Na základě pozitivních, ale i kritických reakcí, které můj návrh vzbudil, si myslím, že vrátit národ do ústavy jako základní pojem státnosti má smysl, říká právník Aleš Gerloch a dodává, že Česká republika by bez českého národu neexistovala. Z právního hlediska je podle něj mezera v ústavě a význam tohoto ustanovení umocňují údajně i aktuálně probíhající procesy, jako jsou globalizace a migrace.
Poslanci Sixtus Leung a Yau Wai-ching v říjnu nesložili ústavou požadovanou přísahu, která obsahuje také slib věrnosti Čínské lidové republice. Už v neděli v Hongkongu demonstrovalo proti očekávanému čínskému rozhodnutí mezi osmi až 11 tisíci obyvatel města. Pročínský šéf hongkongské administrativy, tedy vlády města, Leung Čchun-jing chce nyní navíc přijmout zákon, který by zavedl tresty za prosazování nezávislosti na Číně.
Vládní návrh ústavního zákona sněmovna neschválila. Hlasování zároveň rozdělilo koalici. Později schválila tato pravidla ve formě běžného zákona.
O změnách v ústavě v pondělí rozhodnou obyvatelé Ázerbájdžánu. V referendu budou voliči rozhodovat o 29 otázkách. Například o prodloužení prezidentského mandátu z pěti na sedm let, zrušení minimální věkové hranice na poslanecký i prezidentský mandát nebo větší pravomoci pro hlavu státu. Odborníci varují, že referendem může dojít k upevnění autoritářského režimu prezidenta Ilhama Alijeva.
Uzbecký parlament na společném zasedání obou komor pověřil premiéra Šavkata Mirzijojeva, aby dočasně plnil roli hlavy státu. Prezident Islam Karimov, který vládl středoasijské zemi od roku 1989, zemřel bez jednoznačného následníka. Mirzijojev je v čele vlády od roku 2003 a byl rovněž pověřen organizací státního pohřbu prezidenta. Karimov podle oficiální lékařské zprávy zemřel na následky mozkové mrtvice ve věku 78 let. Podle ústavy by měl být zvolen prezidentem předseda horní komory parlamentu, což je Nigmatilla Juldašev, a zároveň by se měly v Uzbekistánu do tří měsíců konat prezidentské volby.
Španělští poslanci nedali důvěru šéfovi lidovců Marianu Rajoyovi, který se opětovně uchází o funkci premiéra. Informovala o tom agentura Reuters. Druhé hlasování o důvěře nové vládě se uskuteční v pátek. Pokud by Rajoy v parlamentu ani za dva dny neuspěl, hrozí Španělsku už druhé opakování voleb během jediného roku.
Podle agentury MTI se úpravy týkají například možnosti mobilizovat armádu. Opoziční strany upozorňují na to, že udělení nových pravomocí vládě může být zneužito premiérem Viktorem Orbánem. Ve 199členném Národním shromáždění jde o již šestou změnu základního zákona od jeho schválení v roce 2012.
Část senátorů z ČSSD a KDU-ČSL se staví proti vládě a premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Nechtějí podpořit zákon, který má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolu obcí, krajů, ale také společností ČEZ, České pošty nebo České televize. Největší problém mají senátoři s tím, že by novela dopadla i na města, ve kterých řada z nich vládne. Senátor Radko Martínek tak již připravil návrh, který má zákon změnit.
Cenzura internetu a neomezená moc ministerstva financí v odpojování webových domén vadí senátorům z výboru pro místní rozvoj, kteří se v úterý sešli kvůli připravovanému zákonu o hazardních hrách. Z něj vyplývá, že poslední slovo v případě blokování webové domény s nelegálním hazardem bude mít ministr financí Andrej Babiš.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství platí, rozhodl v pondělí Ústavní soud v Brně. Zároveň ale zdůraznil, že v přípravném řízení by měl i v případě změny státního zastupitelství rozhodovat místně příslušný soud v souladu s trestním řádem. Vyhláška umožňuje, aby se případy v přípravném řízení zabýval jiný soud než ten, pod jehož obvod čin spadá. Podle poslance Pavla Blažka (ODS) se může pondělní nález stát koncem "balkanizace" trestního řízení. Návrh na zrušení dvou částí vyhlášky dostali ústavní soudci už podruhé.
Necelá tisícovka migrantů čeká, co se bude dít. Papua-Nová Guinea se rozhodla uzavřít australský detenční tábor. ''Ti, kdo budou uznáni za legitimní uprchlíky, mohou zůstat ve státě Papua-Nová Guinea," řekl tamní prezident O'Neill. Přísná azylová politika Austrálie neumožňuje běžencům usadit se v zemi a posílá je na vedlejší ostrovy. Nejvyšší soud čeká řešení případu běženců na ostrově Manus. Dalších 500 migrantů uvízlo v Nauru, kde se na protest tvrdé australské politiky pokusil mladý Íránec upálit.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se distancoval od prohlášení předsedy parlamentu Ismaila Kahramana, že by připravovaná nová ústava měla opět propojit stát s islámem. Prý pouze projevil "osobní názor". Proti výroku protestovalo asi 300 lidí, které policie rozehnala. Kritici se obávají Erdogana jakožto autoritářského politika a následného dodržování lidských práv. V posledních letech je země kritizována za nenápadný přechod od sekularismu k islamizaci. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda.
Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu, tvrdí předseda tureckého parlamentu. A rád by ze základního zákona moderní turecké republiky vyloučil sekularismus. Podle kritiků jde o další známku toho, že se vládní strana AKP snaží islamizovat zemi. Donedávna přitom bylo Turecko, člen NATO, jenž usiluje o připojení k Evropské unii, dáváno svými západními partnery za vzor sekulárního, demokratického státu s většinovou muslimskou populací.
Oficiální název země je Republika Finsko. Finsko je sedmou největší zemí světa, je nazýváno Země tisíců jezer, čtvrtina země leží za polárním kruhem. Na jihozápadním pobřeží se nachází největší evropské souostroví, jehož součástí je samosprávná provincie Ålandy.
Prezident Miloš Zeman je připraven posunout krajské volby o týden dopředu oproti původnímu termínu 14. a 15. října. Rozhodnutí, které ve středu oznámil při návštěvě středních Čech, bylo podle něho předběžné. Chtěl vyhovět poslancům a senátorům za Středočeský kraj. Experti z ministerstva vnitra ho ale upozornili, že takový termín by byl v rozporu se zákonem.
Držitelka Nobelovy ceny míru Su Ťij byla navržena, aby se stala členkou nové barmské vlády. Podle agentury AFP se stane novou ministryní zahraničí. Su Ťij přivedla NLD loni v listopadu k výraznému vítězství v parlamentních volbách. Kandidaturu na prezidenta jí znemožnila ústava ještě z dob vojenské diktatury. Prezidentem Barmy byl ovšem zvolen její blízký spolupracovník Tchin Ťjo.
Bolivijci se v nedělním referendu patrně postavili proti návrhu změnit ústavu tak, aby levicovému prezidentovi Evovi Moralesovi umožnila kandidovat počtvrté za sebou. Vyplývá to podle soukromé televize ATB z odhadů výsledků na základě dotazování při odchodu z volebních místností. Pokud výsledek potvrdí i oficiální výsledky, bude to znamenat velkou ránu pro Moralesovo socialistické hnutí, které sice snížilo chudobu, ale čelí korupčním skandálům. V případě, že by změna ústavy prošla, mohl by 56letý Morales zůstat v úřadu v případě dalšího zvolení až do roku 2025. Nynější třetí funkční období mu končí v roce 2019.
Prezident Miloš Zeman ve středu potvrdil, že Česko zaplatilo za propuštění dvou dívek unesených v Pákistánu 150 milionů korun. Jeho výrok vyvolal kritiku politiků, poslanec TOP 09 Marek Ženíšek má dokonce za to, že prezidentovo počínání je na odstoupení nebo na žalobu za velezradu. Ústavní žalobu na prezidenta může podle Ústavy podat Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ženíšek chce senátory oslovit. Ústavní právníci však považují žalobu na prezidenta v tomto případě za neopodstatněnou. I z procesních důvodů by prakticky neměla naději na úspěch.
Francouzští poslanci ve středu schválili kontroverzní návrh ústavních změn, které podle ochránců lidských práv omezují osobní svobody obyvatel. Návrh počítá s možností odebírat státní občanství některým lidem odsouzeným za terorismus nebo s možností snadnějšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij, jejíž strana Národní liga pro demokracii (NLD) v listopadu drtivě zvítězila v prvních svobodných volbách po několika desetiletích, bojuje o možnost stát se prezidentkou země. To ji v současnosti zapovídá ústava, podle níž nemůže být hlavou státu člověk, jehož rodinní příslušníci mají cizí státní občanství. Nyní se ale jedná o možnosti konkrétní článek zrušit. A podle místních médií jednání probíhají pro Su Ťij pozitivně. Nově zvolený parlament, který o změně ústavy bude muset hlasovat, se však od voleb sešel poprvé až 1. února.
