Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer zveřejnil na sociálních sítích video, ve kterém odhaluje, kde se nachází. Ze své prezidentské pracovny oznámil, že nadále zůstává v Kyjevě, odkud nehodlá odjet. Ve videovzkazu také uvedl, že bude trvat na dalších jednáních s Ruskem. "A to do té doby, než najdeme způsob, jak říct našim lidem: Takto dosáhneme míru,” prohlásil.
„Nejsme srabi. Pomáháme uprchlíkům, posíláme peníze a státy posílají zbraně. Není to málo. Jenom to není dost. Bude nás to stát víc sil a bude to stát i životy našich občanů. Musíme počítat s tím, že i nám se budou z Ukrajiny vracet rakve,” říká bývalý novinář a podnikatel Jan Dobrovský a míní, že bychom se měli angažovat i silou.
Africké země vyjádřily znepokojení nad zprávami, podle kterých jejich občané, kteří doteď žili na Ukrajině, nemohou opustit zemi. Na sociálních sítích se objevují svědectví studentů, kteří se na hranicích údajně setkávají s neférovým zacházením. Ukrajinská i polská vláda to popírají. V Česku a na Slovensku se v souvislosti s těmito uprchlíky šíří dezinformace o nelegální migraci.
„Na lvovském nádraží jsem viděl loučení rodin na vlastní oči. A není jednoduché se na to dívat. Matky s dětmi jdou vstříc naprosto nejisté budoucnosti a muži tu zůstávají a jdou bojovat na frontu,” líčí ze západu Ukrajiny Petr Štefan z Člověka v tísni. „První uprchlíci si říkali, že to bude na dva tři dny, s postupujícím časem jsou ale příchozí připraveni na všechny možné situace,” dodává.
Hosty jsou Petr Štefan z Člověka v tísni, válečný veterán Lumír Němec, ekonom Štěpán Křeček, principál Rosťa Novák a podnikatel Jan Dobrovský.
Napadení Ukrajiny ruskou armádou vyvolalo v Česku nevídanou vlnu solidarity. Jen na finančních sbírkách shromáždily humanitární organizace zatím přes 1,5 miliardy korun a denně přibývají další miliony. Je to nejvyšší částka, která se v Česku vybrala na pomoc lidem trpícím přírodní katastrofou či jiným neštěstím. Další bezmála půl miliardu korun shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze.
Na házení do jednoho pytle, na odsouzení Rusů en gros raději zapomeňme, nechceme-li, abychom byli odsouzeni sami.
„Kdy naposledy jste v hovoru použili slovo mír? Považovali jsme to za samozřejmost a mysleli jsme si, že existuje něco, co dokáže Putina zastavit, teď se nás ale dotýká něco velice blízkého, co naše jistoty zpochybňuje,” říká sociolog Pavel Pospěch, autor knihy Neznámá společnost. „Za komunismu jsme se naučili nedůvěřovat státu. A to nám zůstalo. Nespojuje nás myšlenka veřejného zájmu,” míní.
Ministerstvo obrany eviduje podle vedoucí tiskového oddělení Jany Zechmeisterové 284 žádostí o zapojení do ukrajinských ozbrojených sil. V porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zájem zhruba na trojnásobek. Jde o podobný počet zájemců, kteří se obrátili do středy na Pražský hrad.
„V Doněcku se situace vyostřuje, separatisté vystřelují rakety od domů civilistů, aby z nich udělali terče. Zasažen byl i dům mojí maminky. Jsou případy, kdy muže chytili na ulici a poslali je do bojů na straně Ruska, třeba u Mariupolu,” říká Ukrajinec žijící v Praze Max Soroka. S rodiči je několikrát denně v kontaktu.
„Členové domobrany jsou vidět na každém kroku, ale nejsou to vycvičení lidé, často jsou vystrašení a podráždění, z mého pohledu je to velmi rizikový faktor, byť ti lidé prostě jen chrání svoje domovy,” říká reportér Aktuálně.cz Josef Pazderka. „Když překročíte hranice na Ukrajinu, neustále stojíte v kolonách, když projíždíte jednotlivými checkpointy,” dodává.
Městečko Jasiňa je jedním z nejodlehlejších míst Zakarpatské Ukrajiny. Před druhou světovou válkou tu končil rychlík z Prahy, na nejvýchodnější železniční stanici tehdejšího Československa. Dnes se zde místní chystají k obraně proti ruské invazi. V okolí chytá domobrana lidi značkující důležité orientační body. Podezírá je, že tak označují cíle pro útok ruského letectva a pozemních jednotek.
Kvůli ruské invazi na Ukrajině smějí členové Kyjevského městského baletu zůstat v Paříži, jak dlouho si budou přát. Ve čtvrtek to oznámila starostka francouzské metropole Anne Hidalgová.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
„Válečná medicína je zcela mimo naše západní chápání, protože v každý moment musíte být připraveni na další vlnu pacientů, na které nemáte materiál nebo personál,” říká chirurg s válečnými zkušenostmi Tomáš Šebek. „Chirurg se dokáže rychle přeorientovat na urgentní medicínu, ale důležitá je logistika. Když nemáte vybavení, tak můžete s tím nožem v ruce nad pacientem akorát tak zaplakat,” dodává.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hosty vysílání jsou náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák, chirurg Tomáš Šebek a galeristka Alexandra Karpuchina.
Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
"Nevěřím tomu, že je Vladimir Putin schopen se sám vzdát. Bojuje o vlastní přežití a nemůže couvnout. Tím hlavním tlakem by mohla být ulice. Běžný Rus teprve teď kvůli sankcím pocítí, že je v carství něco shnilého, a začne hledat viníka. Zatím ho vidí na Západě," říká bývalý zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.
