Odpojení některých ruských bank od platebního systému SWIFT a sankce proti ruské centrální bance budou mít dopad i na českou ekonomiku. Podle expertů by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení, zvýšené inflaci a slabší koruně. Domácí finanční a bankovní sektor se ovšem destabilizace, kterou nyní zažívá ten ruský, bát rozhodně nemusí. Je totiž relativně silný.
„Z invaze na několik hodin je konflikt na několik měsíců. Rusové to podcenili a teď to budou muset urvat ostrou silou, která je právě v tom konvoji, jeho linie je ale pravidelně napadána a logistika je nezvládnutá,” míní bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Vypadá to, jako kdyby Rusové rezignovali na to, že Ukrajinu dobudou nezničenou, a začali se zaměřovat na to, že Ukrajinu prostě zničí,” dodává.
Alexandra Markevičová utekla z Charkova v neděli. Popisuje, jak ruské střely téměř bez přestání dopadaly na její čtvrť. Se svým synem Pašou se proto dostala na vlakové nádraží a nakonec i do soupravy mířící na západ Ukrajiny. Když vlak zasáhla tlaková vlna z výbuchu, Markevičová si byla jistá, že vykolejí. Jeli však dál, až se dostali z doslechu explozí. Paša měl právě jedenácté narozeniny.
„Často se ozývají sirény a výbuchy. Boje se odehrávají v severním okolí města, mají podobu ojedinělých střetů. Lidé vědí, že sem Rusko posílá další vojenskou techniku, nikdo ale přesně neví, jaké plány Vladimir Putin má a kdy rozhodující pokus zmocnit se metropole přijde,” popisuje situaci v Kyjevě reportér Deníku N Jan Moláček.
„Radši už nikdy nepojedeme do Ruska, než abychom souhlasili s tím, co se děje,” říkají Ksenia a Anton Vaykhel, Rusové žijící v Česku, kteří organizují humanitární sbírky na pomoc Ukrajině. „V Rusku vám nikdo nebude věřit, že léky a jídlo, které posíláte na Ukrajinu, jsou na pomoc žen a dětí. Propaganda má za cíl lidi vyděsit. Není to ale válka Rusů, je to válka Putina a jeho vlády.”
Spojené státy, evropská sedmadvacítka a další země zakázaly velkým ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Řada lidí si láme hlavu s otázkou, proč zatím jen částečně. "Těžký kalibr" mezi sankcemi však dokázal velmi rychle zkomplikovat běžný život Rusům už teď. Západ si navíc stále drží strategickou iniciativu. Všichni Rusové jsou tak nyní nuceni řešit tři zásadní problémy.
Minulý týden jsem strávil jako reportér na Ukrajině, kde mě ve čtvrtek zastihl začátek války. Ke svému pobytu se vracím příběhem schůzky, která se nakonec neuskutečnila. Její účastník totiž jede bojovat. Text je vzhledem k mimořádným okolnostem napsán v první osobě, kterou jinak v reportážních a zpravodajských textech na Aktuálně.cz nepoužíváme.
„Ve Lvově je klid, město ale praská ve švech. Naplněná jsou ubytování, školy, nádraží, všude jsou lidé, kteří se snaží dostat přes Polsko pryč z Ukrajiny,” popisuje situaci na místě Lenka Klicperová. “Uprchlíci na nádražích a hranicích čekají i několik dní. Rodiny se nechtějí rozdělovat, děti pláčou. Je to tragédie.”
Ukrajinský muzikant Andrij Khlyvnyuk ještě nedávno koncertoval s populární funk rockovou kapelou BoomBox. Nyní si v ulicích Kyjeva se zbraní v ruce prozpěvuje lidové písně. Přidal se totiž k jednotce civilní obrany, která město od minulého čtvrtka chrání před ruskou invazí.
„Prostor pro jednání moc není. Putin chce diskutovat s USA, s nikým jiným. Posledních třináct let u něj pozoruji prvky paranoie. To se ale nevylučuje s tím, že má už od nástupu do funkce dlouhodobý plán,” říká bývalý premiér Mirek Topolánek. “Racionální dávno není, odstupovat se mu bude velmi špatně. Jediným řešením je odstranit ho,” dodává
Nebývale emotivnímu dotazu ukrajinské aktivistky musel na tiskové konferenci ve Varšavě čelit britský premiér Boris Johnson. Mladá žena mu mimo jiné vyčetla, že nad Ukrajinou stále neplatí bezletová zóna a že civilisté musí čelit ničivým náletům.
Dalšími hosty jsou přímo ze Lvova reportérka Lenka Klicperová, manželé Ksenia a Anton Vaykhel a etický hacker Martin Haller.
„V dalších dnech můžeme čekat ještě vyšší oslabení rublu. Bída v Rusku bude velká. Peníze za zboží nebudou proudit, lidé budou hromadit hotovost, které má centrální banka omezený objem a není schopna ji tak rychle tisknout. Může nastat, že se společnost vrátí k výměně zboží. Pro obyvatelstvo to bude velmi těžké,” říká ekonomka Eva Zamrazilová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval lidi z celého světa, aby vstoupili do ukrajinské armády a pomohli jeho zemi bojovat proti ruským vojákům. Aby takový krok mohli učinit Češi, musí získat souhlas prezidenta Miloše Zemana. Bez něj za vstup do cizí armády hrozí až pětileté vězení. V Senátu se však chystá změna zákona, která by boj v ukrajinské armádě umožňovala i bez žádosti.
"Nevíme, jak je Putin dohodnutý s vedením Čínské lidové republiky. Ta si ale dělá svoji vlastní politiku. Pokud Putin prohraje, je ohrožena nejen ruská ekonomická síla, ale také státnost Sibiře," říká šéf bezpečnostního výboru sněmovny Pavel Žáček (ODS). "Na druhou stranu, pokud Západ pomůže ukrajinským silám zvítězit, tak si Čína nedovolí zaútočit na Tchaj-wan a vyvolat další konflikt," dodává.
Hosty jsou předseda bezpečnostního výboru Sněmovny Pavel Žáček, šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, expert na válku, strategii a nukleární zbraně Jan Ludvík a youtuber Tary.
Boje na Ukrajině stále pokračují. Ruská armáda pomalu postupuje dál a ostřeluje velká města. O Kyjev i Charkov se svádí těžké boje, ale ukrajinská vláda je má stále pod kontrolou. Delegace obou stran se schází na ukrajinsko-běloruské hranici, zatímco Minsk zvažuje, že do války na pomoc Kremlu vyšle i vlastní jednotky. Jaká je momentální situace na bojišti?
„Projížděli jsme přes místa, kde docházelo k raketovým útokům a kde se doprava odkláněla přes polní cesty,” popisuje situaci na Ukrajině Ondřej Kundra, redaktor časopisu Respekt. „Ukrajinci nechtějí přijít o svobodu, přišli by o všechno. Stali by se vazaly Vladimira Putina a zhoršila by se jim kvalita života. Jejich motivem je touha nezlomit se a žít svobodný život.”
„Psychicky navrch mají momentálně Ukrajinci, protože psychologicky mají co ztratit. Když útočíte, potřebujete alespoň trojnásobnou převahu,” říká Jan Vevera, bývalý hlavní psychiatr AČR. “Jsme v počáteční fázi gentlemanské války. Útočníci doufají v rychlý útok, aby proti nim obránci nebyli tolik nepřátelsky naladění. Ale to se bude postupně měnit a válka se stane mnohem osobnější.”
„Putinova slova se těžko komentují. Žádný soudný člověk nechce zničit svoji planetu, rodinu, děti. Bojuje se několik set kilometrů od našich hranic a není to nic příjemného,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Putinův projev ale neznamená, že se otevírají jaderná sila," dodává.
