Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského má Česká republika kvalitní ústavu navzdory tomu, za jak hektické situace byla schválena. Volání po tom, aby byla podrobnější a obsahovala konkrétní lhůty, nepovažuje za šťastné.
Předseda Ústavního soudu mluví o odpovědnosti stran vůči státu a vůči voliči. „Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany.“
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro středeční Hospodářské noviny prosí zákonodárce, aby neměnili ústavu. I přes proklamace některých politiků v čele s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem ale neočekává, že by k zásadním proměnám mělo dojít.
Jiří Hlavatý, nyní již bývalý senátor za hnutí ANO a majitel textilní společnosti Juta ve Dvoře Králové nad Labem, chtěl ve volbách do Poslanecké sněmovny vyjádřit své sympatie hnutí ANO, tak se nechal napsat na kandidátku. Do sněmovny vůbec nechtěl, lidé jej však vykroužkovali, což Hlavatý nese nelibě. Zvolením mu totiž zanikl mandát v Senátu. "Nevěděl jsem, že pak už nemám šanci zvolit si být senátorem," uvedl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Hlavatý. Podle něj byli překvapeni i jeho firemní právníci. Vinit však podle svých slov může pouze sebe, že si nenastudoval volební zákony a s nimi související judikaturu.
Evropská směrnice zpřísňující držení zbraní ve státech EU je nesmyslná a politicky motivovaná, tvrdí Pavel Černý, iniciátor petice proti směrnici. Tu dnes na veřejném slyšení projednal senátní petiční výbor. Nová pravidla musí do své legislativy zapracovat také Česká republika, podle autorů petice jsou však současné české zákony upravující vlastnění zbraní dostačující. Diskuse se stočila také k novele ústavního zákona o bezpečnosti, která již prošla Poslaneckou sněmovnou a čeká na projednání v Senátu. Českým občanům zavádí právo držet zbraň k obraně země.
Ústavní soud ve Španělsku pozastavil pondělní zasedání katalánského regionálního parlamentu. Jeho poslanci na něm chtěli podle předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta rozhodnout o jednostranném vyhlášení nezávislosti. Tu si v nedělním referendu navzdory policejním zásahům odhlasovaly podle neoficiálních výsledků dva miliony Katalánců. Ústavní soud ve čtvrtek prohlásil, že zasedání parlamentu by znamenalo porušení ústavy. Pokud přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, přijdou podle listu El País o svá poslanecká práva a vystaví se hrozbě trestního stíhání.
Pokud Irka podstoupí ve své zemi nelegální potrat, hrozí jí až 14 let vězení. Země má jeden z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropě. Nyní se irská vláda rozhodla vyslyšet volání většiny, která chce podle průzkumů zákon uvolnit. Příští rok na konci jara čeká Iry referendum, ve kterém se mají vyslovit, zda chtějí změnu. Dosud platí, že těhotná žena může v Irsku podstoupit interrupci pouze tehdy, když je přímo ohrožena na životě. Tisíce dívek a žen proto každý rok odjíždějí na zahraniční kliniky.
Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Adam Schiff vyjádřil v rozhovoru pro stanici CNN obavy o duševní stav amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na uplatnění dodatku 25 ústavy, kdy by v čele Spojených států stanul viceprezident Mike Pence, to ale podle něj zatím nevypadá. Demokratka Zoe Lofgrenová v pátek žádala, aby Trumpa vyšetřili psychiatři. Důvodem je prezidentova reakce na pochod neonacistů ve Virginii. Trump mimo jiné prohlásil, že v obou táborech, tedy mezi neonacisty i jejich odpůrci, byli dobří lidé.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.
Vzácná shoda panuje mezi prezidentskými kandidáty v otázce, zda by jmenovali vládu s komunisty. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. To je však podle odborníků v rozporu s ústavou. KSČM je legální politickou stranou, která nebyla v minulosti nikdy zakázána. Je proto třeba k ní v této otázce přistupovat stejně jako ke kterékoliv demokratické straně.
Senát má hlídat i práva českých neozbrojenců. Pokud funguje, ten ústavní paskvil zastavit musí, nemůže nechat projít něco tak riskantního.
Ve středu prošla sněmovnou změna ústavy, která do ní zakotvuje právo občanů držet zbraně. Novela byla připravena jako reakce na evropskou směrnici, která držení některých typů zbraní omezuje. Ministr vnitra Milan Chovanec doufá, že přijatá legislativa může pomoci České republice u evropského soudu, na který se kvůli směrnici obrátil. Ústavní právník Jan Kysela se ale domnívá, že se soudce kvůli této novele na stranu Česka nepřikloní. "Nejsem jistý, jestli to na evropský soudní dvůr udělá nějaký zvláštní dojem," myslí si.
Demise premiéra znamená demisi celé vlády, sněmovna se může rozpustit i bez posvěcení prezidentem a Senát může žalovat hlavu státu i bez souhlasu dolní komory. Novinky v ústavě, které už před dvěma lety schválil kabinet a které měly jasněji definovat pravomoci prezidenta, vlády a parlamentu, se ale do praxe jen tak nedostanou. I když se na novele původně vládnoucí koalice shodla, na jednání poslanců se nikdy nedostala. Naposledy přitom mohla pomoci třeba v případě květnového sporu mezi hlavou státu a premiérem.
Právníci, kteří před 25 lety psali ústavu, se dnes nedomnívají, že je důvod ji měnit. A to i přesto, že prezident Miloš Zeman otálí s odvoláním Andreje Babiše z vlády. Klíčový článek 62, o který vede Zeman s premiérem spor, napsal Cyril Svoboda. Ten nyní říká, že by hlava státu měla Babiše odvolat hned. Další autoři základního zákona země jsou přesvědčení, že zavedení přímé volby prezidenta byla chyba. Tehdejší místopředseda vládní komise pro přípravu ústavy Jan Kalvoda kritizuje politiky, že v poslední době dokument a ústavní zvyklosti nerespektují. V posledních desetiletích se politické síly země chovají k ústavě jako nadrzlí populisté, zlobí se.
Čtvrt století po schválení ústavy se kvůli sporu prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky otevírá otázka, zda by se první zákon země neměl zrevidovat. Ústavní pořádek podle expertů není stavěný na chování prezidenta, který si ustanovení základního zákona státu vykládá svévolně. Právníci se domnívají, že by mělo být jednodušší prezidenta žalovat u Ústavního soudu. V současnosti je potřeba třípětinová většina v Senátu a 120 poslanců k tomu. Tak velká shoda v parlamentu podle nich dává hlavě státu pocit nedotknutelnosti. I přesto ústava za čtvrtstoletí obstála. Problém je ale v nechuti prezidenta republiky se jí řídit, domnívá se například Jan Kysela.
Dvojnásobný, usvědčený, nájemný vrah se stává novým Zemanovým symbolem. Kajínek na Hrad! uslyšíme za chvíli.
Premiér Bohuslav Sobotka řeší vládní krizi i na své cestě v Lucembursku. Na tamní české ambasádě prohlásil, že na začátek příštího týdne svolal schůzku ústavních expertů, aby připravili podklady pro případný spor u Ústavního soudu o to, zda je správná Sobotkova, či Zemanova interpretace ústavy. "Doufám ale, že to nebude potřeba. Teď je na tahu prezident," řekl s tím, že pořád doufá, že se prezident zachová podle dosavadních ústavních zvyklostí a ministra financí Andreje Babiše odvolá.
Cosi se děje i v Babišovi dosud betonově poslušném hnutí ANO. Europoslanec Telička považuje za malér nahrávky, na nichž jedná Babiš s Přibilem.
Článek 18, odstavec 3: Právo volit hnutí ANO má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Libereckého kraje opakovaně hlásal, že pokud podá demisi pouze předseda vlády, dává to hlavě státu možnost odvolat pouze jeho, což by mu dávalo právo vyměnit v současném kabinetu pouze premiéra Bohuslava Sobotku. Odvolával se přitom na názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten však nic takového nepotvrdil a myslí si přesný opak.
