Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko by mělo mít k dispozici jaderné zbraně a jedná proto o formě jaderného sdílení s Francií. Francouzi jsou skutečně schopni poskytnout Evropě jaderný deštník, uznává bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl by ale o hodně menší než ten americký.
Neochota Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohla Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
24. brigáda dva roky držela svůj úsek fronty kolem Torecku a Ňju-Jorku naprosto perfektně. "Na štábu operativně taktického uskupení si ale z nepochopitelného důvodu řekli, že když je ten úsek tak dobře zabezpečený, mohli by tuto elitní kádrovou brigádu vzít a dát ji na jiný úsek.“ Rotace na Časiv Jar se ale nepodařila, čehož Rusové úspěšně využili, vysvětluje dobrovolník Vasyl Kapustej.
Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle, zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. "Celý svět teď deglobalizuje – většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách," upozorňuje.
"Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu," říká o Česku a jeho přístupu ke stovkám tisíc ukrajinských imigrantů Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.
Nerozumím požadavku amerického prezidenta na náhradu pomoci, kterou USA v minulosti Ukrajině poskytly, tvrdí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Podobné otřesy na poli mezinárodních vztahů podle něj staví prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského do náročné situace. Upozorňuje, že mezinárodní vztahy mohou být drsné, a zdá se, že Donald Trump právě takovou politiku hodlá prosazovat.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl komentovaného souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
"Ukrajinci se s válkou sžili, jsou vůči výstrahám daleko méně obezřetní. Je těžké nenechat se tím strhnout," říká novinářka Tereza Povolná, která se společně s kolegy Annou Dohnalovou a Rayem Baseleyem vydali na Ukrajinu natáčet rozhovory pro jejich videosérii Linie. Ta si klade za cíl propojit generace a vzdělávat mladé lidi, pro které může být konflikt příliš abstraktní.
Ruské snahy o rozšíření vlivu daleko za hranice Ukrajiny jsou jasně dané a dlouhodobě cílené, upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer. V rozhovoru pro Spotlight zdůrazňuje, že cílem Kremlu je vytvořit proruskou sféru vlivu zahrnující nejen Ukrajinu, ale i Česko, Slovensko a Maďarsko. „Podceňujeme, co máme přímo před očima,“ varuje diplomat v rozhovoru pro Spotlight.
Ačkoli je Ukrajina již několik let ve válce s Ruskem, technologický pokrok, digitalizace státní správy a občanských úkonů je v této zemi oproti Česku znatelně napřed. Online si můžete založit firmu, podat žádost o nové dokumenty, oženit se nebo oznámit válkou poškozený majetek. Občanský nebo řidičský průkaz stačí mít nahraný v mobilní aplikaci. Začátek války ale přinesl digitální kocovinu.
"Česko je v nejohroženějším čase od své samostatnosti, což bude platit tak dlouho, dokud nebude Rusko strategicky poraženo," myslí si bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Válka na Ukrajině je podle něj obrovským strategickým omylem, který vedl k vykrvácení ruské armády. "Rusko je ve skutečnosti daleko slabší, než si myslíme," tvrdí.
Klíčovým tématem roku zůstává válka na Ukrajině, schopnost Ukrajiny se ubránit a naše, západní schopnost jí pomoct, nenechat ji padnout.
Kosmická asociace 22 českých firem Brno Space Cluster vyvíjí družici pro obranu Ukrajiny. V rámci Mise Drak pracuje na zařízení schopném monitorovat území a hranice Ukrajiny a zpracovaná data rovnou posílat velení armády i vojákům na frontě. Projekt vyhlásil crowdfundingovou kampaň s cílem vybrat 150 milionů korun. Samotná družice Drak by pak měla vzlétnout na oběžnou dráhu v roce 2026.
Kdyby Trump ve svém druhém pokusu o usednutí do Oválné pracovny uspěl a vládl místo Joea Bidena, vyvíjely by se světové konflikty možná jinak. "Zaprvé by nedošlo k tak ponižujícímu odchodu z Kábulu a Putin by si díky nepředvídatelnosti Donalda Trumpa možná vůbec takto masivní útok nedovolil," spekuluje v rozhovoru pro Spotlight bývalý premiér Mirek Topolánek o ruské agresi na Ukrajině.
O současném ruském režimu neměl iluze nikdy, když se ale Vladimir Putin začal na konci 90. let angažovat ve vysoké politice, nevěstilo to podle Martina Dorazína nic dobrého. "Když je v čele státu člověk původem z KGB, tak to nedopadne dobře, je to prostě had, který bude škodit. Ale ten rozsah jsem si nedokázal představit," říká v rozhovoru pro Spotlight zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
I přes to, že se Rusko ve válce zdá být aktuálně tím silnějším hráčem, stupňuje ruský prezident svou výhrůžnou rétoriku, přičemž Západ nadále hledá způsob, jak k němu přistupovat. “Vladimira Putina mohou zastavit biologické faktory, ale tím bych se neutěšoval. Kde totiž máme napsáno, že ten, kdo přijde po něm, nebude ještě větší zrůda,” říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
"Ruská armáda používá Charkov jako experimentální polygon pro letecké pumy. Jsou levné a je jich dost, ruští inženýři je modifikují a vylepšují," říká ve Spotlightu News válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. "Pro ruskou armádu je to game changer k terorizování civilního obyvatelstva," doplňuje.
