Jan Perner (32) je mladý vědec z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Za svou krátkou vědeckou dráhu již dokázal novými metodami významně pokročit ve výzkumu klíšťat a dalších roztočů. Výrazně tak přispívá k hledání účinných prostředků v boji proti těmto parazitům a nemocem, které přenášejí. Za to byl nyní odměněn prestižním oceněním - Prémií Otto Wichterleho pro výrazné vědecké talenty.
Jan Dungel je člověk mnoha řemesel - přírodovědec, dobrodruh, malíř a ilustrátor. Své profese zdárně spojuje dohromady. V oblasti biologie totiž bádá v dalekých a nebezpečných končinách, kde pak třeba uprostřed džungle na kameni pořizuje ilustrace. Ty mohou čtenáři znát z nejrůznějších atlasů savců, ptáků, popřípadě ryb, obojživelníků a plazů. Na vlastní oči viděl velkou část zvířat, a to v jejich přirozeném prostředí. Už 28 let totiž jezdí do Amazonie, která se stala jeho milovanou končinou. Přesto povídání o ní považuje za smutné téma.
Andrij Doroš je mikrobiolog a genetik původem z ukrajinského Lvova, řadu let žijící v Česku. Zkoumal například vliv látek na embryonální vývoj či přítomnost estrogenu z antikoncepce v pitné vodě. Jeho příběh je součástí projektu "Ukrajinci jak je neznáte", který prezentuje tyto lidi v jiných profesích, než si Češi možná představují. Iniciátorkou projektu je ukrajinská oční lékařka ze Lvova Larysa Halyšyč, která dlouhodobě žije v Česku.
Lidstvo je jednotného původu a všechna plemena jsou vzájemně rovnocenná. To je základní výsledek výzkumu, kterému se věnoval antropolog Aleš Hrdlička, který většinu života prožil v USA. Zde i v nově vzniklém Československu založil obor antropologie, jako humanista hledal příčiny stavu, v jakém se Evropa nacházela v období mezi světovými válkami, a jako demokrat se také snažil napomoci vývoji mladé demokracie v Československu. Narodil se před 150 lety, 29. března 1869 v Humpolci.
Socha madony se smějícím se dítětem, která patří do sbírek londýnského Muzea královny Viktorie a prince Alberta (V&A) a o jejímž autorovi se vedou spory už přes sto let, je dílem Leonarda da Vinciho. Tvrdí to neapolský profesor umění a historie Francesco Caglioti a jeho tým. Má-li pravdu, je to jediná známá socha tohoto renesančního umělce. Muzeum o tom ale přesvědčeno není.
Před pěti lety začal Roman Zima prodávat do Číny roušky chránící plíce před znečištěným vzduchem. Ten je v zemi tak špatný, že si lidé při odchodu z domu berou masku na obličej stejně samozřejmě, jako si nazouvají boty nebo oblékají bundu. A za ochranu před smogem neváhají platit. Brněnský podnikatel jim dodává roušku z nanovláken, která ze vzduchu filtruje nečistoty. Uspěl s ní i v dalších zemích. Podívejte se na video, jak funguje české nanovlákno filtrující nečistoty.
Jsou nadějnými vědkyněmi a předčí mnohé mužské kolegy. Jenže pak odejdou na mateřskou dovolenou a na jejich místa se dostanou leckdy méně schopní kolegové. Zatímco ony jsou doma s dítětem, jim naskakují publikace, stáže i kontakty, a tak to jsou oni, kdo šéfují, zatímco ženy ve vědě zastávají méně prestižní posty. I k tomu dospělo Národní kontaktní centrum – gender a věda, když jim v dotazníkovém šetření odpovědělo 2000 vědců a vědkyň. Centrum například zjišťovalo, jak jsou spokojení s pracovními podmínkami a jak a zda mohou vědkyně-matky vědu provozovat. Aktuálně.cz navázalo na jejich výzkum a zeptalo se tři vědkyň na mateřské dovolené. Tady jsou jejich zkušenosti.
V polských Katovicích právě probíhá klimatická konference, kde se 190 států světa snaží dohodnout na strategiích, kterými budou bojovat proti globálnímu oteplování. Na akci varoval známý britský vědec David Attenborough, který změnu klimatu označil za největší hrozbu pro lidstvo. Fyzik a odborník na globální oteplování Jan Hollan z Akademie věd s ním souhlasí. "Pokud se nic nezmění, svět bude vypadat jinak a podmínky budou nelidské," vysvětluje Hollan v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Nadační fond Neuron na podporu vědy rozdal 3. prosince prestižní vědecké ceny. Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě obdržel biolog Jan Klein, zakladatel moderní světové imunogenetiky. Celkem bylo předáno deset ocenění ve třech kategoriích - tři významné vědecké objevy a šest mladých vědeckých talentů. Na výběru laureátů se letos podílela mezinárodní vědecká rada fondu, která zajistila světovou odbornost oceněných. Mezi oceněnými je i Tomáš Mikolov, jenž stojí za zlepšením Google překladače a nyní dělá v týmu Facebooku. Celkem si laureáti rozdělili devět milionů Kč výhradně ze soukromých zdrojů mecenášů Nadačního fondu Neuron.
Pokud by někdo toužil vědět, jaký rok byl tím nejhorším v dějinách lidstva a přinesl největší zkázu, pak přišli vědci po letech zkoumání s rokem 536.
Osm středoškoláků obdrželo počátkem listopadu ocenění pro začínající vědce Česka hlavička. Tento program je zaměřený na podporu nadaných studentů v technických a přírodovědných oborech. Z mnohých Hlaviček jsou dnes již úspěšní vědci. Seznamte se s těmi letošními.
Když před lety vyslali robota na autostop v USA, za chvíli ho nevybíravě zničili ve Filadelfii. Michal Seidl na konci října vyslal na cestu první humanoidní stopařku na světě. Mířila z Jablonce nad Nisou přes Pardubice a Plzeň do Pelhřimova. Češi se ukázali jako pohostinný národ se smyslem pro recesi. Matyldu ošetřovali, opravovali, vodili na výlety, do čajovny na meditace, do hospody na "pařbu", přes noc ji hostili doma, aby jí nebyla zima a nebála se tmy. Stopařka dorazila "živá" do Muzea rekordů v Pelhřimově - svítily jí totiž oči. Připsala si světový rekord a stal se z ní exponát.
Vše začalo černou pihou na zádech. Pokračovalo vyoperováním 32 uzlin z podpaží, nálezem na obratli a metastázemi v játrech. Nyní se díky imunoterapii Martin Topol (29) uzdravuje.
Angela Saini je britská vědkyně, novinářka a autorka bestsellerů. Ve své nové knize Od přírody podřadné aneb Jak se věda mýlila v ženách vyvrací zakořeněné mýty a nesmysly, které o ženách prohlašují mužští vědci a vydávají je za "fakta". Přinášíme vám ukázky z její nové knihy a výňatky rozhovoru, který poskytla Aktuálně.cz během své návštěvy Prahy, kde se účastnila konferencí pořádaných společností Národní kontaktní centrum – gender a věda.
Akční a strategickou deskovou hru Farao - Tajemství prastaré hrobky vyvíjel Jiří Slavík doma "na koleni" postupně od roku 1997. Ve finále spojil síly i s těmi nejpovolanějšími, českými egyptology v čele s profesorem Miroslavem Bártou.
Palečkovo dílo vešlo do světových učebnic biofyziky a molekulární biologie. V sobotu byl ještě v práci, v neděli ho postihla při plavání mrtvice.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády na Srí Lance jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.
Svět má další meteorit s rodokmenem, o kterém vědci vědí, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším a neoficiálně se zatím jmenuje Renchen. Meteority z tohoto pádu se našly na území Německa díky českým vědcům z Astronomického ústavu. Ti vypočítali, kam spadne, díky analýze záznamů, které pořídily přístroje v české a německé části Evropské bolidové sítě.
Český vědec Matěj Karásek působící na Technické univerzitě v nizozemském Delftu je hlavním konstruktérem létajícího robota, který umí napodobit mávání křídel hmyzu. Vynález, jehož výjimečné letové schopnosti otvírají nové perspektivy pro vývoj dronů, se dostal až na obálku zářijového čísla vědeckého magazínu Science.
