"Děkování za draze zaplacenou 'humanitární pomoc' z Číny mi silně připomnělo oslavování SSSR, jak nám údajně pomohl v boji se suchem v r. 1947. Že na Západě byla připravena daleko účinnější pomoc v podobě Marshallova plánu se příliš nezdůrazňovalo, stejně jako to, že letadlo, jež přivezlo čínské roušky, zapůjčilo NATO," říká historik Petr Koura, který on-line odpovídal na otázky čtenářů.
Pandemie by musela likvidovat lidi v reprodukčním věku nebo těsně před ním, z pohledu evoluce je významné jedině rozmnožování, takto nezpůsobí virus vůbec nic, za rychlé šíření si lidstvo může samo, říká evoluční biolog Jan Zrzavý. Neušklíbám se nad možností, že když se rasy liší v tom, jak běhají, tak proč by se nelišily v IQ, rozdíly jsou ale mnohem menší, než by lidi řekli, dodává.
Naše buňky umí virovou RNA poznat a když ji poznají, tak ji zničí, takže si ji musí maskovat, aby vypadala stejně jako lidská RNA. Lidská RNA má na svém začátku čepičku a koronavirus si ji na svou RNA staví taky, říká Evžen Bouřa, vedoucí týmu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který za výzkumem stojí. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Tým Michala Šimíčka se zabývá vývojem buněčné terapie pro léčbu nádorů krvetvorného systému. Ostravské pracoviště, kam se podařilo dostat řadu světových vědců, už získalo mezinárodní věhlas. Jeho výsledky dávají velkou naději v léčbě rakoviny. Přečtěte si rozhovor, který s vědcem pořídili čtenáři v rámci seriálu Aktuálně.cz a NF Neuron "Ptejte se vědců".
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Pro roušky vyrábíme filtry, kde je efektivita záchytu mezi 80 až 90 procenty, ale jsou daleko komfortnější k dýchání, říká David Lukáš z Technické univerzity v Liberci. Dodává, že výzvu k výrobě roušek s kapsou vymysleli studenti. Jeho tým byl soustředěný na vývoj filtračního materiálu.
Informace o viru byly Čínou aktivně potlačovány. Virus cirkuloval v Číně celý prosinec, pořád deklarovali nízká čísla. Koronavirus není vyrobený a bude mutovat, hrozbu pandemie jsme nebrali vážně, nepřipravili jsme se. Může za to naše lenost a neochota si nebezpečí připustit, říká virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství při ČZU.
Hosty dnešního speciálu DVTV budou Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství při ČZU nebo redaktor Aktuálně.cz Lukáš Valášek. Sledujte speciál DVTV živě.
Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest, jako je chřipka nebo obyčejná rýma, píše list Financial Times.
Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol.
Bývalý francouzský prezident Jaques Chirac, kosmonaut, který jako první člověk vstoupil do volného vesmíru, nebo vůdce teroristického organizace Islámský stát Abú Bakr Bagdádí. Podívejte se, kdo v uplynulém roce 2019 zemřel a čím se zapsal do dějin.
Vědec Michal Šimíček (34) působil několik let na věhlasném pracovišti v Cambridge, pak se ale vrátil na rodnou severní Moravu. V Ostravě založil centrum, kde zkoumají možnost léčby rakoviny pomocí buněčné terapie. Špičkovou vědu a péči o půlročního syna se navíc snaží skloubit s farmařením na rodinné usedlosti. "Nejdůležitější je mít dobré nápady, výdrž a velkou míru štěstí," říká.
Osm špičkových českých vědců a vědkyň převzalo v Národním muzeu vědecké Ceny Neuron. Předal je již podesáté Nadační fond Neuron na podporu vědy, který v Česku sdružuje mecenáše. Ti letos věnovali oceněným šest milionů korun. Za deset let svého fungování přispěl fond české vědě 66 miliony korun. Projděte si medailonky laureátů.
Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným krokům a nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Ve svém prohlášení to uvedli vědci, kteří svým varováním chtějí před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu oslovit zejména politiky.
Vědecká komunita je někdy až příliš slepá k tomu, co lidé dokážou, díky technologii CRISPR můžeme měnit DNA, je to strašně jednoduché, naučíme vás to za týden. Využití to může mít v protinádorové léčbě, daly by se tím vyřešit dědičně přenášené mutace, říká biochemik Vojtěch Adam, který pracuje na léku proti rakovině. Rozhovor jsme natočili na TEDx Prague 2019.
Buněčný biolog a cestovatel Lukáš Synek strávil tři roky jako vědecký pracovník na nejprestižnější saúdskoarabské univerzitě. Země opředená řadou mýtů a negativní pověstí ve světových médiích nedávno oznámila, že se hodlá otevřít světovému cestovnímu ruchu, a začala vydávat turistická víza. Jak se žije v ropném království a proč by jej lidé měli navštívit, vysvětluje Lukáš Synek v rozhovoru.
Koncem loňského roku přišel čínský biofyzik Che Ťien-kchuej se zprávou, která otřásla světem vědy i širší veřejností. Z lidských embryí, která geneticky upravil, se narodila dvojčata. Vůbec první geneticky modifikované děti na světě. Byl to neetický i riskantní experiment, čínský vědec ohrozil hned dva životy, říká pro Aktuálně.cz americký odborník na úpravu genů Samuel H. Sternberg.
Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního. Protože se jeden z genů podílí na vývoji semen, pravděpodobně půjde výsledky výzkumu využít při šlechtění nových plodin. Výsledky publikoval tým pod vedením Aleše Pečinky v prestižním časopise Plant Cell.
Vědomí je jen generátor informací, že je sklenice hmotná, je trochu iluze. Soustředěné vědomí dává částicím to, že je cítíme jako hmotné. Minulost a budoucnost je iluze vytvořená z informací. Realita, ve které se všichni nacházíme, a to, že spolu můžeme komunikovat, nám umožňuje ta komplexní informace, kterou všichni sdílíme. Lidé izolovaní v jeskyních vnímají realitu odlišně a dá se to i vědecky pozorovat, říká Jan Rak, profesor kvantové fyziky a vědec CERN. Dodává, že změna paradigmatu může mít obrovský dopad i na každodenní realitu a otevírá její filozofické a spirituální vnímání.
