Sobotka v tom lítá jak nudle v bandě: Demisi nepodá. Uvažuje přes Hrad, přes Zemana
Sobotka zklamal, únosný je dnes jen proto, že Babiš a Zeman jsou v demokratických podmínkách zcela neúnosní.
Ústava
Wagnerová: Zemanovu výkladu je třeba zabránit. Jakkoli. Ústavní soud vyřeší Sobotkovu žalobu rychle
Není pochyb, že demise premiéra Bohuslava Sobotky by znamenala demisi celé vlády, říká bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, nyní nezávislá senátorka za Stranu zelených. Názory právníka Zdeňka Koudelky, podle nějž může prezident Miloš Zeman odvolat pouze Sobotku, považuje za "naprostý nonsens". Wagnerová v rozhovoru pro Aktuálně.cz také doporučuje Sobotkovi, aby oprášil návrh na odvolání ministra financí Andreje Babiše. Pokud by prezident s odvoláním otálel, může podle ní rychle rozhodnout Ústavní soud.
Zeman nemůže odvolat jen Sobotku. Končí s ním celá vláda, bylo by to protiústavní, tvrdí právník
Je možné, že prezident Zeman přijme demisi premiéra Sobotky a zbytek vlády ve funkcích ponechá. Stalo by se tak poprvé v historii samostatné České republiky, ale podle ústavního právníka Jana Kysely taková možnost není legislativně přípustná. Kysela v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že není možné, aby odešel předseda vlády a zbývající ministři zůstali. "Ústava je koncipovaná tak, že předseda vlády je středobodem osudu vlády," zdůrazňuje Kysela. Premiér Sobotka také odmítl úvahy, že by prezident přijal pouze jeho demisi.
Turci hlasují o změnách ústavy. Pokud je schválí, Erdoganova moc strmě vzroste
Dlouho očekávané referendum je tu. Zásadní změny ústavy mají přeměnit Turecko na prezidentský systém a výrazně posílit pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který by mohl vládnout až do roku 2029.
Pokud si Turci odhlasují změnu ústavy, skončí demokracie. Turecký politolog uvádí tři důvody
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Poslanci vybídli občany ke střelbě na obranu vlasti. Míříme na Divoký východ
"Vážený soude, můj klient kolem sebe nestřílel jako blázen, ale využíval svého ústavního práva nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu." Úplně to slyším.
Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
"Zavraždili jste 8000 muslimů v Srebrenici". Erdogan přitvrdil, v Evropě objevil ideálního nepřítele
Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.
Podvodná cestovka: Obchodní inspekce selhala, pojišťovna nechce platit. Vítejte v Česku!
Pojišťovna se snaží ze své odpovědnosti vybruslit. Nebere vážně senát Ústavního soudu. Drsné. Právní stát? Jenom naoko, jenom na papíru.
Babišovy změny ústavy vedou do Číny. Vláda to nesmí mít lehké, lehké to mají mít občané
Pro stát klíčový zákonodárný proces by se de facto zrušil, velkou roli hraje show. Proč? Andrej Babiš na tom postavil celou svoji strategii.
Chovanec buduje vnitráckou domobranu, kývá Zemanovi. Myslí na zadní kolečka, mohl by vést ČSSD
Proč se ministr vnitra nechává fotit s vinčestrovkou a plánuje záložáky? Blíží se volby. Maká na tom, aby se co nejvíc zalíbil davu.
Snížení počtu poslanců je ryzí populismus, Babiš vymýšlí věci, kterým nerozumí, říká politolog
Snížení počtu zákonodárců na 101 je podle politologa Tomáše Lebedy jen posílení Babišovy tendence omezovat parlament. V jiných srovnatelně velkých zemích mají daleko vyšší počty zákonodárců. Kdyby skutečně došlo ke zredukování poslanců a senátorů, dramaticky by to podle Lebedy změnilo volební model. Ten by pak připomínal spíš většinový systém. Pro navrhované změny nevidí žádný důvod.
Turecko vyhlásilo válku slovu "ne". Kampaň za silného prezidenta Erdogana odstartovala
Turci budou hlasovat 16. dubna o změně ústavy, která má posílit pravomoci prezidenta. Změny podporuje vládnoucí islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje a taky celebrity, včetně vnučky posledního sultána. Z ulic a sdělovacích prostředků mizí cokoliv, co připomíná slovo "ne". Prezident Recep Erdogan označil všechny odpůrce změn ústavy za podporovatele spiklenců a teroristů. V zemi platí od července výjimečný stav a pokračuje zatýkání podezřelých z podpory loňského pokusu o puč.
Zeman: Blbečci, kteří neznají ústavu, mě nezajímají. Sám ji nejspíš nečetl, shodují se právníci
Prezident Miloš Zeman zvažuje kárnou žalobu na soudce Zelenku v kauze Davida Ratha a zaštiťuje se tím, že mu toto právo dává ústava. "Pravomoc kárné žaloby prezidenta je zakotvena v Ústavě České republiky. Blbečci, kteří neznají ústavu, mě nezajímají," řekl prezident. Jenže podle odborníků je to jinak – právo podávat kárnou žalobu prezidentovi dává zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Ústava se o něm nezmiňuje.
Prezident i podnikatel. Trump čelí první žalobě kvůli střetu zájmů, týká se jeho byznysu s Číňany
Nový americký prezident Donald Trump začíná mít problémy kvůli skloubení svých dvou rolí – hlavy státu a zároveň byznysmena. Kvůli údajnému střetu zájmů na něj míří první žaloba, mimo jiné kvůli jeho hotelům a pronájmu prostor Číňanům. S čínskými firmami obchodují i jeho zeť Jared Kushner a poradce Anthony Scaramucci. V současné situaci jde o ne zcela obvyklé investice a agentura Reuters uvádí, že může jít o snahu "koupit" si přístup k novému prezidentovi.
Obamovo loučení. Projděte si nejsilnější výroky z jeho posledního veřejného vystoupení
Barack Obama v úterý večer vystoupil s posledním velkým projevem coby dosluhující americký prezident. Stalo se tak v jeho domovském městě Chicagu v kongresovém paláci McCormick Place před tisíci stoupenců. "Díky vám je Amerika téměř v každém ohledu lepším, silnějším místem, než byla, když jsme začínali," prohlásil Obama na začátku svého téměř hodinového proslovu. Co ještě řekl?
Zakázat politikům chodit na fotbal by bylo za hranou. Vlastnit média ne, říká ústavní právník
Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že lex Babiš zasahuje do svobody jednotlivce, stejně tak jako mnoho dalších právních úprav. Nebýt žádných právních předpisů, byl by člověk podle něho výrazně svobodnější. Zákon však není rozhodně diskriminační, jelikož každý si může vybrat, zdali chce být veřejným funkcionářem, kterému jsou určité věci zakázány, nebo nechce. Kysela připouští, že členové vlády mohou zákaz vlastnit média obejít, ale kvůli tomu by se nemělo rezignovat na snahu o regulaci.
Kyrgyzové vyslovili souhlas se změnami ústavy. Premiér bude mít silnější pozici
Po sečtení téměř sta procent hlasů je jasné, že voliči v Kyrgyzstánu v referendu schválili změny ústavy. Pro se vyjádřilo zhruba 80 procent voličů. Změny rozšiřují pravomoci předsedy vlády. Premiér tak nebude potřebovat ke změnám vlády souhlas prezidenta, ani parlamentu. Rovněž bude mít rozhodující slovo při určování konečné podoby vládního návrhu státního rozpočtu.
Turecko směřuje k prezidentskému systému. Tamní vláda poslala do parlamentu návrh ústavních změn
Turecká vláda předala parlamentu k projednání soubor ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a fakticky změnit současný parlamentní systém na prezidentský. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan usiluje o posílení pravomocí svého úřadu (například právo vydávat dekrety), jež byl dosud spíše ceremoniální funkcí. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) sama potřebnou ústavní většinou 330 hlasů v 550členném parlamentu nedisponuje. Dojednala proto kompromisní návrh změn s opoziční nacionalistickou Stranou národní akce (MHP). AKP má 316 mandátů, což jí spolu s 39 hlasy nacionalistů ke schválení bude stačit. Turci by o změnách měli hlasovat na jaře v referendu.
V Římě demonstrovalo přes 50 000 lidí proti změně ústavy
Více než 50 000 lidí demonstrovalo v centru Říma proti návrhu ústavních změn, o kterém Italové budou za týden hlasovat v referendu. Premiér Matteo Renzi na shromáždění příznivců reformy základního zákona v severoitalské Monze varoval, že v případě vítězství odpůrců ústavní novely hrozí zemi nestabilita. Renzi už dříve prohlásil, že by v takovém případě podal demisi a moci by se zřejmě chopila vláda technokratů. "To by vedlo k Itálii podřízené EU a jejím předpisům," řekl Renzi svým příznivcům v Monze. Opoziční strana Vzhůru Itálie (Forza Italia) bývalého premiéra Berlusconiho naopak tvrdí, že Renzi je nebezpečím pro demokracii. Italové budou 4. prosince rozhodovat o reformě parlamentu.