


Nebýt Babišova odporu k Frontexu, Erdogan by si svůj uprchlický atak rozmyslel
Co nezvládli unijní lídři, možná zvládne turecký prezident. Jeho nahánění běženců na řecké hranice snad vrátí českého premiéra do evropské reality.



Co nezvládli unijní lídři, možná zvládne turecký prezident. Jeho nahánění běženců na řecké hranice snad vrátí českého premiéra do evropské reality.



Utlumení výhrad Milionářů proti vládám v Polsku a Maďarsku na nedělní demonstraci v Praze bylo rozumné. Smyslem dnes není zasévat svár i v opozici.



Nejvíce inovativní ekonomikou světa je nově Německo. Podle letošního žebříčku inovativnosti sestavovaného každoročně agenturou Bloomberg tak přerušilo šest let trvající nadvládu Jižní Koreje. Česká republika si polepšila o jednu pozici.



Nejdůležitější pro prohloubení česko-rakouských vztahů je vybudovat dálniční propojení obou zemí, řekl po společném jednání předsedů vlád český premiér Andrej Babiš (ANO). Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a Rakousko si na společném jednání také potvrdily, že mají stejný názor na otázku migrace, doplnil český premiér.



Najde se síla, která by zemi změnila, stagnaci překonala? Mají voliči k dispozici stranu s moderním programem pro miliony lidí, kteří nedosáhnou na důstojnou mzdu? Pro dnešní penzisty a pro lidi, kteří se bojí, že za dvacet let žádné důchody nebudou? S budoucností pro české školy a vědce?



Ekonomiky ve střední Evropě již roky zažívají silný růst, který podporují nízké úrokové sazby, stoupající útraty lidí a oživení v eurozóně. Německo, které je pro většinu střední Evropy hlavním obchodním partnerem, však začalo pomalu sklouzávat k recesi. S obavami z konce zlatých časů ve střední Evropě se tématu věnuje list Financial Times i britský týdeník The Economist.



Po eurofederalismu ČSSD a euroskepsi ODS zkrachoval v zahraniční politice i Babišův populistický pragmatismus. Teď nemáme nic.



Prezidenti účastnící se summitu na zámku v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Na tiskové konferenci po ukončení dvoudenního summitu, kterého se ve čtvrtek kromě prezidentů zemí visegrádské skupiny zúčastnily také hlavy států Srbska a Slovinska, to řekl český prezident Miloš Zeman.



Měla by česká vláda dělat víc, pomoci Liberecku v boji proti rozšiřování polského příhraničního dolu? Jistě, jenže i Česko má uhelné elektrárny a vlastně je klika, že se nějaký soused nebouří proti nám.



Premiéři zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). EU podle něj musí západnímu Balkánu nabídnout jasnou vizi evropské perspektivy.



Český premiér Andrej Babiš (ANO) telefonicky hovořil s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem. Johnson ho ujistil, že se nemusí obávat o osud českých občanů a firem v Británii. Babiš pozval Johnsona do Prahy. Setkat by se v Česku mohl i s dalšími zástupci zemí visegrádské čtyřky. Velká Británie se v současnosti připravuje na odchod z Evropské unie. Johnson chce zemi vyvést z unie v souladu s posunutým termínem na konci října i za cenu odchodu bez dohody.



Prezident Miloš Zeman v polovině září navštíví Srbsko. Na počátku října poté v Lánech přivítá prezidenty zemí visegrádské čtyřky (V4), které by měli doplnit i další prezidenti z Balkánu. V plánu má i účast na setkání ve Varšavě začátkem září u příležitosti připomenutí začátku druhé světové války a v listopadu účast na oslavách pádu berlínské zdi.



Otázka migrace je problém celé Evropské unie a na řešení se musejí podílet i ti, k nimž uprchlíci nesměřují. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která se ve středu sešla s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.



Je pro nás Visegrád přínosem, nebo olověnou koulí? Oč bychom přišli, kdybychom jej neměli? To je naše kvadratura kruhu, zvlášť po posledním summitu EU.



Odmítaný Timmermans? Strávil dětství s rodiči v Polsku, mluví šesti jazyky, byl ministrem, byl spitzenkandidátem socialistů v eurovolbách, komisařem. Zkušený politik, detailně zná fungování evropských institucí. Takový člověk by se nám mohl jen hodit.



V čele evropských institucí s velkou pravděpodobností stanou dvě ženy a tři muži, zástupci z Německa, Francie, Belgie, Španělska a Itálie. Český premiér Andrej Babiš (ANO) považuje zejména prosazení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise částečně za svůj úspěch. Podle analytiků si ale střední a východní Evropa pro sebe během vyjednávání nedokázala zajistit ani jedno křeslo, a není proto jasné, co se české diplomacii vlastně podařilo.



Ve střední Evropě ubývají obyvatelé. Vlády se pokoušejí podporovat mladé rodiny, ale nestačí to. Visegrádská čtyřka by v příštím rozpočtu mohla prosadit v EU větší podporu, aby ze střední Evropy neodcházeli mladí lidé a aby měli více dětí, domnívají se experti ze střední Evropy.



Podle premiérů zemí visegrádské čtyřky by do čela Evropské komise (EK) neměl získat většinu žádný z takzvaných spitzenkandidátů, tedy lídrů kandidátek stran pro nedávné volby do Evropského parlamentu. Po pátečním jednání předsedů vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v Praze to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).



Tři ze čtyř členů Visegrádské skupiny se podíleli na zablokování návrhu, aby EU do roku 2050 zásadně změnila svoji klimatickou politiku. Slovensko s novou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zůstalo stranou, zatímco Polsko nebo Česko jsou víc závislé na fosilních palivech. Německá kancléřka Angela Merkelová jim ale nakonec vyšla vstříc. Komu tedy zmírnění klimatických cílů EU vyhovuje? "Když Polsko, Maďarsko, Česko a Estonsko byly proti cílům pro rok 2050, tak to byla Angela Merkelová, kdo změkčil pozice. Je tedy otázkou: čí zájmy tyto země opravdu chrání?" ptá se například Dániel Bartha z budapešťského think-tanku Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii.



Země Visegrádské skupiny by v Evropské unii neměly být vnímány jako zdroj problémů a měly by vyřešit pochybnosti spojené s porušováním unijních hodnot. Po úterním setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zdůraznila význam silné unie pro svou zemi. Juncker označil Slovensko za "kotvu stability" v rámci regionu.