Ruské snahy o rozšíření vlivu daleko za hranice Ukrajiny jsou jasně dané a dlouhodobě cílené, upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer. V rozhovoru pro Spotlight zdůrazňuje, že cílem Kremlu je vytvořit proruskou sféru vlivu zahrnující nejen Ukrajinu, ale i Česko, Slovensko a Maďarsko. „Podceňujeme, co máme přímo před očima,“ varuje diplomat v rozhovoru pro Spotlight.
Ačkoli je Ukrajina již několik let ve válce s Ruskem, technologický pokrok, digitalizace státní správy a občanských úkonů je v této zemi oproti Česku znatelně napřed. Online si můžete založit firmu, podat žádost o nové dokumenty, oženit se nebo oznámit válkou poškozený majetek. Občanský nebo řidičský průkaz stačí mít nahraný v mobilní aplikaci. Začátek války ale přinesl digitální kocovinu.
"Česko je v nejohroženějším čase od své samostatnosti, což bude platit tak dlouho, dokud nebude Rusko strategicky poraženo," myslí si bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Válka na Ukrajině je podle něj obrovským strategickým omylem, který vedl k vykrvácení ruské armády. "Rusko je ve skutečnosti daleko slabší, než si myslíme," tvrdí.
Klíčovým tématem roku zůstává válka na Ukrajině, schopnost Ukrajiny se ubránit a naše, západní schopnost jí pomoct, nenechat ji padnout.
Kosmická asociace 22 českých firem Brno Space Cluster vyvíjí družici pro obranu Ukrajiny. V rámci Mise Drak pracuje na zařízení schopném monitorovat území a hranice Ukrajiny a zpracovaná data rovnou posílat velení armády i vojákům na frontě. Projekt vyhlásil crowdfundingovou kampaň s cílem vybrat 150 milionů korun. Samotná družice Drak by pak měla vzlétnout na oběžnou dráhu v roce 2026.
Kdyby Trump ve svém druhém pokusu o usednutí do Oválné pracovny uspěl a vládl místo Joea Bidena, vyvíjely by se světové konflikty možná jinak. "Zaprvé by nedošlo k tak ponižujícímu odchodu z Kábulu a Putin by si díky nepředvídatelnosti Donalda Trumpa možná vůbec takto masivní útok nedovolil," spekuluje v rozhovoru pro Spotlight bývalý premiér Mirek Topolánek o ruské agresi na Ukrajině.
O současném ruském režimu neměl iluze nikdy, když se ale Vladimir Putin začal na konci 90. let angažovat ve vysoké politice, nevěstilo to podle Martina Dorazína nic dobrého. "Když je v čele státu člověk původem z KGB, tak to nedopadne dobře, je to prostě had, který bude škodit. Ale ten rozsah jsem si nedokázal představit," říká v rozhovoru pro Spotlight zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
I přes to, že se Rusko ve válce zdá být aktuálně tím silnějším hráčem, stupňuje ruský prezident svou výhrůžnou rétoriku, přičemž Západ nadále hledá způsob, jak k němu přistupovat. “Vladimira Putina mohou zastavit biologické faktory, ale tím bych se neutěšoval. Kde totiž máme napsáno, že ten, kdo přijde po něm, nebude ještě větší zrůda,” říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
"Ruská armáda používá Charkov jako experimentální polygon pro letecké pumy. Jsou levné a je jich dost, ruští inženýři je modifikují a vylepšují," říká ve Spotlightu News válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. "Pro ruskou armádu je to game changer k terorizování civilního obyvatelstva," doplňuje.
Prezident Zelenskyj se svým mírovým plánem zřejmě v USA neuspěl. Podpora Ukrajiny je dál nedostatečná, Putinovi vyhovuje, že se Západ bojí „eskalace“, sám eskaluje každý den.
Válka na Ukrajině v posledních měsících dostala novou dynamiku, ať díky nečekanému vpádu ukrajinských ozbrojených sil na území Ruska, nebo vytrvalému postupu okupantů v Doněcké oblasti. Podle novináře Tomáše Vlacha, který byl hostem pořadu Spotlight, se ale i tak dá celkový dojem z bojišť označit stále za patovou situaci.
Válka na Ukrajině ukázala, že i novodobé bojiště, kde hrají prim moderní "chytré" zbraně a inovativní systémy, stejně může opět skončit ve změti zákopových pozičních bojů, které lidstvo už dobře zná. Podle bezpečnostní analytičky Kristiny Soukupové nám ale vývoj moderních zbraní ukazuje, že už teď se neválčí jen konvenčními zbraněmi, ale i technologiemi schopnými třeba měnit myšlení protivníka.
Sto miliard eur na pět let je málo, říká k balíčku pomoci Ukrajině, který chystá NATO, profesor válečných studií na King's College v Londýně Michael Clarke. Podle něj je také problémem to, že pomoc může přijít pozdě. "Mělo by to pro Ukrajinu význam, kdyby byla ve válce i příští rok, ale Ukrajina je v takové fázi, kdy válka může poměrně brzo špatně skončit kvůli nedostatku munice," vysvětluje.
Jeho chování je nestranné, poselství jasné – tak píší o ukrajinském generálovi Oleksandrovi Syrském zpravodajské weby. Velitel pozemních sil v rozhovoru pro Reuters přiznal, že Ukrajina není na bojišti v dobré situaci. Poslední týdny se soustředí především na obranu východního úseku tisíckilometrové válečné fronty. "Blíží se výročí začátku války a Rusko chce převzít iniciativu," říká.
Podle páteční analýzy Institutu pro studium války jsou údajné plány Ruska, které ve článku odhalil bulvární deník Bild, v souladu s jeho snahou o prodloužení konfliktu na Ukrajině. Zdroje německého média uvádí, že má Kreml v plánu obsadit území mimo čtyři nelegálně anektované ukrajinské oblasti v letech 2024 až 2026.
Ruská armáda si už "velmi brzo" může připsat dílčí úspěch u ukrajinského města Avdijivka. Právě tam teď dochází pravděpodobně k nejtvrdším bojům. "Za ten postup ale Rusové platí neuvěřitelnou cenu. Zacházejí se svými vojáky jako s dobytkem," podotýká bezpečnostní analytik Otakar Foltýn s tím, že samotná Avdijivka nehraje klíčovou roli pro vývoj celé války.
Média informují o prohlubujících se sporech mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným. Během nedávné návštěvy amerického ministra obrany Lloyda Austina si měl generál stěžovat na prezidentovu administrativu. Šéfa Pentagonu údajně šokoval prohlášením, že Ukrajina potřebuje na obnovu hranic země z roku 1991 dalších 400 miliard dolarů.
Od začátku války na Ukrajině bylo na Rusko uvaleno téměř 13 tisíc sankcí. Tři čtvrtiny cílí na jednotlivce, zbytek na firmy. Plně účinné ale nejsou, Rusko si našlo způsoby, jak sankce obcházet. V době, kdy se Ukrajina snaží vyhnat ruské vojáky ze svého území, mu k tomu nepřímo napomáhá i Česko.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil dobytí města Bachmut na východě Ukrajiny, o které se již měsíce vedou tvrdé boje. Kyjev informaci ve vyjádření agentuře Reuters posléze popřel. Přiznal nicméně, že situace ve městě je kritická a obránci se drží jen v jedné části města.
