Ministerstva dopravy zemí visegrádské skupiny, Slovinska a Rakouska se zavázala ke snižování počtu dopravních nehod s vážnými následky. Takzvaná Pražská deklarace odkazuje na iniciativu EU, jejíž cílem je snížení počtu usmrcených při nehodách mezi roky 2010 a 2020 o polovinu a počet vážných zranění o 40 procent. Na setkání s novináři to řekl ministr dopravy Dan Ťok.
Premiér Bohuslav Sobotka bude prosazovat, aby země visegrádské čtyřky společně odmítly migrační návrhy Evropské komise. Pro svůj návrh chce v pátek získat polskou podporu. Příští týden pak bude o tématu jednat se staronovým slovenským premiérem Robertem Ficem. Poznamenal, že česká vláda v souvislosti s migrační politikou nesouhlasí s přenosem kompetencí na EK, protože se domnívá, že vláda musí být základní pojistkou pro případ, když ekonomická, sociální a bezpečnostní situace v zemi neumožňuje další přijímání uprchlíků.
Evropská komise navrhla stálý systém pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Ten současný, podle něhož mají uprchlíci žádat o azyl v první zemi EU, do které přijdou, je podle Komise neudržitelný a nesolidární. Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Předseda opoziční ODS Petr Fiala ho rovnou vyzval k tomu, ať kvůli kvótám podá žalobu.
Při pondělním přechodu uprchlíků z Řecka do Makedonie policisté zadrželi skupinu aktivistů a novinářů. Po převezení na stanici ve městě Gevgelija museli podle slov rakouské aktivistky Fanny Müllerové-Uriové čelit hrubému zacházení ze strany Čechů, kteří makedonské policii pomáhají. To nově potvrdil i český dobrovolník Štěpán Mareček, který je na místě od ledna. Podle něj česká policie aktivisty i fyzicky napadala a nadávala jim.
Ve vztazích mezi Německem a zeměmi střední Evropy prožíváme krizi vzájemných očekávání, říká Kai-Olaf Lang z berlínského institutu SWP. Lang je předním německým expertem na střední Evropu. Středoevropským zemím podle něj chybí koncepce jejich vztahu k Německu, Berlín zase postrádá pochopení pro situaci postkomunistických partnerů.
Jednou z největších překážek dohody byla možnost snižování přídavků na děti pro občany EU, kteří pracují v Británii nebo jiné členské zemi, ale jejich děti bydlí v jejich rodném státě. To se mnoha zemím, především střední a východní Evropy nelíbilo.
Visegrádská čtyřka je všecko jen ne sourodá. Od zápaďáků až po putinovce. Kdyby chtěla rozbít EU, páchala by sebevraždu.
Řecká vláda se dostává do závodu s časem ve snaze zvrátit vznik jednotné fronty za uzavření hranice na severu Řecka s Makedonií, kterou se snaží sestavit skupina čtyř zemí visegrádské skupiny, píše řecký deník Ta Nea. Současnou situaci považuje za přetahovanou mezi tvrdým protievropským jádrem a těmi, kteří se snaží najít společné řešení ku prospěchu všech zemí.
Může visegrádská čtyřka zabránit hlubší integraci Evropy, respektive přimět EU ke změně dosavadní politiky například v otázce uprchlíků? Podle analytika agentury Reuters, který si tuto otázku položil, ne. Středoevropské země podle něj mají v mnoha klíčových věcech až příliš odlišný názor.
Češi najednou uvažují jako největší Evropané. Praha hostí summit V4, který má západní Evropu vyvést z bludů.
V Praze se schází summit visegrádské skupiny. Jednat má o přílivu uprchlíků i takzvaném Brexitu. Setkání bude prověrkou vyjednávacích schopností českého premiéra Bohuslava Sobotky. Poláci a Češi se nejspíš budou snažit zmírnit ostrá slovenská a maďarská stanoviska. Bojovná vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica ovlivňuje hlavně to, že je krátce před volbami. A Slováci na argumenty o ochraně země před běženci tradičně slyší.
Nechci, aby visegrádská čtyřka získala pověst někoho, kdo brzdí rozhodovací procesy v Evropě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pořádaný summit V4 podle něj nejde proti Německu. "Jak V4, tak Německo má zájem na tom, aby Turecko dodrželo to, co je součástí akčního plánu, a aby Řecko lépe chránilo vnější hranice a spustilo hotspoty," říká Sobotka.
Podle lednových průzkumů se postoj Čechů k přijímání uprchlíků z válkou postižených zemí značně ochladil. Oproti září se počet těch, kteří by migranty nepřijímali vůbec zvýšil o 15 procent na současných 65 procent. "Přátelštější" postoj k uprchlíkům zastává z Visegrádské čtyřky polská nebo maďarská veřejnost. Mírnější postoj mají Češi k ukrajinským uprchlíkům.
Slovenský premiér řekl, že Německo si stěžovalo kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Podle německého týdeníku Der Spiegel státy V4 zřejmě půjdou příští týden do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize.
Řecko se nezúčastní pondělního mimořádného summitu visegrádské čtyřky v Praze. Řecký ministr zahraničí si stěžoval, že země V4 chtějí jednat "o nás bez nás". Evropské země chtějí dát Řecku dva měsíce na nápravu nefungujících hotspotů, pokud se situace nezmění, budou moci členské země EU mezi sebou obnovit hranice až na dva roky, čímž by padl schengenský prostor.
Země visegrádské čtyřky ve společném prohlášení potvrdily, že otázka sociálních dávek pro cizince z unijních zemí pro ně představuje hlavní problém při jednání s Británií o jejím budoucím vztahu s Evropskou unií. Zároveň však tyto státy ujistily, že si přejí setrvání Británie v unii. Chtějí jí umožnit použití takového mechanismu, který by cizincům z ostatních unijních zemí omezoval přístup k některým dávkám nanejvýš na čtyři roky. Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes označil jednání Británie s ostatními členskými státy EU za "velmi křehká".
Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v zemích visegrádské čtyřky vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů, píše The Economist. Nejviditelnější je maďarský premiér Orbán, v Polsku přinesly obrat volby a populistické politiky jsou úspěšné i v Česku a na Slovensku.
Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je 60 % Čechů proti tomu, aby Česko přijímalo uprchlíky z válkou postižených zemí. Mají obavy hlavně o svou bezpečnost. Podobný názor sdílejí i Slováci. 74 procent respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí, vyplývá z průzkumu. Jen dvě procenta dotázaných si myslí, že Česko by mělo migranty přijmout a nechat je se tady usadit.
Evropská komise projednává sporné zákony schválené novou polskou vládou. Kvůli postoji k uprchlíkům roste napětí mezi západem Evropy a Visegrádem.
Jsme vtaženi do evropského a světového dění. Stojíme mezi Východem a Západem. Snad nezačneme couvat.
