Je těžko čitelné, jakou chce Donald Trump hrát hru, říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Spojené státy mají některé zajímavé nástroje, jako je zvýšení těžby ropy, a tedy snížení cen, na kterých je ruská vojenská mašinerie naprosto závislá. Pak je to také nátlak na ruské spojence a samozřejmě zásobování Ukrajiny zbraněmi, vypočítává.
Slova o nutnosti bavit se o zapojení Polska do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO zaznívají od prezidenta Andrzeje Dudy opakovaně, konstatuje Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě. Polsko se i díky sebevědomé bezpečnostní politice označuje za tygra Evropy, Ruczaj v rozhovoru pro Spotlight popisuje další souvislosti.
Pronajímání bydlení vojákům v Kosťantynivce byl pěkný byznys, ale ten se zhroutil, říká v rozhovoru s šéfredaktorem Matyášem Zrnem spolupracovník Aktuálně.cz Petr Židek. "Pořád tam je nabídka i poptávka, ale ceny už jsou úplně jinde než vloni," konstatuje a dodává, že nyní lze v místě sehnat byt v přepočtu za 500 korun měsíčně.
"Využívání národních symbolů a osobností k propagandě režimu - to je čtvrtý bod Goebbelsovy propagandy," říká ruský učitel Pavel Talankin, který ve městě Karabaš zaznamenával, jak státní propaganda proniká do školních osnov. Vloni z Ruska uprchl, záběry se mu ale podařilo převézt a vznikl z nich dokumentární snímek "Pan Nikdo proti Putinovi".
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
„Pavel je hrdina,“ říká o protagonistovi dokumentárního snímku Pan Nikdo proti Putinovi producent filmu Radovan Síbrt. „Postavil se režimu s kamerou a snaží se o něm říct něco zásadního. Byl ochotný kvůli tomu riskovat celý svůj život – celý ho nechal za sebou a ví, že se do Ruska jen tak nevrátí.“
Tím, co Andrej Babiš v posledním půlroce deklaruje ve svých videích na sociálních sítích, samozřejmě nahrává Vladimiru Putinovi, souhlasí místopředsedkyně ODS Eva Decroix se svým stranickým šéfem Petrem Fialou. Hnutí ANO podle ní ohledně podpory Ukrajiny a v otázkách příměří, míru nebo bezpečnosti České republiky nezastává jednoznačné stanovisko.
Český dobrovolník Mac se nedávno vrátil z ruské Kurské oblasti, odkud se Ukrajinci pomalu stahují. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro Spotlight Aktuálně.cz popisuje své zkušenosti z fronty. Velmi zásadní zbraní podle něj jsou nyní drony řízené optickým vláknem, na které nelze použít rušičky rádiových signálů.
Na internetu se objevilo video, na kterém se ruský prezident Vladimir Putin směje při poznámce, že míří k zásadnímu telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem se zpožděním. Pro Putina je to typické, konstatuje Jiří Just. "To je jeho oblíbený trik. Opravdu se chce objevit jako ten muž, na kterém záleží a na kterého ostatní čekají."
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko by mělo mít k dispozici jaderné zbraně a jedná proto o formě jaderného sdílení s Francií. Francouzi jsou skutečně schopni poskytnout Evropě jaderný deštník, uznává bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl by ale o hodně menší než ten americký.
Neochota Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohla Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
24. brigáda dva roky držela svůj úsek fronty kolem Torecku a Ňju-Jorku naprosto perfektně. "Na štábu operativně taktického uskupení si ale z nepochopitelného důvodu řekli, že když je ten úsek tak dobře zabezpečený, mohli by tuto elitní kádrovou brigádu vzít a dát ji na jiný úsek.“ Rotace na Časiv Jar se ale nepodařila, čehož Rusové úspěšně využili, vysvětluje dobrovolník Vasyl Kapustej.
Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle, zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. "Celý svět teď deglobalizuje – většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách," upozorňuje.
"Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu," říká o Česku a jeho přístupu ke stovkám tisíc ukrajinských imigrantů Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.
Nerozumím požadavku amerického prezidenta na náhradu pomoci, kterou USA v minulosti Ukrajině poskytly, tvrdí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Podobné otřesy na poli mezinárodních vztahů podle něj staví prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského do náročné situace. Upozorňuje, že mezinárodní vztahy mohou být drsné, a zdá se, že Donald Trump právě takovou politiku hodlá prosazovat.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl komentovaného souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
"Ukrajinci se s válkou sžili, jsou vůči výstrahám daleko méně obezřetní. Je těžké nenechat se tím strhnout," říká novinářka Tereza Povolná, která se společně s kolegy Annou Dohnalovou a Rayem Baseleyem vydali na Ukrajinu natáčet rozhovory pro jejich videosérii Linie. Ta si klade za cíl propojit generace a vzdělávat mladé lidi, pro které může být konflikt příliš abstraktní.
