"Nesouhlasíme s navrhovanými závěry summitu a hlavně téma migrace bude řešit příští týden Evropská rada, není důvod dělat paralelní summity," uvedl pro Aktuálně.cz Babiš.
Do eurovoleb zbývá zhruba rok. Evropská unie se už teď obává, že by hlasování mohlo navýšit počty euroskeptiků v Bruselu, například ze zemí Visegrádu. Na vaše dotazy o visegrádské čtyřce a její roli v EU odpovídal šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl.
Letos už podesáté pořádá Asociace maďarských architektů putovní výstavu s názvem Rodinné domy visegrádské čtyřky. Lidé ji mohou navštívit i v Praze na Fakultě architektury ČVUT.
Německá kancléřka Angela Merkelová volá po tom, aby Evropská unie zavedla takový azylový systém, který bude solidární v přerozdělování uprchlíků.
Ačkoliv počty azylantů v zemích V4 nejsou vysoké, mezi obyvateli těchto středoevropských zemí panují obavy z migrace. "Imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 procent obyvatel V4 spíše negativní emoce," uvádí Člověk v tísni.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz řekl v rozhovoru, že při vyjednávání o budoucím rozpočtu bude zastupovat zájmy "čistých plátců". Na seznamu nejvyšších čistých příjemců evropských peněz je Česká republika pátá.
Průzkum CVVM ukázal, že proti přijetí muslimských uprchlíků je 81 procent Čechů. Na Slovensku bylo proti 82 procent dotázaných a v Polsku 74 procent.
Ani světovým médiím neunikají parlamentní volby v České republice. Řada z nich píše, že Česko může být brzy dalším státem, který se ponese na vlně euroskepticismu. Některé deníky zase vidí spojitost mezi předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem a prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Je to právě postava Babiše, které si zahraniční média všímají nejvíce. Upozorňují na jeho obchodní aktivity i nestálé názory.
Země visegrádské čtyřky a Evropská komise chtějí překonat vzájemné spory, například ohledně migrace. Šéf komise Juncker a premiéři států V4 se na společné večeři v Bruselu shodli, že EU by se neměla dělit na země s eurem a na státy s vlastní měnou. Stejně tak by v Evropě nemělo převládnout rozdělení na Západ a Východ.
Jednou kečup obsahuje 8,6 procenta sušiny, jindy 6,7 procenta. V prvním případě se prodává v Rakousku, ve druhém v Česku - jenže pod jednou značkou a ve stejném obalu. Problém dvojího složení potravin řešili minulý týden v Bratislavě zástupci visegrádské čtyřky i potravinářů. Česká vláda prosazuje, aby se upravila směrnice o nekalých obchodních praktikách. To však zatím Evropská komise nechce. Její šéf Jean-Claude Juncker ale už připouští, že dvojí kvalita potravin je v EU nepřípustná.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prosazuje rychlejší integraci Evropské unie, včetně toho, že pomalejší členské státy zůstanou na vedlejší koleji. Podobné myšlenky skloňuje i staronová německá kancléřka Angela Merkelová, která v neděli počtvrté vyhrála parlamentní volby. Odpor ze zemí střední Evropy přitom bere kancléřka vážně, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na EU a vztahy Německa k zemím střední a východní Evropy Kai-Olaf Lang. "Řekl bych, že se snaží porozumět tomu, co se v této - z pohledu Německa - důležité části Evropy děje," říká.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Brusel přijde do konce září s plánem na zrychlení deportace migrantů, kteří nemají nárok na azyl v Evropě. Juncker také ocenil Itálii, která se potýká s množstvím migrantů připlouvajících z Libye. "Itálie zachraňuje čest Evropy," řekl. Ve svém projevu o stavu EU mluvil i o dvojím složení potravin na západě a východě Evropy nebo o nutnosti rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
Podle počtu relokací není systém uprchlických kvót tak úspěšný, jak si bruselští úředníci představovali. To, že žadatelů o azyl nakonec není tolik, je ale úspěch evropské diplomacie, říká Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. V Česku je podle něj debata ve vleku emocí a stalo se politicky nepřijatelným říct, že uprchlíky přijmeme.
Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.
Snahou premiéra Roberta Fica je nebýt v jedné skupině s Polskem a Maďarskem. Mít euro nestačí. Připravuje se nová architektura EU, říká Matúš Kostolný, šéfredaktor Denníku N.
Podle některých polských médií se jejich středoevropská země dostává do izolace. Ukazuje to prý počínání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který z programu své zahraniční cesty vynechal právě Polsko. Podle médií je to signál, který Paříž vyslala konzervativní polské vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Portál Pikio tak dospěl k závěru, že Macron veřejně ponížil Polsko. Zato pravicový server wPolityce.pl odmítá jakékoliv úvahy o odstavení země na slepou kolej.
Politici nás celé roky masírují jednou negací spojenou s Bruselem za druhou. Jako by odtud nepřišlo nikdy nic dobrého. Absurdní. Hloupé.
Česku hrozí, že bude opět přehlasováno u návrhu na uprchlické kvóty. Na stole je návrh na to, aby se dočasné kvóty změnily na stálé pro případ mimořádně silné migrační krize. Česko podle zdrojů Aktuálně.cz nemá dost spojenců na to, aby takové kvóty zablokovalo.
Ve středu se v Budapešti konal summit států visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Izraele. Pětice premiérů se dohodla na spolupráci v boji proti terorismu a v oblasti rozvoje technologických inovací. K zastavení šíření terorismu má pomoci zvláštní pracovní skupina, o jejímž vytvoření premiéři v Budapešti také rozhodli. Nedopatřením se novináři také dozvěděli o kritice Evropské unie z úst izraelského premiéra Netanjahua, jehož slova jim byla přenášena do sluchátek.
Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.
