emmanuel Macron

Francouzské firmy by v Česku měly zvýšit platy, říká Sobotka. Vyzval k tomu přímo Macrona

Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.

Evropská unie, vlajky, ilustrační foto
Evropská unie, vlajky, ilustrační foto
Evropská unie, vlajky, ilustrační foto

Česko díky Brexitu papírově zbohatne. Z unijní pokladny ale ve skutečnosti dorazí míň peněz

V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.

Reklama
Hans-Peter Friedrich
Hans-Peter Friedrich
Hans-Peter Friedrich

S uprchlickými kvótami měli Češi pravdu, nemůžeme je nařizovat, říká vrcholný německý politik

Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Emmanuel Macron

Nástup Macrona může pomoct i Česku. Má šanci být v EU víc slyšet, říká francouzský politolog

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron se bude soustředit na bezpečnost v Evropě i na další integraci eurozóny. Česko má díky tomu šanci výrazně posílit váhu svého hlasu v EU, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Yves Bertoncini, ředitel Institutu Jacquese Delorse v Paříži. Polsko a Maďarsko se podle něj kvůli současným problémům dostávají na okraj zájmu unie. Češi mají ale šanci vtisknout středoevropské visegrádské čtyřce pozitivní náplň, tvrdí Bertoncini. Momentálně ale podle něj považují V4 na Západě za spojenectví, které umí jen říkat "ne".

Reklama
Muž protestuje proti uzavření hranic v Brenneru
Muž protestuje proti uzavření hranic v Brenneru
Muž protestuje proti uzavření hranic v Brenneru

Rakousko se nesmí vyvléct z kvót na uprchlíky, rozhodl Brusel. Žaloba hrozí i Česku

Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.

Uprchlíci ve Spielfeldu na rakousko-slovinské hranici.
Uprchlíci ve Spielfeldu na rakousko-slovinské hranici.
Uprchlíci ve Spielfeldu na rakousko-slovinské hranici.

Rakušané chtějí výjimku v přerozdělování běženců. Už jsme své závazky splnili, tvrdí

V Rakousku během posledních dvou let požádalo o azyl celkem 130 000 lidí. Kancléř Christian Kern proto odmítá povinnost přijímat další uprchlíky na základě dohody o přerozdělování běženců, kteří přišli do Řecka a Itálie. Pokusí se proto vyjednat u Evropské komise výjimku. Na základě kvót by mělo přijmout dalších asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Evropská komice už vyzvala Rakousko, aby plnilo své závazky.

Reklama
EU - Česko - Brusel - na šířku
EU - Česko - Brusel - na šířku
EU - Česko - Brusel - na šířku

Římský summit rozhodne o budoucnosti EU. Vydá se unie cestou vícerychlostní integrace?

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.

hacker
hacker
hacker

Hackeři odhalili "otce" proruských akcí v Česku. Mám hnutí, která hned můžou na barikády, chlubil se

Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.

Polsko - předseda strany Právo a Spravedlnost Jaroslaw Kaczynski a premiérka Beata Szydlová
Polsko - předseda strany Právo a Spravedlnost Jaroslaw Kaczynski a premiérka Beata Szydlová
Polsko - předseda strany Právo a Spravedlnost Jaroslaw Kaczynski a premiérka Beata Szydlová

Polská pravice se po evropské "aféře Donald Tusk" cítí podvedená. Je to jako v roce 1939, tvrdí

Konzervativní vláda ve Varšavě se jen těžce vzpamatovává z neúspěšného pokusu zablokovat znovuzvolení bývalého polského premiéra Donalda Tuska předsedou Evropské rady. Při něm zůstala minulý čtvrtek v Bruselu úplně osamocená a Tusk byl hlasy ostatních 27 zemí znovu potvrzen v roli šéfa evropských summitů. Pravicová polská média popisují porážku v "aféře Tusk" jako německé spiknutí. A mluví o osamocení podobném roku 1939, kdy Polsko bojovalo samo proti Hitlerovi i Stalinovi.

Belgický premiér Charles Michel, nizozemský premiér Mark Rutte a lucemburský premiér Xavier Bettel.
Belgický premiér Charles Michel, nizozemský premiér Mark Rutte a lucemburský premiér Xavier Bettel.
Belgický premiér Charles Michel, nizozemský premiér Mark Rutte a lucemburský premiér Xavier Bettel.

Země Beneluxu pozvaly Česko a ostatní státy Visegrádu na jednání o budoucnosti EU

Země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, pozvaly členy středoevropské visegrádské čtyřky na jednání o budoucnosti Evropské unie. Schůzka se bude konat v Nizozemsku a podle informací ČTK se má uskutečnit do léta. Příští týden ve středu přitom Nizozemsko čekají parlamentní volby. Státy visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pozvání přijaly. "Později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti unie," oznámil taky nizozemský premiér Mark Rutte.

Reklama
Nakupování, supermarket, ilustrační foto
Nakupování, supermarket, ilustrační foto
Nakupování, supermarket, ilustrační foto

Opravdu má EU zkoumat složení Nutelly? diví se Němci. Česko neprosadilo zákaz dvojí kvality potravin

Evropská unie nebude přímo regulovat kvalitu a složení výrobků v jednotlivých členských zemích. Odmítla tak protesty Česka a dalších států visegrádské čtyřky, které chtěly, aby Evropská komise rovnou zakázala praxi, kdy se ve dvou zemích prodává výrobek pod stejnou značkou, ale má různé složení. S tím ale v Bruselu nakonec neuspěly. EU si pouze nechá vypracovat analýzu situace. Pokud skutečně zjistí problém, doporučí samotným evropským státům, jak můžou dohledu nad kvalitou potravin zlepšit.

Donald Tusk, březen 2017
Donald Tusk, březen 2017
Donald Tusk, březen 2017

Poláci se dál snaží potopit Tuska. Spojenec Čechů ale odolá, zbytek EU ho chce za šéfa summitů

Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.

Schůzka visegrádské čtyřky. Zleva premiér ČR Bohuslav Sobotka, polská premiérka Beata Szydlová, maďarský předseda vlády Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico.
Schůzka visegrádské čtyřky. Zleva premiér ČR Bohuslav Sobotka, polská premiérka Beata Szydlová, maďarský předseda vlády Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico.
Schůzka visegrádské čtyřky. Zleva premiér ČR Bohuslav Sobotka, polská premiérka Beata Szydlová, maďarský předseda vlády Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico.

Dvourychlostní Evropu ne, musí být rovnost pro všechny členy EU, vzkázali visegrádští premiéři

Evropská komise představila tento týden scénáře, jak by mohla vypadat budoucí Evropská unie. Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko ale odmítají jakékoliv náznaky, že by vznikla "dvourychlostní Evropa". Tedy že by se vytvořily různě propojené skupiny členů EU. Premiéři čtyř zemí Visegrádu na schůzce ve Varšavě také kritizovali výrobce za různé složení stejných potravin v unii. Chtějí, aby potravináři vyváželi do různých zemí EU stejně kvalitní výrobky.

Supermarket
Supermarket
Supermarket

Stejný margarín, ale jiné složení. Chceme jíst kvalitní potraviny jako Němci, vyzvou Brusel premiéři

Premiéři Česka a dalších zemí visegrádské čtyřky ve čtvrtek vyzvou Evropskou komisi, aby zasáhla proti rozdílné kvalitě potravin v unii. Chtějí, aby Evropská komise rozdíly zakázala. Řada výrobků má například v Česku a v Německu stejný název a obal, ale jiné složení. Evropská komise ale tvrdí, že Česku a dalším zemím nic nebrání, aby v případě podvodu už dnes zasáhly samy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama