Ve věku 85 let zemřel v pondělí český chemik Josef Michl. V tiskové zprávě o tom informoval Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. Michl v ústavu vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, od roku 1991 působil také na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, který dosáhl významných výsledků a světové proslulosti, uvedl ústav.
Padák, vrtulník, obrněný tank i robot. Leonardo da Vinci vymýšlel tyto i řadu dalších vynálezů už staletí předtím, než začaly skutečně měnit svět. Od úmrtí slavného velikána uplynulo 505 let a výzkum tisíců jeho zápisků není u konce, protože je psal zprava doleva a občas v šifrách. Připomeňte si některé z da Vinciho maleb a důmyslných vynálezů, které mohly už před pěti staletími hýbat dějinami.
Po dvaceti letech od prvního výskytu v Evropě se invazní druh hmyzu z jihovýchodní Asie dostal poprvé i do Česka. Sršeň asijská, kterou vědci poprvé objevili minulý čtvrtek v Plzni, může být rizikem pro včelařský průmysl. Mnohem zásadnější dopad by ale její rozšíření mělo na životní prostředí, varuje entomolog Jiří Skuhrovec. Podle něj musí v boji proti predátorovi zasáhnout hlavně veřejnost.
Ve věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.
Film Christophera Nolana, který šel v Česku do kin před měsícem, postavil do centra pozornosti hlavně amerického fyzika Roberta Oppenheimera jakožto otce atomové bomby. Její vývoj má ale i českou stopu. Jeho součásti byla vědkyně narozená v Ústí nad Labem Lily Hornigová. Po dokončení výzkumu si uvědomovala ničivé následky. "Bojím se, že se najde nějaký válkychtivý blbec," tvrdila.
Jak moc se dá zneužít vědy a jak snadno lze zničit člověka? Nový film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer ukazuje, co všechno dokáže atomová energie, a vypráví příběh muže, který vymyslel tu nejcennější zbraň. Nakolik hollywoodský snímek s Cillianem Murphym v hlavní roli odpovídá skutečnosti, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Ruský soud v pondělí poslal na 12 let do vězení vědce Valerije Golubkina, uznal ho vinným z vlastizrady, napsala agentura Reuters. Golubkin, který je profesorem na moskevském institutu zabývajícím se aerodynamikou, byl zadržen v roce 2020 kvůli podezření, že předává tajné materiály jedné ze členských zemí Severoatlantické aliance.
Ruské orgány obvinily bez uvedení přesného důvodu tři vědce, vyvíjející hypersonické střely Kinžal, z vlastizrady. Mezi tamní vědeckou komunitou to vyvolalo veřejné pobouření. Takové jednání ze strany úřadů podle ní ohrožuje ruskou vědu jako takovou. Informace o osudu akademiků navíc přišla pár dní poté, co ukrajinská armáda ohlásila, že "nezastavitelné" kinžaly sestřelila.
Jak vypadají zmrzlá míchaná vajíčka? Nebo špagety, když se dostanou do prostředí, kde je minus 60 stupňů Celsia? Při své misi na polární stanici Concordia na Antarktidě si právě tyto otázky položili i vědci Cyprien Verseux a Carmen Possnigová, a tak se pustili do experimentování s jídlem. Podívejte se na některé jejich výtvory.
Při spláchnutí toalety se bez sklopeného poklopu do okolí uvolní shluk drobných kapiček, které mohou obsahovat škodlivé patogeny, varovali v nedávné studii vědci z univerzity v americkém Coloradu. Proto doporučují zejména na veřejných toaletách záchodové víko dávat vždy dolů. Svůj pokus zachytili za pomoci laserů na speciální kameru.
V Kanadě se stal uznávaným vědcem, v Česku jej komunisté vláčeli po kriminálech. Prošel jich neuvěřitelných sedmnáct. Josef Svoboda.
Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Evropské zákony však pěstování takto upravených plodin přísně omezují. Změnu žádají experti z Akademie věd nebo lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
Současné čistírny odpadních vod nedostačují. Lidé podle vědců vypouští do přírody vodu i se zbytky antibiotik nebo antikoncepce. Menší koncentrace těchto látek v řekách rybám poškozuje imunitu či narušuje jejich schopnost se rozmnožovat, větší je může i zabít. Čeští vědci již vyvinuli způsob, jak tyto látky z odpadních vod odstranit. Čističky by mohlo nové zařízení doplnit už za pár let.
Vědci z Cambridge přišli na nový způsob, jak čelit dezinformacím. Takzvanou metodu psychologického očkování začínají ve spolupráci s Google aplikovat i v Česku. Zaměří se na boj proti dezinformacím o ukrajinských uprchlících. "Chceme lidem ukázat, jak dezinformace fungují. Tím získají protilátky a do budoucna se stanou odolnějšími," říká pro Aktuálně.cz vedoucí výzkumu Nizozemec Jon Roozenbeek.
Největším rizikem pro lidstvo v příštích desítkách let není jaderná válka ani další pandemie, ale rozvoj umělé inteligence. Myslí si to vědec Jan Kulveit, který se budoucností lidstva zabývá na univerzitě v Oxfordu. "Systém inteligentnější než my nás může ohrozit způsoby, které ani nebudeme chápat. Je možné, že budeme najednou všichni mrtví a nebudeme vědět proč," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Manželka mi položila zajímavou otázku: Jestli by šlo na molekulární úrovni vytvořit něco typu QR kódů. Nejdříve jsem řekl ne, ale pak jsem se zamyslel a to nás navedlo na tento typ kódování. Snažíme se do molekul uložit jednoduchou informaci, jako číslo,“ říká vědec Miloslav Polášek z ÚOCHB, který s týmem vyvinul novou metodu ukládání dat do molekul. „Je to podobné RFID čipům,“ dodává.
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
V laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy například zkoumají, jak výrazně zlevnit protonovou léčbu rakoviny, umí zde nasimulovat prostředí uvnitř velké hvězdy, neinvazivně zkoumat památky nebo vyvolat chemické reakce a "vyfotit" je extrémně rychlým snímkováním. A zabývají se tu také možností, jak udělat z mimořádně silných laserů neomezený zdroj energie.
