V boji o Hadí ostrov, který se nachází v Oděské oblasti asi 35 kilometrů od pobřeží, včera padlo 13 ukrajinských pohraničníků. Zveřejněný zvukový záznam jejich kontaktu s ruskou válečnou lodí dokazuje, že se až do posledních chvil nechtěli vzdát. Jeden z nich ruskému vojsku údajně vzkázal, ať "jdou do p*dele".
Americký herec a režisér Sean Penn je od čtvrtečního rána na Ukrajině, kde natáčí dokument o ruské invazi. Ve čtvrtek to napsala agentura AP s odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle ní držitel dvou Oscarů prokazuje větší odvahu než řada západních politiků.
„Už ani lidé, kteří by měli prezidentovi říkat, jaká je realita, si na to netroufají. Mezi ruskou vojenskou elitou panuje značná nejistota. Z Putina se stal despota, tyran. Doufám, že to není dlouho udržitelné. I v ruské armádě je řada lidí, kteří jsou si vědomi toho, do jakého šílenství je jejich vrchní velitel vehnal," říká bývalý diplomat a velvyslanec Petr Kolář.
Mluví se o něm jako o jedné z hlavních sankcí pro Rusko za invazi na Ukrajinu. Odpojením ze systému SWIFT by země nebyla schopná provádět platby mezinárodním finančním institucím ani je od nich přijímat. Veškerý platební styk mezi Ruskem a zbytkem světa by se tak zcela zastavil.
„Silný tlak, který Putin vytváří, generuje na Západě jednotu a rozhodnost. NATO teď musí především ochránit všechny své členy, přes všechny fáze ukrajinského konfliktu. Nikdo si v tuto chvíli nemůže představit, že vojáci Severoatlantické aliance vstoupí do přímého konfliktu s Ruskou federací. Ukrajině musíme pomoci s právem na sebeobranu,” říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO.
„Od 22 hodiny platí zákaz vycházení. Město dnes mrtvé nebylo, ale ruch byl mnohem menší, než je v Kyjevě obvyklé. Na výpadovkách z města stály velké kolony, které se téměř nehýbaly. Spoje jezdí, možnost dostat se z města tu zatím je,” popisuje situaci na Ukrajině novinář a spolupracovník ČT Tomáš Vlach. „Atmosféra v Kyjevě je napjatá. Noc asi nebude lehká. Čekáme, co přijde," dodává.
Hosty vysílání věnovanému situaci na Ukrajině jsou novinář Tomáš Vlach, bývalý diplomat a velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a analytik mezinárodních ekonomických vztahů Petr Bartoň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek vystoupil s několikaminutovým projevem v ruštině. V poslední snaze zabránit vojenskému konfliktu směroval svá slova přímo k obyvatelům Ruska. Za méně než tři hodiny později ale ruské síly Ukrajinu napadly. Podívejte se na část, ve které se Zelenskyj věnoval propagandistickým útokům ze strany Ruska.
„Spousta lidí se pokoušela si to do poslední chvíle nepřipouštět, ale když viděli pondělní projev, který překypoval nenávistí ke všemu ukrajinskému, pochopili, že úvahy nejsou racionální,” líčí z Kyjeva redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. „Život v Kyjevě se prakticky zastavil, centrum je vylidněné, nefungují obchody ani restaurace. Metro je zadarmo a lidé ho mohou využívat jako kryt” líčí,” říká.
„Jestli se chce někdo hádat o historické kořeny a na jejich základě legitimizovat současnou vojenskou agresi, tak rovnou můžeme Doněck a Luhansk vrátit Británii,” říká s nadsázkou historik Igor Lukeš. „Západ se poté, co prospal celá devadesátá léta a Ukrajině vůbec nevěnoval pozornost, konečně probudil. Putin lhal a tvrdil, že nic nechystá. A bum, najednou jsou ruské tanky na Ukrajině,” dodává.
„Poslední kroky ukazují, že Vladimir Putin je připravený obětovat téměř cokoliv pro dosažení chiméry velkého Ruska, kterého se budou všichni bát. Tím, co teď dělá, popírá existenci mezinárodních vztahů a zemí, které mají svá suverénní práva,” říká bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
„Ukrajinci dlouho zůstávali v klidu, ale ruských vojáků kolem hranic už je skoro 200 tisíc. Je pro ně skličující, že ze země odjíždějí cizinci a zastavují se podniky,” hlásí z Kyjeva redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. „Největší obavy jsou momentálně v části Donbasu, který zůstal Ukrajině, tam může být ruský útok bezprostřední," dodává.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
Na Ukrajinu by mohlo z Česka proudit více zbraní a vojenské techniky než dosud. Takové přání podle zjištění Aktuálně.cz projevil velitel ukrajinských ozbrojených sil při své únorové návštěvě Česka, dodávky by obstarávaly české firmy. S tuzemským ministerstvem obrany podepsal dohodu o poskytnutí dělostřelecké munice. Jednání se vedou v době, kdy Rusko hrozí Ukrajině agresí.
Pokud Rusko na Ukrajinu nezaútočí, bude dál vyvíjet maximální tlak, bude dál hrozit, protože na nic jiného dnes nemá. Neumí si silnou mezinárodní pozici vydobýt jinak než vyhrožováním.
"Ukrajina se může stát válečnou zónou celá. Pokud úder od Ruska přijde, přijde ze všech stran. Novinářů a civilistů je tu ale pořád dost. Velký úbytek obyvatelstva se nekoná, stejně jako kolony aut, které se tvořily v roce 2014," popisuje situaci v Mariupolu, městě prakticky na hranicích s Ruskem, reportér ČRo Martin Dorazín. Podle britských médií by Rusko na Ukrajinu mohlo zaútočit ve středu.
Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo další dva Čechy, kteří na straně proruských povstalců bojovali na východní Ukrajině proti tamějším vládním jednotkám. Zodpovídat se budou z teroristických činů. Aktuálně.cz se podařilo zjistit jejich identitu. Jde o dva z nejznámějších českých bojovníků působících v ozbrojených silách samozvané Doněcké lidové republiky. Souzeni budou v nepřítomnosti.
"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než v roce 2019. Nejčastějším důvodem byl koronavirus, následovaly obavy o vlastní zdraví, ze zdražování či války. Při pohledu na budoucnost vlastní a blízkých ale mezi lidmi dál převažuje optimismus. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
